Slovenské zdravotnictví je, podobně jako mnohem robustnější zdravotnictví české, na hranici kolapsu. Přibývá nemocných s Covidem-19, hospitalizovaných, mrtvých. Jako kdybychom se dívali na sebe do zrcadla, tak prakticky tentýž obraz vidíme na Slovensku.

Slovenský premiér se proto rozhodl řešit věci zásadně. Jde mu, podobně jako českému prezidentu Zemanovi (v zákrytu za ním i premiéru Babišovi), o zdraví a životy občanů.

Západní farmaceutické firmy ziskáním stupidních smluv o dodávkách protikovidových vakcin, na které bruselští byrokraté v současném znění nikdy neměli přistoupit, získaly prakticky bezbolestně celý trh Evropské unie pro dodávky svých vakcín. Podepsali smlouvu, která jim dávala právo monopolu, i když musely tyto firmy dobře vědět, že nejsou kapacitně schopny rychle obsloužit trh se 450 miliony obyvatel. Prostě se zachovali jako nejhnusnější kapitalisté pickwickovského typu z 19. století. Prostě kapitalisté bez jakékoliv zodpovědnosti. Etika podnikání šla úplně stranou. Ovšem selhání vrcholné evropské byrokracie je mnohem vážnější. Tito lidé jsou přece vybíráni jinými lidmi s velkou politickou odpovědností, která byla většinou mnohokrát potvrzena volbou občanů v zemích EU. Ukazuje se, že pokud se dostanou do vrcholných funkcí na celoevropské nebo národní úrovni lidé, kteří nevědí nic o životě, nikdy nic kloudného před vstupem do politiky neřídili, nemůže to dopadnout dobře. Neslavně zářným případem takového politika je dnes Ursula von der Layenová, předsedkyně Evropské komise. V českých podmínkách to byl např. Bohuslav Sobotka, který nikdy před svým vstupem do politiky nic kloudného neodpracoval. Především ale nic neřídil. Ostatně, něco podobného je presumptivní český premiér Bartoš, vůdce Pirátů. Prý vydělával velké peníze v IT byznysu a ve firmě řídil IT odborníky. No, ale IT odborníci, to je opravdu specifická sorta lidí, kteří nepotřebují být nijak zvlášť řízeny. Jsou chytří, motivovaní. Ale řídit fabriku, hotel, obchodní společnost se stovkami lidí, to je problém.