Ve funkcích na ministerstvech se usazovali v průběhu času lidé více či méně spojení s různými politickými stranami. A nikdo to moc neřešil. Snahou bylo zachovat nezávislost státní služby.

Pro zajímavost, ministerstva, ústřední úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají v tomto roce téměř 490 tisíc zaměstnanců. Nejpočetnější kategorií jsou učitelé, jichž je téměř 177 tisíc. Dále následují nepedagogičtí pracovníci, kterých je 76 tisíc, vojáci 27 tisíc a příslušníci ozbrojených složek (policie, vězeňská služba, celníci), jichž je 68,5 tisíce. Úředníků pod zákonem o státní službě je 65 tisíc. Je dobré si toto číslo zapamatovat, když někteří politici straší obřím nárůstem administrativy, respektive obrovskými počty pracovníků zaměstnaných na ministerstvech. Oněch 65 tisíc lidí není zase takový počet, který by stát neunesl. Ale pokud chci zmást veřejnost budu vždy používat vyšší číslo státních zaměstnanců, tedy těch téměř 490 tisíc osob. To už je opravdu hodně, ale chce někdo snad snižovat počty učitelů nebo vojáků anebo zaměstnanců ozbrojených složek? Na chodu státu by se to projevilo negativně.

Pět předsedů poslaneckých klubů vládních politických stran předložilo do sněmovny počátkem června do prvního čtení návrh novely zákona o státní službě. Za navrhovatele shrnul přednosti návrhu M. Benda z ODS. Podle něj dojde ke zjednodušení a zrychlení přijímaní pracovníků do státní služby, ke zjednodušení procesních podpisů, které komplikují výběrová a vstupní řízení.

Druhým principem, o nějž se vládní novela opírá, je rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené, což by prý zvýšilo konkurenci ve státní službě.

Třetí podstatnou změnou je nahrazení náměstků pro řízení sekcí vrchními řediteli sekcí.