Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám aspoň stručně představil zprávu o finanční stabilitě 2015/2016 a vyjádřil se k některým jejím hlavním závěrům. Jak už říkal pan zpravodaj, ta zpráva vzhledem k procedurám samozřejmě mírně zaostala, já se budu snažit věci aktualizovat ve svém příspěvku.
Obecně se tyto zprávy o finanční stabilitě, které připravujeme v rámci svého mandátu, který se týká obezřetnosti nad finanční stabilitou, zabývají především riziky, která se mohou projevit v následujících obdobích dvou až tří let ve schopnosti českého finančního systému těmto rizikům odolávat a zabývají se tyto zprávy také tím, jakými nástroji případně tato rizika omezit. Ta zpráva je již v pořadí dvanáctou zprávou České národní banky o finanční stabilitě a vydáváme ji teď nově na základě § 2 zákona o ČNB, kdy jsme zodpovědní za provádění té tzv. makroobezřetnostní politiky. Současné ekonomické prostředí zvyšuje důležitost této politiky a práce v této oblasti. Kombinace domácího ekonomického oživení a globálně velmi uvolněných měnových politik totiž vytváří podmínky pro přijímání zvýšených rizik nebo někdy jejich podceňování na straně subjektů působících na finančním trhu. Reagovat na vznikající rizika pro finanční stabilitu je tedy naší povinností v rámci onoho mandátu makroobezřetnostní politiky. Pro naplňování toho mandátu využíváme řadu nástrojů zaměřených především na bankovní sektor. Ten je totiž v České republice zcela dominantní částí našeho finančního sektoru.
Pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru využíváme zejména tzv. makroobezřetnostní kapitálové rezervy, to znamená v podstatě nutíme banky držet ve svých rezervách zvýšené kapitálové položky tak, aby v dobách, které bohužel mohou nastat a pravděpodobně někdy v budoucnu nastanou, to znamená v dobách složitějšího vývoje na finančním trhu, zde existovaly určité polštáře, které potom budou využity na posílení kapitálové vybavenosti bank. Bezpečnostní rezervu jsou v tuto chvíli všechny banky povinny udržovat již od roku 2014 na úrovni 2,5 % kmenového kapitálu. Rezervu ke krytí systémového rizika jsme stanovili poprvé v roce 2014 pro čtyři tzv. systémově nejvýznamnější banky a jsme povinni ji každé dva roky přehodnocovat. V roce 2016 tak došlo k rozšíření počtu těchto systémově významných bank na pět a platná výše rezervy dnes činí mezi jedním až třemi procenty, pro jednotlivé banky je ta rezerva stanovena různě podle jejich rizikového profilu a významnosti v rámci jejich postavení na českém bankovním trhu.
Hlavním smyslem analýz obsažených ve zprávě je identifikace těch potenciálních zdrojů rizik pro finanční stabilitu do budoucna, v dalších letech. Zpráva konstatuje, že došlo k jistému zvýšení cyklických rizik, to je spojeno zejména s oživením poptávky po úvěrech a obecně uvolňováním úvěrových standardů. V prosinci 2015 proto Česká národní banka reagovala na posun domácího finančního cyklu do fáze výraznějšího oživení stanovením také sazby tzv. proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0,5 % z expozic bank umístěných v České republice s platností od 1. ledna tohoto roku. Cílem této rezervy je posílit odolnost finančního systému v případě nadměrného růstu úvěrové dynamiky, jinými slovy tedy vytvořit více kapitálu pro případ zvýšených úvěrových ztrát v nepříznivé fázi finančního cyklu. Pokud by došlo k dalšímu růstu cyklických rizik, jsme připraveni tuto sazbu dále zvyšovat, samozřejmě vždy s nějakým obdobím, které bude dostatečně dopředu avizováno.
Zpráva dále uvádí, že k akumulaci rizik dochází zejména na trhu s bydlením. Na tomto trhu pokračuje růst úvěrové dynamiky, ale i růst cen nemovitostí. Nízké úrokové sazby nových úvěrů na bydlení a vysoká tempa jejich růstu přispívají tak nejen k zadlužení domácností, k vyššímu zadlužení a jeho růstu, ale i k růstu cen rezidenčních nemovitostí. Tyto zatím stěží dosahují předkrizových maxim, ale už se jim blíží. Je to samozřejmě regionálně velmi různé, někde už tato maxima možná v loňském roce překonali. Ve zprávě je však hodnotíme jako mírně nadhodnocené. Řekl bych, že v roce 2016 v dalších měsících se tento vývoj potvrdil a dále se stupňuje. Existuje tak jisté riziko vzniku spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení.
Česká národní banka v současnosti nehodnotí sice vývoj v oblasti úvěrů na bydlení jako akutní přehřívání, které by vedlo na trhu k bezprostředním rizikům pro finanční stabilitu, nicméně vzhledem k rizikům s pokračováním tohoto růstu, zvyšováním cen nemovitostí a významného podílu úvěrů s rizikovějšími charakteristikami jsme rozhodli už v minulém roce zpřísnit naše doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním těchto úvěrů pro domácnosti nebo řekněme retailové spotřebitele zajištěných rezidenčních nemovitostí.
Toto opatření jsme přijali už v červnu 2015, a následně bylo zpřísněno. Zpřísněno bylo tak, že dosavadní limit, maximální limit hodnoty úvěru k hodnotě zajištění, takzvané LTV ve výši 100 % byl snížen od října 2016 na 95 % a od dubna 2017, čili za několik měsíců, klesne na 90 %. Zpřísněn bude i limit pro maximální objem nově poskytnutých úvěrů v nejvyšším doručeném intervalu LTV. To znamená, banka bude muset regulovat svoji obchodní politiku podle těchto doporučení.
V případě, že domácí trh nemovitostí bude v dalším období vykazovat rostoucí známky přehřívání a rizikovější úvěrové charakteristiky, jsme připraveni případně dále tyto podmínky zpřísnit. Netýká se to pouze ukazatele LTV, sledujeme a doporučujeme bankám pracovat také s dalšími nástroji, jako jsou ukazatelé schopnosti klienta splácet úvěr z vlastních zdrojů anebo poměr dluhové služby a čistého příjmu žadatele o úvěr.
V této souvislosti usilujeme také o legislativní zakotvení pravomoci ČNB stanovit úvěrovým institucím horní hranice těchto úvěrových ukazatelů. Bylo nám to doporučeno i mezinárodním měnovým fondem v závěrečné zprávě poslední pravidelné mise v České republice a je to také všeobecně doporučený postup evropského výboru pro systémová rizika, jehož jsme součástí. Tento návrh byl připraven spolu s Ministerstvem financí a asi jste zaznamenali, že právě tento týden v pondělí vláda s tímto návrhem v rámci novely zákona o České národní bance vyslovila souhlas, takže se jím bude brzy zabývat i vaše Poslanecká sněmovna.
Na závěr mi dovolte konstatovat, že ve sledovaném období došlo obecně k posílení již tak vysoké odolnosti bankovního sektoru vůči možným nepříznivým šokům. Potvrzují to i pravidelně prováděné zátěžové testy a jejich pozitivní výsledek. Přispěl k tomu zejména nárůst kapitálové přiměřenosti, příznivý vývoj likvidity a pozitivní změny v řízení rizik ze strany finančních institucí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
