Moravané jsou čtvrtým národem (po hebrejštině, řečtině a latině) s vlastním liturgickým písmem a s vlastní liturgickou řečí – staroslověnštčinou.

Velká Morava byla a je kolébkou slovanského písma, slovanské kultury a slovanské vzdělanosti. Vlast Moravanů – území Moravy bylo a je jasně a nezpochybnitelně vymezeno od raného středověku. dodnes. Shoduje se s územím církevní provincie ŘK církve.

Moravané patřili a patří mezi státotvorné národy Evropy.

K roku 1055 víme, že „I poslal vévoda Spytihněv napřed k velmožům té země (Moravy) list, v němž jmenovitě vyzýval ze všech sídel tři sta mužů, které znal jako nejlepší a nejvznešenější, a nařizoval jim pod ztrátou hrdla, aby mu přijeli naproti do města Chrudimi. Mužové vyplnili rozkaz a již za strážní branou u Hrutova přišli vévodovi vstříc. Vévoda rozhněvav se, že nepřišli na stanovené místo, rozkázal je ihned zajmout a dal je v poutech uvrhnout do vězení po jednotlivých hradech v Čechách, koně i jejich zbroj rozdělil mezi své lidi a táhl dále na Moravu.“ Zdroj: Kosmas: Kronika Čechů, II., Kap. 15

Tak začala tisíciletá snaha Prahy ovládnout Moravu a likvidovat Moravany. Naši moravští předci se však nedali. Dosáhli toho, že císař Fridrich I. Barbarosa roku 1182 prohlásil Moravu za Markrabství Moravské, které bylo nadále udělováno jako léno Římského imperia.