Základní právo každého občana je rovnost před zákonem. Toto právo občanům odebral totalitní systém, a zákonodárci ho dosud neobnovili. Ústavní soud se opevnil před stížnostmi občanů tvrdým nařízením, že právo obrátit se na Ústavní soud mají pouze advokáti.

Právní systém rozlišuje občany bez právnického vzdělání, s právnickým vzděláním a advokáty. Každá skupina má jiná občanská práva. Obrátit se na Ústavní soud je jedno ze základních občanských práv, které naši zákonodárci udělili pouze advokátům. Normální občan je tohoto práva zbavený.

Každý „občan s právnickým vzděláním“ jedná vždy v první řadě ve svém zájmu. Z toho titulu je nepravděpodobné, aby právník napadl pravomoc soudu. Ústavní soud přiznal, že právní systém v některých kauzách nefunguje. Právník přidělený ze zákona, rozhodně nebude podrývat věrohodnost rozhodnutí Ústavního soudu. Dobu po sametové revoluci lze popsat jako třicet let vykořisťování státu a občanů „občany s právnickým vzděláním“.

Počet zákonodárců „s právnickým vzděláním“ je mezi zákonodárci nemalý. Ale vesměs jsou „vyškolení“ na právnických fakultách, které o spravedlivém výroku patrně neslyšeli. Jeden z prvních ministrů spravedlnosti (Jiří Pospíšil) základy právního státu nepochopil. Nyní veřejně tvrdí, že „premiér je trestně stíhaný“. Na otázku, který soud stíhání povolil, nikdy neodpověděl žádný z opozičních zákonodárců, natož moderátorů ČT.

Termín „zákonný soudce“ je použitý v Listině základních práv a svobod. K výkladu stačí přirozené chápání.