Základní právo každého občana je rovnost před zákonem. Toto právo občanům odebral totalitní systém, a zákonodárci ho dosud neobnovili. Ústavní soud se opevnil před stížnostmi občanů tvrdým nařízením, že právo obrátit se na Ústavní soud mají pouze advokáti.
Právní systém rozlišuje občany bez právnického vzdělání, s právnickým vzděláním a advokáty. Každá skupina má jiná občanská práva. Obrátit se na Ústavní soud je jedno ze základních občanských práv, které naši zákonodárci udělili pouze advokátům. Normální občan je tohoto práva zbavený.
Každý „občan s právnickým vzděláním“ jedná vždy v první řadě ve svém zájmu. Z toho titulu je nepravděpodobné, aby právník napadl pravomoc soudu. Ústavní soud přiznal, že právní systém v některých kauzách nefunguje. Právník přidělený ze zákona, rozhodně nebude podrývat věrohodnost rozhodnutí Ústavního soudu. Dobu po sametové revoluci lze popsat jako třicet let vykořisťování státu a občanů „občany s právnickým vzděláním“.
Počet zákonodárců „s právnickým vzděláním“ je mezi zákonodárci nemalý. Ale vesměs jsou „vyškolení“ na právnických fakultách, které o spravedlivém výroku patrně neslyšeli. Jeden z prvních ministrů spravedlnosti (Jiří Pospíšil) základy právního státu nepochopil. Nyní veřejně tvrdí, že „premiér je trestně stíhaný“. Na otázku, který soud stíhání povolil, nikdy neodpověděl žádný z opozičních zákonodárců, natož moderátorů ČT.
Termín „zákonný soudce“ je použitý v Listině základních práv a svobod. K výkladu stačí přirozené chápání.
Ani jeden soudce nebo státní zástupce (prokurátor) nebyl za činnost v době totality potrestán. Předseda ÚS Rychetský ve filmovém dokumentu vysílaného ČT obhajoval rozhodnutí svého otce v kauze konfidenta Vaše. Domnívám se, že je nejvyšší čas, aby zásady právního demokratického státu konečně začaly platit.
Žil jsem v domnění, že státní zástupci jsou zařazení v gesci ministra spravedlnosti, protože se velmi často obracejí na zákonodárce. Z tisku se dovídám, že institut státního zastupitelství je součástí moci výkonné. V popisu činností vlády čtu:
Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství.
Z definice principů demokratického státu vyplývá, že ministr vnitra nesmí mít žádnou vazbu na úředníky nebo soudce ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti se nesmí zabývat činností státního zastupitelství.
Domníval jsem se, že státní zástupci jsou podřízení ministru spravedlnosti. Protože tomu tak není, zbývá kardinální otázka pro současného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Pane Pavle Zemane, jak je možné, že se vaši podřízení úředníci neustále obracejí na moc soudní, aby znovu rozhodovala sporné případy? Jak je možné, že vaši podřízení zasahují do sporů občan verzus instituce? (Příklad: Nagyová verzus institut ochrany významných občanů.) Každý státní úředník má vůči soudu přesně stejná práva jako svobodný občan. Jak je možné, že vaši podřízení informují sdělovací prostředky před tím, než soudce rozhodne o důkazech, které policie shromáždila? Jestliže soudce pravomocně rozhodne, máte vy a vaši podřízení pouze takové právo, jaké má každý občan. Můžete podat odvolání, ale pouze jednou, protože pouze dva soudci mohou rozhodovat o sporu, a pouze jeden účastník sporu může mít pravdu.
Náprava současného stavu.
I. Premiér má patrně pravdu, že žaloba na prezidenta není optimální řešení. Lepší by bylo, kdyby se zákonodárci zabývali sporem pro pomluvu novináře. Zákonodárný sbor by měl učinit rozhodnutí:
"Občan Miloš Zeman nepředložil důkaz o existenci článku novináře Peroutky. Tím Miloš Zeman poškodil dobré jméno novináře. Proto se odsuzuje k omluvě za svůj výrok. Prezident uhradí žalobci veškeré soudní náklady. Protože je z titulu své funkce současně ve stavu imunity, odkládá se výkon rozhodnutí po uplynutí jeho mandátu".
II. Odvolat současného Nejvyššího státního zástupce a vypsat konkurz na nového. Státní zástupci musí dohlížet na průběh vyšetřování, ve kterých je stát účastníkem sporu. Jako příslušníci moci výkonné jsou vázaní mlčenlivostí a nemůže dojít k neoprávněnému úniku citlivých informací. Musí dodržovat přísnou hierarchii. Jestliže státní zástupce u soudu neuspěje, může v řízení pokračovat státní zástupce vyšší instance jen v případech, kdy to zákon dovoluje.
III. Soudcům je nutné upřesnit hierarchii rozhodování a soudcovský slib takovým způsobem, který nedovolí překrucovat literu Ústavy. Ústava zakazuje porušování základních občanských práv. Zákony přírodních, lékařských a technických věd vždy byly a nadále musí být nedílnou součástí soudcova rozhodování. Každý senátor a každý poslanec by se měl veřejně vyjádřit k těmto zásadám demokratického státu:
I. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických, (2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod, (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO), (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů, (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
II. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
III. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
IV. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo přikazovat jiným soudům, aby za něho rozhodovaly.
V. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
Přínosy do státní pokladny by těmito kroky byly patrně miliardové. Rozhodnutí soudu budou v rozumné době. Zjednodušením soudních postupů se ušetří značné prostředky vynakládané za chybná rozhodnutí soudů. Ušetří se náklady na soudní procesy i náklady za špatná rozhodnutí soudů.
Z republiky se stane demokratický stát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
