Karol Daniel Kadłubiec: Olza, nebo Olše?

13.05.2019 20:39 | Zprávy

Nikdo z autochtonů, a je jedno, zda jde o Čechy nebo Poláky, neřekne, že se jde koupat do Olše, ale jen do Olzy. Lid totiž uchovává přes celá staletí staré formy, které dokumentují jeho pradávné dějiny.

Karol Daniel Kadłubiec: Olza, nebo Olše?
Foto: pod.cz
Popisek: Řeka Olše

Skoro před půl stoletím publikoval (a nebyl sám) L. Novák v časopise Těšínsko (č. 3, rok 1970) článek nazvaný O jménech osad a řek ze slovanského základu a o jiných typech. Dotkl se zde i názvu hlavní těšínské řeky, jež má dvojí formu, tedy buď Olza, nebo Olše. Napsal to, o čem jazykovědci vědí odedávna, že totiž forma Olše je neologismem, vědecky anachronním, který byl úředně zaveden v roce 1961 bez jakékoliv konzultace s odborníky.

Na počátku bylo indoevropské „ol“

Je zcela průkazné, že motivy přejmenování Olzy na Olši byly politické, o čemž svědčí i skutečnost, že téměř současně byl zrušen okres Český Těšín, jehož území bylo o rok předtím včleněno do nového okresu Frýdek-Místek. Zatímco v dosavadním českotěšínském okrese obývali zdejší autochtonní Poláci kompaktní území a stanovili značné procento jeho obyvatel, v novém okrese, vesměs českém, s obtížným dojížděním do okresního města, vznikla úřadům naděje na jejich urychlenou asimilaci. Kromě toho začali někteří aktivisté považovat formu Olza za polskou, k níž bylo nutno vytvořit český protiklad. Tak vzniklo úřední pojmenování Olše. Opíralo se mj. o práci Václava Davídka nazvanou Osídlení Těšínska Valachy (Praha 1940), kde autor píše: „Olše, Olza, řeka. Odvozeno od slova olše, mezi nimiž patrně řeka protéká…Popolštěný název Olza je zapisován už v 16. století, střídavě s českým názvem“. Jde však o hrubé nedorozumění. Proč? Zde odkazuji na články předního českého historika profesora Jaroslava Valenty z ČSAV a profesora Rudolfa Šrámka z Masarykovy univerzity, bývalého předsedy Onomastické komise Akademie věd ČR. Druhý jmenovaný publikoval v Zpravodaji Městského úřadu v Českém Těšíně text nadepsaný Vyjádření stanoviska ke jménu řeky Olše (Olzy). Píše v něm mj., že Olza patří k nejstarším jazykovým památkám Evropy, k jazykovým skvostům rovným nejcennějším archeologickým nálezům, které by měly být, stejně jako ony, chráněny. Vysvětluje, že jde o název odvozený od indoevropského kořene „ol“, který znamenal vlhkost, vodnatost (viz Volha). Olza tedy znamená vodu. Geneze pojmenování spadá do dob, kdy o češtině a polštině se nikomu ani nezdálo. Forma Olše vznikla s největší pravděpodobností jako projev lidové etymologie. Lidé si nedovedli vysvětlit, co Olza znamená, Olši spojovali se stromy (vidíme to i u Davídka), které lemují její břehy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Dozvěděla jsem se, že řešíte bezpečnost na školách

Zajímalo by mě, zda řešíte i šikanu mezi dětmi a fakt, že se třeba mladiství dopouští kolikrát i dost vážné trestné činnosti a to i na dospělých - třeba na učitelích, seniorech apod? Měla by se podle vás snížit hranice trestně právní odpovědnosti? A pomohlo by to podle vás vůbec? Kde je podle vás ch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Ještě o zlínském bizáru a jiných trapasech

12:26 Zdeněk Jemelík: Ještě o zlínském bizáru a jiných trapasech

Pokud si laskaví čtenáři všimli mého zájmu o úsilí zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových o obnovu…