Karol Hrádela: Není nepřítelem každý, kdo má na něco odlišný názor

Nejdřív se na Hradčanské náměstí ohlásila akce na podporu čínské návštěvy. Asi by měl magistrát zveřejnit, kdo první ohlásil akci a s jakým obsahem. Ohlášené akce nesmí být rušeny bez zákonného důvodu. Pokud by chtěl Bursík pořádat akci s diametrálně odlišným obsahem na místě, kde již dříve byla ohlášená jiná akce, zasáhl by zřejmě do práv jiných. Ti však proti opatřením policie neprotestovali. Pravděpodobně i pro to, že viděli, že se chystá protiprávní narušení jejich akce, a tak souhlasili se svým omezením, aby zabránili narušení veřejného pořádku osobami, které si chtějí osvojovat právo konat, co je podle nich správné, bez ohledu na práva jiných. Původní ohlašovatelé měli plné právo očekávat, že magastrát z úřední povinnosti zakáže vše, co by narušovalo jejich akci.

Pokud je mi známo, v žádném denním tisku nikdo nezkoumal, kdo první ohlásil akci na Hradčanském náměstí a zda náhodou se nechystalo ze strany některých „demokratů“ narušení práv původních ohlašovatelů. O tomto problém u jsem psal na facebooku ve svém příspěvku ihned po akci, na který reagoval představitel České televize. Jeho názory jsem takto zhodnotil.

„Uveďme si moji kritiku České televize na příkladu a posuďme postup České televize dle zákona. Dnes je na webu České televize umístěn článek „Čínské dozvuky. Bursík chystá žalobu za blokovanou demonstraci.“ V tomto článku se tvrdí: „Desítka organizací chtěla minulé úterý během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga protestovat proti porušování lidských práv v Číně. Pro demonstraci si zamluvili Hradčanské náměstí. Policie ale náměstí pro chodce i vozidla z bezpečnostních důvodů uzavřela a demonstranty na něj těžkooděnci nevpustili.“

Nevadí mi, že jsou lidé, co kritizují čínskou politiku, co proti ní chtějí protestovat atd. Každý má právo na svůj názor a každý je oprávněn se vyjádřit a dokonce i protestovat proti tomu, s čím nesouhlasí. Pokud by všichni či drtivá většina se vším souhlasili, bylo by něco špatně. Právo jednoho však končí u práv jiného. Zneužívat svých práv v demokratické společnosti je logicky zakázané. Stát musí chránit práva všech a ne jen malé skupinky osob.

Nechci posuzovat, zda tvrzení České televize o tom, že si demonstranti „zamluvili“ Hradčanské náměstí, je pravda či lež. V každém případě mu však jako advokát mírně řečeno nerozumím.

Výklad slova „zamluvili“ připouští podle mne 2 možnosti: a) šlo o zábor veřejného prostranství, nebo b) šlo místo, kde se mělo konat veřejné shromáždění. Rád se dozvím o další možnosti.

O zábor veřejného prostranství zřejmě nešlo. Veřejné prostranství je prostor, kde zpravidla není omezen přístup, tzn., že je toto místo přístupné každému bez omezení bez ohledu na vlastnictví pozemku. Zábor je možný, ale podává se žádost a platí se za to. Poplatek za dočasné užívání veřejného prostranství upravuje vyhláška č. 5/2011 Sb. Magistrátu hl. m. Prahy. O poplatku se nikdo nezmínil, takže o zábor asi jít nemohlo.

Přestože svolavatelé proti čínské demonstrace vystupují, že měly akci povolenou, nezdá se mi to. Veřejná shromáždění se ohlašují a nepovolují. Lze je zakázat.

Zákon o právu shromažďovacím v platném znění hovoří v § 10 takto: “§ 10
(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.
(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
(4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8.“

Jak mohli svolavatelé proti čínské akce očekávat, že se uskuteční, že nebude zakázaná, když tak stanoví přímo zákon, protože tam dříve byla svolaná akce podporovatelů čínské akce? Nebo se snad pořadatelé pro a proti čínské akce dohodli? Proč se o tom nikdo nezmínil? Nebo Česká televize umožňuje šířit informace, které neodpovídají textu zákona? Nemá snad námi placená televize prostředky na to, aby si ověřovala svá tvrzení a vysílala to, co odpovídá zákonu? Nebo snad má platit zákon jenom pro někoho? Nebo mi snad něco uteklo a Česká televize je v právu?

Pravdou však je, že v seznamu zakázaných shromáždění tato údajně později svolaná shromáždění nebyla, pokud si dobře vzpomínám, uvedena. O jejich zákazu měl přitom úřad rozhodnout bezodkladně, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy úřad obdržel platné oznámení. Nevím tak, zda:
a) došlo k pochybení úřadu, který nezakázal později svolané shromáždění, ač jej zakázat měl, nebo
b) nedošlo k doručení platného oznámení, pak by neběžela lhůta pro zákaz a šlo by o neohlášené shromáždění, nebo
c) zda svolavatel přijal návrh úřadu, aby se shromáždění konalo jinde a pak jej chtěl svolavatel uskutečnit na původním místě.

Možná existuje i čtvrtá varianta, která mne však nenapadá. Nelze tak vyloučit, že ze strany magistrátu došlo k pochybení, které mohlo vést k porušení práv organizátorů všech shromáždění na daném místě. Osobně bych rád věděl, jak to skutečně bylo. To jsem však z vysílání České televize nezjistil.

Protože Česká televize do této chvíle dle mne nás neseznámila s relevantními údaji souvisejícími s nevpuštěním proti čínských aktivistů na Hradčanské náměstí, přetiskuji svůj příspěvek z 29. března 2016 z mého facebooku. Skoro, jako bych předvídal, co za nedlouho bude následovat. Zněl takto: “

…Obecnou teorií relativity se předpokládá, že antihmota se bude gravitačně přitahovat a totéž platí pro interakci hmoty a antihmoty. Učilo se zřejmě chybně, že kdyby se antihmota střetla s běžnou hmotou, došlo by k velké explozi, když Antihmota má opačný elektrický náboj a spin než běžná hmota, ale má stejnou hmotnost a její chování (např. vůči gravitaci). Pokud by teze o přitahování protikladů platila i v ČR, tak by se předpokládalo, že se tam, kde se budou setkávat zastánci něčeho, se budou přitahovat i odpůrci téhož, a že dojde k výbuchu. Proto běžně ve světě policie odděluje zastánce rozdílných názorů, proto se většinou uplatňuje i princip: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Zdá se však, že v Praze výbuch nehrozí, že na stejném místě může být hmota i antihmota, že prostě na stejném místě může být diametrálně odlišné a nic se nastane. Jde o unikát potvrzující pravidlo či o chybu světové vědy vyvrácenou českými odborníky?

Zdá se z postupu některých v ČR, že co se týče lidí, nelze zřejmě uplatňovat teorii relativity na lidské vztahy a lidi obecně, to co uplatňuje u hmoty a antihmoty zřejmě neplatí u zastánců něčeho a odpůrců téhož. V Praze zřejmě nehrozí, že budou-li na témže místě zastánci rozdílných názorů, že může vzniknout konflikt, policie nemusí oddělovat rozdílné názory a uplatňovat princip, že nikdo nesmí zasahovat do práv druhého…

Nahlédneme-li na web pražského magistrátu (ZDE), zjistíme, že když se oznámí akce na podporu návštěvy prezidenta ČLR, tak po relativně krátké době svolá opakovaně do týchž prostor jedna hodná česká žena shromáždění k vyjádření nesouhlasu s porušováním lidských práv čínským komunistickým režimem na území ČLR, tj. tam, kde je jedna hmota, má být i jiná se zcela opačnou orientací. Podobný vývoj jsme viděli i u jiných akcích.

Dne 23. 3. pak na stejné místo svolal shromáždění i Martin Bursík spolu s manželkou Kateřinou. Na tuto akci svolanou do místa, kam již byla svolaná jiná akce, se později dostaví někteří stávající či bývalí ústavní činitelé a další osoby a diví se, že nemohou jít tam, kde si to předem v souladu se zákony zabrali jiní. Dokonce například čteme: "Bursík řekl, že zákazem vstupu na Hradčanské náměstí byla porušena lidská práva. Demonstrace podle něj byla řádně nahlášena. Police podle něj svévolně uzavřela náměstí a neumožnila, aby se shromáždění konalo. „Snažili jsme se s nimi vyjednávat, to k ničemu nevedlo,“ uvedl. „My žijeme v demokracii, ve svobodné zemi a kvůli návštěvě předsedy čínské komunistické strany, který přijel z totalitní země, kde porušují lidská práva, zabíjejí lidi, lidé mizí, kvůli tomu se nenecháme omezovat na našich právech,“ řekl také. Kvůli postupu police hodlá podat žalobu, zákazem demonstrace podle něj porušila ústavně zaručené právo na shromažďování."

Nechápu, pokud nemělo jít o cílenou provokaci, jak na místo, kam byla předem svolaná demonstrace na podporu delegace ČLR, se může vydat poslanec našeho parlamentu s tibetskou vlajkou, jak může nerespektovat veřejný pořádek a na místě vyhraženém pro pořádání jiné akce se s ní producírovat. Cožpak zákony mají platit jenom pro někoho a ne pro ústavní činitele? Což pak lze opovrhovat právem a spravedlností? Co s tím udělá příslušný výbor Poslanecké sněmovny?

Rád se jako právník dozvím, jak podle českých nadějných vědců mohou být na stejném místě podporovatelé a odpůrci čehokoliv. Těším se zejména, jak budou své názory hájit u soudu. Třeba jim soud vysvětlí základní zásady života v demokracii a to, že nikdo nesmí bezdůvodně zasahovat do práv jiných. Proto právem i v minulosti policie bránila v přístupu těm, kteří chtěli narušovat akce podporovatelů amerického prezidenta. Prostě zákony a to jak fyzikální tak lidské musí platit pro všechny stejně. Volání těch, kteří si včas nedokáží zabezpečit svá práva a pak kritizují, že jim něco nemá být povoleno, je zábavné a k politování.

Zároveň je zajímavé, když čtu: "Bývalý šéf české diplomacie Schwarzenberg se důrazně ohradil proti postoji prezidenta Miloše Zemana k Číně. Kritizoval ho i za to, že čínskou hlavu státu přijal na zámku v Lánech. "Netušil jsem, že pětadvacet let po slavném listopadu se tady budeme klanět diktátorovi," prohlásil. "

Asi se má takto vyjadřovat ústavní činitel o oficiálním představiteli největší země světa v den, kdy je na oficiální státní návštěvě v jeho zemi. Osobně mám na to jiný názor. Asi je navíc chybou, když prezident přijímá státníky v Lánech. Jen si nevzpomínám, kdy jsem se dočetl podobnou jeho kritiku, když tam byl přijat prezident Kováč či na soukromé návštěvě německý prezident atd. Nebo že by jediným zásadním rozdílem bylo to, že jeden prezident se jmenuje Havel, který jej povýšil, a druhý Zeman, který jej porazil? Nevím, co si mám myslet.

Z druhé strany se exministrovi nedivím, když vím, jak proti této návštěvě vystupují některé neziskové organizace financované z veřejných zdrojů a jejich představitelé. Asi ČR ví, na koho má vynakládat veřejné prostředky. Zvlášť mne pobavilo, že v den oficiální návštěvy Hradu se oznámí, že: "Dne 29. 3. 2016 bude v Praze spuštěna činnost Informačního centra pro demokracii a lidská práva v Číně, společného projektu Nadace Forum 2000, Post Bellum o.p.s., Amnesty International, Národní galerie v Praze, Lungta o. s., Potala o.p.s., MOST Pro Tibet o.p.s., hnutí Brontosaurus, Initiatives for China, Češi Tibet podporují a řady dalších." Ne, není nutné podrobněji uvádět, kdo koho financuje, kdo za kým stojí atd. Stačí, že například první subjekt NADACE FORUM 2000 je založená 2 nadacemi, z nich v jedné působí například Karel Schwarzenberg a v druhé Ivan Medek. NADACE FORUM 2000 má oficiální sídlo Praha 1-Hrad, tj. místo, kde v den spuštění akce byl na oficiálním jednání prezident ČLR. Post Bellum o.p.s. sídlí v domě ve spoluvlastnictví Martina Bursíka atd.

Skoro mne zajímá, komu a čemu slouží veřejné prostředky, když ne podpoře oficiální státní politiky. Spíš se mi zdá, že k jejímu ovlivňování v zájmu menší skupiny osob. Nebo se pletu? (zdroj: ZDE a ZDE)

http://www.lidovky.cz/kvuli-cinskemu-pre…/zpravy-domov.aspx… Zdroj: http://www.lidovky.cz/kvuli-cinskemu-pre…/zpravy-domov.aspx…“

Tento komentář jsem psal dříve, než došlo k oznámení, které dnes zveřejnili na webu České televize. Přes jeho zveřejnění jsem nepochopil, jak na místě, kam svolá akci zástupce jednoho názoru, se má konat akce zastánců jiného názoru, jak je možné kritizovat, že na místě, kam bylo svoláno veřejné shromáždění, se nepřipustí konání jiného shromáždění, které zřejmě bez dohody pořadatelů později svolá někdo jiný. Samozřejmě respektuji, že mohlo dojít k pochybení ze strany úřadu, že mohlo dojít k později porušené dohodě atd. Pak bych se to ale rád dozvěděl konkrétně.

Nic nebránilo kritikům návštěvy čínského prezidenta svolat svoji akci na místa, kam si akci před nimi nesvolal někdo jiný. Proč Česká televize neuvedla, že úřad musí vždy respektovat zákon a nemůže bez dohody organizátorů umožnit konání akce tam, kam byla již před tím svolána jiná akce, aby neporušil úřad zákon.? Jak je možné, že i ve vysílání České televize 7. dubna 2016 v 22 hodin hovořila redaktorka o tom, že si proti čínští demonstranti zamluvili Hradčanské náměst?

Zabránit v konání protičínské demonstrace na místě pro čínské demonstrace by musely státní orgány dle zákona dokonce i tehdy, když by policie z bezpečnostních důvodů místo neuzavřela a demonstranty tam nepustila. Musely by státní orgány chránit práva dřívějšího svolavatele a to i za situace, když by došlo ke kolizi práv. Právo původního ohlašovatele by v případě řádného ohlášení ze strany více subjektů asi bylo silnější než právo pozdějšího ohlašovatele. Původní ohlašovatel by se především mohl cítit dotčený postupem policie. Pokud na jeho místě chtěli být proti čínští aktivisté, měli jednat v souladu se zákonem řádně a včas a nenarušovat předem svolanou akci jiného. Ani proti čínští aktivisté nesmí rušit akci pro čínských aktivistů a naopak.

Zákon stanoví: Přestupku se dále dopustí ten, kdo
a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;
b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,
e) neoprávněně vnikne do shromáždění;
f) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
g) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli,
h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

O právu pročínských aktivistů na uskutečnění jejich řádně a včas oznámené akce a o jejich právu na zakázání později oznámené proti čínské akce se však pravděpodobně ve vysílání České televize nikdo nezmínil. Nevím, co je horší. Možná si Česká televize neověřila, kdo byl první ohlašovatel. Možná ale by právo mělo platit jenom ve prospěch někoho. Ani jedna varianta mi nevyhovuje. Tak, jak by mi vadilo, když by proti čínští aktivisté ohlásili jejich akcii jako první, a ona se neuskutečnila kvůli později ohlášené akci pro čínských aktivistů, tak mi vadí nerespektování práv pro čínských aktivistů. Chci žít v demokratické společnosti a ne tam, kde se právo upravuje podle úzké skupinky lidí.

Vadí mi, když se něco vydává za něco, čím to ve skutečnosti není. Chápu, když tak udělá ten, kdo nějak jednat musí a nemůže či dokonce ve výjimečných případech nesmí říci pravdu. Uznávám, že lékař se někdy musí uchýlit k milosrdné lži, že advokát tvrdí to, co mu uloží jeho klient, i když si o tom myslí něco jiného, ale zákon mu jiný postup zakazuje, respektuji, když někdo považuje něco za zázrak, zatímco jiný za důsledek fyzikálních zákonů, vím, že někdy se musí v souladu se zákonem státní zaměstnanec vydávat za někoho jiného, aby chránil životy jiných. To vše je pochopitelné. Jak lze ale peníze vynakládané z veřejných zdrojů například na kulturu použít k politickým cílům, jak může humanitární organizace z veřejných zdrojů získané prostředky použít na politiku?

Veřejné prostředky mají sloužit i k prosazování politiky. Ale i zde se musí postupovat korektně, přehledně, čitelně a nazývat vše pravým jménem. Když má výdaj z veřejných zdrojů být použit na politiku, má se to označit jako výdaj na politický účel – například za příspěvek na činnost politických stran vyplácený dle předem stanovených kritérií. Neoznačujme však výdaje na politiku za výdaje na činnost humanitárních či neziskových kulturních organizací. Nemaťme veřejnost. Neumožňujme využívání veřejných zdrojů k jiným účelům, než jsou původně určeny. Nelžeme. Chovejme se tak, jak by se měla chovat i Česká televize. Vydávat prostředky například na humanitu a pak je využít k poltickým účelům považuji nejen za nekorektní, ale dokonce i za degradaci organizací, z nichž některých si za jejich humanitární či kulturní činnost i vážím.

Podobně jako výše popsané subjekty se proti návštěvě čínského prezidenta vymezila i výzva iniciativy Vraťte nám stát! Ta má na webu České televize desítky odkazů. Nedozvěděl jsem se však z nich, kdo vlastně fakticky tvoří tuto inciativu, tj. zejména, kdo je a co je spolek nazvaný Vraťte nám stát!, o. s. Vím, v příslušném veřejném rejstříku nejsou jmenovitě uvedeni rozhodující osoby, ale dají se najít na webu tohoto spolku. Pak zjistíme, že v tomto spolku má významnou roli například-Jiřina Dienstbierová. Nevím, zda právě iniciativa tohoto spolku nepřivedla šéfredaktora reportážní publicistiky České televize Marka Wollnera k úvaze, že za protičínskými akcemi může někdo vidět americkou ambasádu. Já jsem to nenapsal. Je však pravdou, že Česká televize nezodpověděla ve svém vysílání a ve svých článcích například na otázku: Projevuje se v činnosti tohoto tak často citovaného spolku a jím organizované iniciativě například problematika Rady pro mezinárodní vztahy, kde byla Jiřina Dienstbierová v minulosti ředitelkou? Čí že je to vlastně „pobočka“ tato Rada? Probíhá přes tuto Radu faktické skryté financování zmiňované politické iniciativy?

Rada dostává dotace nejen z veřejných zdrojů z České republiky, ale například i od zastoupení Evropské komise v České republice. Chápu, že pro někoho možná nemá význam více než 8 milionů uvolněných z veřejných zdrojů pro tuto Radu, že to pro něj nehraje roli, ale za jak dlouho si je průměrný občan vydělá?

Dalším příkladem kritiků organizace čínské návštěvy je již výše zmíněná organizace Post Bellum, o.p.s., která získala z veřejných zdrojů přes 4,6 milionu, Národní galerie přes 1,2 mld. od roku 2001, Amnesty International přes 4,2 mil. Kč atd. Skutečně odpovídá účel peněz z veřejných zdrojů poskytnutých těmto subjektům jejich zapojení do politické iniciativy zaměřené i na zkomplikování průběhu oficiální státní návštěvy? Mám o tom vážné pochybnosti.

Nezaregistroval jsem, že by se kdekoliv u těchto organizací psalo při podávání žádostí o přidělení peněz, že mají být použité prostředky i na kritiku státní politiky v době jedné z jejich nejdůležitějších událostí. Neslyšel jsem, že by ministr kultury přijal příslušné závěry a postavil se proti zapojování Národní galerie do politických her. Proč se moc nehovoří o tom, kdo financuje subjekty vystupující proti oficiální státní politice, tj. v konkrétním případě proti oficiální státní návštěvě v době přijímaní této návštěvy hlavou státu i premiérem České republiky?

Mrzí mne, že někteří občané naší země se chovají v době státní návštěvy jinak než naši američtí či britští přátelé. Viděl snad někdo tibetskou vlajku při přijímání čínského prezidenta u prezidenta Obamy. Proč ne? Jsou v USA obyvatelé v důsledku jejich delší demokratické republikánské tradice taktnější než někteří naši spoluobčané? Nebo snad nebyly osoby s tibetskými vlajkami vpuštěny do místa, kde prezident Obama přijímal oficiální státní návštěvu? V čem by se to pak lišilo od situace u nás?

Zajímalo by mne, z kolika veřejných budov ve Velké Británii či USA v místě pobytu čínské státní delegace visely vlajky Tibetu. Nebo má jít u nás při využití budovy zákonodárného sboru či veřejné školy o české specifikum? Chybí nám snad obyčejná lidská slušnost a elementární respekt k hlavě cizí země na její oficiální návštěvě České republiky? Proč, pokud mi něco neuteklo, neslušnost některých našich spoluobčanů Česká televize neporovnala s korektním chováním našich přátel v zahraničí? Nepochybuji přitom, že například USA a ČLR mají více třecích ploch než ČR a ČLR.

Snad nikomu nevadí, že jsem se rozepsal ve snaze o vysvětlení pochybností vyvolaných čtvrtečním chováním České televize a výše zmiňovaným komentářem pana Wollnera Ten nejprve napsal: „Myslím, že náš zlatý slavík by vedle zpěvu měl psát sci-fi. Ulevilo by se nejen jemu, ale i mnohým z nás, terapie literaturou funguje.“

Já s šéfredaktorem v jistém smyslu souhlasil slovy: „Plně podporuji názor, že by Karel Gott měl psát sci-fi. Šikovní lidé toho zvládnou hodně a často velmi kvalitně. Jen se bojím, aby jeho sci-fi nebylo věcnější a realističtější než vysílání Čt.“

Následovala pak odpověď: „Pokud si realitu představujete jako stav vědomí Karla Gotta, s ilumináty, Rotschildy, Židy ve všeobecném spiknutí, tak vám samozřejmě vysílání ČT v rámci obyčejného zpravodajství nemůže nic nabídnout, já vás plně chápu a soucítím.“

Reagoval jsem: „Pane Wollnere. Děkuji, že mne chápete. Pravděpodobně se mnou soucítíte, že musím platit na jednostranné vysílání veřejnoprávní televize, která upřednostňuje pouze jistý výklad světa a předkládá pouze velmi omezený počet reálných údajů, která často vystupuje proti oficiální státní politice atd. Jiný důvod k soucítění neexistuje. Vysílání Čt nepovažuji za korektní a vyvážené. Stačí si uvědomit, kolik například místa měl otec kardinál při výkladu problematiky církevních restitucí a kolik ti, co upozorňují na nedostatky v této oblasti, jak dává ČT prostor názorům stále stejné skupiny osob, přestože je schována pod různými hlavičkami, aniž by na tato propojení upozornila atd. Tato propojení se dají lehce dohledat. Pokud by mi tak nekvalitní informace dávali studenti na zkoušce, nepochybuji, že bych se s nimi viděl znovu. Proč například do dnešního dne jsem nezaregistroval ve veřejnoprávním vysílání podrobnější údaje věnované tomu, kdo se schovává za jednotlivými inciativami, o kterých tak značně informujete atd. Některá jména Vám rovnou navrhnu - Výzva iniciativy Vraťte nám stát! ústavním činitelům ohledně návštěvy čínského prezidenta v Praze a to, kdo vlastně tvoří tuto inciativu, tj. zejména, kdo je Vraťte nám stát!, o. s. a kdo v ní má jako roli - například Jiřina Dienstbierová a problematika Rady pro mezinárodní vztahy, Nadace Forum 2000 a jeho zakladatelé, resp. osoby stojící za jeho zakladateli či v nich působící - Karel S. v Nadaci Bohemiae, v nadací Patriae Ivan Medek atd. Proč tato nadace - Kritici čínského režimu založili v Praze novou iniciativu s názvem Informační centrum pro demokracii a lidská práva v Číně jí vedenou, která zahájila z Hradu svoji činnost v okamžiku, kdy je tam na oficiální návštěvě hlava cizího státu.

Nevadí mi odlišné názory, ale mám rád vyvážené informace. Zahájení akcií subjekty, z nichž mnohé dostávají značné veřejné zdroje k užití a přitom vystupují proti oficiální státní politice, mne netěší. To, že na jejich financování a kdo za nimi stojí, neupozorní ani veřejná televize, je pak přímo strašné. Korektních informací se mi však ve vysílání Čt nedostává. Proč tam chybí?“

Pak již následovala reakce pana šéfredaktora, která mne donutila k tomuto článku: „Milý pane, Hrádelo, o tom, že mate totalitní myšlení, jste mě nemusel přesvědčovat tímto dlouhým elaborátem. Chápu, že vám vadí občanské iniciativy, které odmítají linii čínské komunistické strany, ale zkuste se s tím smířit. Odhalovat není co, oni se ke svým občanským protestům hlásí. Chápu, že byste chtěl, abychom odhalili v jejich závěsu americkou ambasádu, ale to si stejně vy ve své fantazii vytvoříte sám. Je trochu děsivé, že lidé jako vy formují mládež.“

Snad po přečtení těchto vystoupení si každý udělá svůj závěr, kdo má totalitní myšlení a kdo myšlení jiných omezuje. Přes komentář pana šéfredaktora mu přeji hodně úspěchů nejen při kultivaci naší televize, ale i v osobním životě. Není nepřítelem každý, kdo má na něco odlišný názor.

(tisková zpráva Ústavního soudu ZDE)