V Evropské unii se rozhořela debata o nové legislativě týkající se látek lidského původu – od krve a plazmy po vajíčka, spermie a kostní dřeň. Schválené nařízení má sjednotit pravidla pro jejich darování a využití, ale vyvolává i etické otázky. Kam až může zajít „výroba dětí“ na míru? A stává se z asistované reprodukce byznys, v němž jsou děti pouhou komoditou? Nabídky na darování vajíček za desetitisíce nebo katalogy náhradních matek vyvolávají kontroverze. Je to pomoc neplodným párům, nebo komercializace lidského těla? A co když se z náhradního mateřství stane jen další prvek globálního trhu, kde bohatí využívají těla chudších?

„Pokud asistovanou reprodukci zcela podřídíme trhu, může to vést k dehumanizaci rodičovství,“ varuje psycholožka a bioetička Hana Konečná, která působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity a reprodukční medicíně se věnuje přes 30 let. „Musíme najít rovnováhu mezi pomocí neplodným a etickými limity,“ říká odbornice.

 Zatímco někteří lidé utrácejí miliony za umělé oplodnění, v kojeneckých ústavech zůstávají děti bez rodin. Neměla by se větší pozornost věnovat také adopcím? A jak změnit legislativu, aby chránila jak dárce, tak děti? Diskuze teprve začíná. Ovšem pravidla, která dnes nastavíme, ovlivní budoucnost reprodukční medicíny i celé společnosti.