Včera jsem ještě vyšel na Roztylech z metra a pod širokou střechou stanice jsem z autobusové zastávky opatřené několika širokými lavičkami pohodlně nastoupil suchou nohou do autobusu směr Chodov. Ten se v klidu po rovince rozjel a po malém esíčku vyrazil do kopce k Chodovu.

Dnes musím opustit střechu stanice a vydat se volným prostranstvím, neosvětlenou pěšinou k frekventované hlavní silnici, kde byla vybudována z nemalých veřejných peněz malá autobusová zastávka. Cestující se na ni jenom těžko vejdou. Zastávka je bez „zálivku“, oddělená od čtyřproudé vozovky jenom s přemalovanými čárami silničního značení. Je vtipně umístěna hned za velkou křižovatkou, takže se dá očekávat řada kolizních situací. Vedou k ní nesmyslné schody a údajný bezbariérový přístup, ovšem bez jakéhokoliv zábradlí. Zastávka je umístěna v kopci, aby se autobus nemohl rozjet jen tak jednoduše a motor mohl vyprodukovat více škodlivých emisí. Už se všichni těšíme na zimu. To budou teprve „rozjezdy pro hvězdy“.