Dovolte mi na úvod vzdát hold všem „porodníkům“, kteří se každodenně starají o rodičky a nastávající maminky za jejich péči o dítě hned po narození, a vůbec za všechnu tu péči, jež je jejich každodenním chlebem.

Dovolte mi jejich práci označit za kus hrdinství, například i proto, že i já, když moje žena rodila naše dvě děti, jsem nebyl tím typem „moderního“ otce a nebyl jsem přítomen na porodním sále – jak bylo tehdy „moderní“.

Prostě jsem si na to „netroufl“. Jak by řekla moje dnes už dospělá dcera - „nedal jsem to...“

Narození mých dětí proběhlo „v pohodě“, tak jako v tisících dalších případech ve všech porodnicích po celém Česku.

Ale nedávno jsem si s „hrůzou“ přečetl článek v on-line magazínu Týden.cz, kde redaktor, jakýsi -jan-, dává slovo paní Petře Sovové. Paní Petra Sovová je ředitelkou neziskovky. Cílem této neziskovky – snad – kdysi bylo ukázat, „jak vypadá porodnictví v zahraničí, jaké jsou trendy, co říká věda apod.“