Není to teď v módě se bavit o Dubčekovi, ale osmašedesátníci si nechtějí připustit, že to s ním podělali všichni. Pravicoví političtí analfabeti vyřvávali do světa o vystoupení z Varšavské smlouvy, z RVHP, káleli na SSSR všechnu špínu (m.j. však často pravdivou), ale nedomýšleli, jak se musí zachovat stalinista Brežněv, aby neztratil i doma svou tvář. Nikdo je neokřikl, že to celé kazí. Celému procesu chyběla taktika a strategie a to měli na starost lidé kolem Dubčeka a samozřejmě nejvíc on sám. Dle chování a vyjadřování lze soudit, že to byl hodný člověk (a dle lidí, kteří jej znali, to bude pravda), ale to je na tehdy 1. občana, který má v rukou budoucnost státu, málo.
Hrdinou se nestal tím, že byl zvolen jako kompromis při hašteření mezi dvěma křídly ÚV KSČ; Moskva jeho zvolení požehnala i pro jeho dřívější studia u nich. Stát se hrdinou mohl spolu s ostatními, kdyby v Moskvě nepodepsal. Avšak vlastní chyby od ledna 1968 jej u moskevského stolu dohnaly a oni je nedovedl překročit. A hrdinou nebyl ani po návratu, kdy se stavěl do pozice, že něco spolu s ostatními zachránil. Už věděl, co přijde. Proto má Zeman při hodnocení jeho chování 100% pravdu.
Slovensko neprožívalo obrodný proces tak intenzivně, ale silně uvítalo, že se jejich krajan stal generálním tajemníkem KSČ a při pohledu z pozdějších let je zřejmé jediné; příliš si někteří jeho osobu idealizovali. Realistické hodnocení nepřinesl ani 89. rok, protože byl Dubček (při jeho vehementních snahách se opět prosadit) zapojen do procesu t.z. sametové revoluce. Některým to idealizování jeho osoby vydrželo do dneška a mezi ně, pokud to není její protizemanovský kalkul, patří (osaměle) pohoršená paní Vášáryová.
Horáček leze Drahošovi do pozadí (viz přenechané bilbordy) a tak je na místě důvodně předpokládat, že jeho diplomatická poradkyně bude i nadále na jedné lodi s ním. Pak se ovšem výkřiky Vášáryové jeví v jiném světle a napadá mě řada expresiv, jak toto její účelové zneužití česko-slovenských vztahů ohodnotit. Ale něco musím říci, nebo se mně z těch jejich keců udělá nevolno: „Magdičko, zůstaň si u těch svých migračně- vítajících proklamací; Slováci Tě (ne)budou za to milovat a nech na českém občanovi rozhodnutí, jakého chtějí mít prezidenta. Tvoje rady opravdu nepotřebujeme.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV