Ve facebookové pozvánce na akci se mimo jiné píše: „Letošní rok je věnován tibetštině. Jazyku, který je v tibetských školách stále více potlačován. Taši Wangčuk (filmový režisér pracující pro Hlas Ameriky – pozn. red.) o tom ví své. Tomuhle obránci výuky tibetštiny v tibetských školách hrozí až 15 let vězení za odvahu bojovat s čínským systémem vzdělávání… Území Tibetu je kontrolováno čínskou vládou, která systematicky pracuje na zničení tibetských kulturních hodnot a tradic. Tibeťanům je násilně vnucována a podsouvána kultura čínská, ta tibetská má naopak zmizet ze světa. Vláda nechala zavřít nebo zničit stovky klášterů – center vzdělanosti a kultury, snaží se zlikvidovat tibetské písmo a jazyk, kočovný způsob života i náboženské vyznání místních lidí.“

Vzhledem k tomu, že jsem Tibet před třemi lety navštívil a s řadou místních lidí hovořil, rád bych se k výše uvedeným tvrzením vyjádřil. Málokteré zahraničně-politické téma je totiž tolik mediálně zprofanované jako „porušování lidských práv“ v ČLR a v Tibetu obzvláště.

Čínština, tibetština a školství