Rozsáhlý hnědouhelný důl negativně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v českém pohraničí, a to především hlukem z provozu, množstvím polétavého prachu, k němuž se přidávají emise z přilehlé hnědouhelné elektrárny Turów, praskáním a znehodnocováním nemovitostí kvůli nestabilitě horninového podloží a snižováním hladiny podzemní vody a s tím spojeným vysycháním studen. Mnoho obcí v regionu není připojeno k centrálnímu zásobování vodou a obyvatelé jsou proto odkázáni pouze na vlastní studny nebo společně využívané vrty. Důl Turów má těžební licenci platnou pouze do dubna 2020, avšak jeho provozovatel nyní žádá o prodloužení licence až do roku 2044. Zároveň má být důl rozšířen až do vzdálenosti 150-200 m od státní hranici s Českou republikou, přičemž nejbližší česká obec Uhelná se od česko-polské hranice nachází pouhých 1 000 m. V případě prodloužení těžby do roku 2044 hrozí vážné riziko ztráty pitné vody pro zhruba až 30 000 obyvatel českého pohraničí. V probíhajícím povolovacím procesu záměru dochází k porušování evropského práva, a to konkrétně směrnice o SEA, směrnice o EIA, rámcové směrnice o vodě a Pařížské dohody o změně Klimatu.

Podateli jsou Liberecký kraj, obce Bílý Kostel, Černousy, Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Kunratice a Višňová, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti dolu Turów, a Greenpeace Česká republika (dále jen „podatelé“). Jelikož na Liberecku rychlým tempem mizí lidem voda ve studních i v krajině, které je obklopuje, a mnoho obyvatel se bez pitné vody ve studních ocitá již nyní, obávají se podatelé oprávněně, že pokud bude plánované rozšíření a prohloubení dolu povoleno, přijde o vodu zhruba 30 000 obyvatel z dotčených obcí. Podatelé se proto obrací na Petiční výbor Evropského parlamentu s žádostí, aby byly níže uvedené skutečnosti Petičním výborem na úrovni Evropské unie prošetřeny. Podatelé především požadují, aby Petiční výbor v souladu s čl. 216 a násl. Jednacího řádu Evropského parlamentu:

• požádal Evropskou komisi, aby petici předběžně prošetřila a poskytl informace o vztahu petice k příslušné legislativě EU,
• podnikl vyšetřovací misi do oblasti na území České republiky, Polska i Německa, které jsou poškozeny činností hnědouhelného dolu a elektrárny Turów a na jejím základě přijal doporučení, jejichž podstatou by byla minimalizace vlivu komplexu Turów na lidské zdraví a životní prostředí,
• s ohledem na výrazný přeshraniční prvek dolu Turów, který spočívá primárně v negativním ovlivnění vodních poměrů sousední České republiky a Spolkové republiky Německo, ale také v negativním vlivu činnosti komplexu na globální klima, problematiku těžby a spalování hnědého uhlí veřejně projednal na plenárním zasedání Evropského parlamentu,
• podnikl další vhodná opatření, jejichž cílem by bylo minimalizovat vliv dolu a elektrárny Turów na lidské zdraví a životní prostředí, především ve vztahu k podzemní pitné vodě

1. Bližší informace o záměru

Provozovatelem energetického komplexu Turów[1] je polská státní společnost PGE (Polska Grupa Energetyczna). Důl Turów se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství na území polské obce Bogatynia v blízkosti státních hranic s Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Každoročně je zde vytěženo v průměru 12 milionů tun hnědého uhlí.[2] Vedle hnědouhelného dolu je součástí komplexu také Elektrárna Turów o tepelném výkonu až 2 000 MW[3], která uhlí z ložiska Turów spaluje. Provoz Elektrárny Turów je tedy neodlučitelně spjat s těžbou hnědého uhlí v přilehlém dole.

Škodlivost těžby a spalování hnědého uhlí se v okolí komplexu Turów se na území České republiky již nyní dlouhodobě projevuje. Této oblasti, sahající až do českého i německého pohraničí, se z důvodu vysoké míry znečištění životního prostředí přezdívá Černý trojúhelník.[4] Nejvíce zasaženou a do budoucna také nejvíce ohroženou složkou životního prostředí jsou však vodní zdroje, a to zejména z kvantitativního hlediska.

Jak bylo uvedeno výše, společnost PGE usiluje o prodloužení těžby hnědouhelného ložiska v dolu nejméně do roku 2044. V současné době probíhá přeshraniční posuzování vlivu záměru na životní prostředí (dále jen „TEIA“). Dno těžební jámy má být podle dokumentace TEIA prohloubeno až 30 metrů pod úroveň hladiny Baltského moře a těžební plocha má být rozšířena na hranice České republiky (viz mapka níže):