Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny a ve svém portfoliu tak drží například německé dluhopisy v hodnotě 470 mld. eur (cca pětinu veřejného dluhu této země), francouzské za 384 mld. (17 % dluhu) nebo italské za 334 mld. (necelých 15 %). Při pohledu na tyto částky nelze pochybovat o vlivu této centrální banky na cenu peněz v ekonomice, nicméně o to více se na mysl tlačí otázka, co se stane poté, až tento svůj velkorysý program ECB ukončí.
Jenže ECB není pouze aktivním hráčem na trhu státních či přesněji veřejných dluhopisů, ale od roku 2016 se zaměřila i na bondy korporátní. V rámci svých měsíčních nákupů se její portfolio rozšířilo o dluhopisy pivovarů, letišť, obchodních řetězců, automobilek, plynáren, energetických firem (celkem jde o 1100 titulů), naštěstí však jde o částky, které jsou ve srovnání s nákupem veřejných bondů nesrovnatelně nižší a aktuálně tak jde jen o necelých 120 mld. eur. Slovo naštěstí je zde na místě, protože svojí dodatečnou poptávkou, navíc fragmentovanou do tolika titulů, aktivita ECB neovlivňuje (nedeformuje) trh tak silně, jako v případě dluhopisů státních.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV