Cesta od děsivého bolševického teroru k celkem snesitelnému autoritativnímu systému nezačala během Pražského jara. První významný zlom proběhl v roce 1941, kdy vládcové pochopili, že bez lidové podpory Hitlera neporazí. Další milník pak v roce 1956. Od té doby byl každý rok o maličko svobodnější než rok předcházející. Zároveň stoupala i životní úroveň. Že lidem takový pomalý pokrok nestačil, je pochopitelné. Zvlášť, když jejich blízcí byli ještě pořád ve věznicích a oni sami se báli ceknout. Jako ve všech podobných případech, stál ovšem režim před dvěma problémy.

Měli kariéry spojené s represemi