To uvádím, aby nevznikl dojem, že doporučuji opakování činu Brentona Tarranta, pachatele teroristických činů na Novém Zélandu. Nicméně těm, kdo se nespokojí se zjednodušeným viděním světa, těm přináším výpisky z jeho manifestu – jasného logického dokumentu, který rozhodně nepůsobí jako dílo šílence.

Proč Tarrant vraždil? On sám to slovo nepoužívá, ale jednoznačně ze zoufalství. Brent Tarrant je člověk, který se ocitl v situaci, kdy je jisté, že jeho národ a jeho rasa budou v dohledné době vyhlazeny a jeho tisíciletá civilizace bude zlikvidována. Částečně v důsledku vražedných útoků islámských kolonistů. Částečně v důsledku příliš rychle klesající porodnosti. A do značné míry proto, že v zemích bývalého Západu, dnes kolonizovaných muslimy, už nezbude na domorodce místo. Mocenská a finanční elita likvidaci západní civilizace podporuje a většina obyvatel je rezignovaná. Bezcharakterní podvodníci a zlodějíčci šíří lži o tom, že „k žádné islamizaci nedochází“ a „imigrace není problém.“ Od těch stejných lidí pak slyšíte třeba, že „Němci blízké budoucnosti nebudou potomky dnešních Němců, budou mluvit jiným jazykem a budou patřit k jiné civilizaci. Smiřte se s tím.“ Demokracie přestala fungovat. Korporace řeší, jak z lidí vymačkat maximum v nejbližším kvartále a jak islamizaci využít i dočasného nárůstu zisků.

Když člověk Tarrantův manifest čte, uvědomí si, jak je skvělé, že žijeme v zemi, kde pořád ještě existuje možnost změny trendu. Pořád ještě může dojít k nenásilné revoluci orbánovského typu. Co má ale dělat člověk, který žije v již ztracené části světa? Nabízí se srovnání s českým Janem Palachem, ovšem s jedním velmi podstatným rozdílem. Palach věděl, že marasmus, kterým české země prochází, je na pár desítek let. Tarrant ví, že jeho národ čeká nevratné vyhlazení. Mohl volit okázalou sebevraždu, ale je jiné povahy než Palach. A my můžeme jenom spekulovat, jak bychom se dnes na Jana Palacha dívali, kdyby vyhodil do povětří část ruské základny i s důstojnickými paničkami a jejich dětmi. Byl by to pro nás terorista nebo hrdina?

V této souvislosti je dobré vědět, že terčem teroristického útoku byla radikálně islamistická mešita, kde probíhal nábor teroristů. Většina postižených téměř jistě schvalovala a podporovala zabíjení a znásilňování „nevěřících“. Jenže co děti?

Tarrantova odpověď je nelítostně racionální. Z dětí vyrostou džihádisté nebo matky džihádistů.