Z aktuálního dění v EU se zdají být klíčové některé ze závěrů Evropské rady, zaměřené vedle řešení migrační krize též na završení Hospodářské a měnové unie (EMU) do roku 2025, či propojování energetické infrastruktury mezi jednotlivými teritorii EU nebo také výzvu komisaře Hilla k tomu, aby finanční trhy byly etičtější. Zaujala též přednáška viceprezidenta ECB na téma rozdílnosti měnových politik v globální ekonomice. Projednávány byly též možnosti účinnějšího využívání evropských fondů.

Čerstvé zasedání Evropské rady se nemohlo vyhnout řešení migrační krize. Přišlo s několika návrhy řešení, spočívající například v posílení spolupráce se třetími zeměmi, především Tureckem, a zesílení ochrany vnějších hranic EU v návaznosti na úpravu Schengenského prostoru. Na pořadu dne však byly i ekonomické otázky, jež se stále více zaměřují na završení EMU v návaznosti na Zprávu pěti prezidentů, jež pracuje s časovým rázem dosažení reálné EMU v horizontu roku 2025. Předmětem diskusí bylo i mimořádně citlivé téma britského referenda, chystaného na následující období, dosud bez oznámení konkrétního data.

Naplňování myšlenky Energetické unie v praxi v podobě zajištění spolehlivosti dodávek, posilování vnitřního trhu a zajištění propojení v rámci EU se projevuje v podobě konkrétního případu propojení plynovodu mezi Polskem a Litvou, které do konce roku 2019 umožní celému regionu Pobaltí propojení energetické infrastruktury se zbytkem EU taktéž v souladu s potřebou diverzifikace energetických zdrojů (každý členský stát by měl mít v souladu se závazkem Evropské komise přístup k alespoň třem energetickým zdrojům). V podobném duchu lze hodnotit i připravovaný projekt zajišťující taktéž plynové propojení mezi Estonskem a Finskem (Balticonnector) jako součást Projektů společného zájmu.