Z aktuálního dění v EU se zdají být klíčové některé ze závěrů Evropské rady, zaměřené vedle řešení migrační krize též na završení Hospodářské a měnové unie (EMU) do roku 2025, či propojování energetické infrastruktury mezi jednotlivými teritorii EU nebo také výzvu komisaře Hilla k tomu, aby finanční trhy byly etičtější. Zaujala též přednáška viceprezidenta ECB na téma rozdílnosti měnových politik v globální ekonomice. Projednávány byly též možnosti účinnějšího využívání evropských fondů.
Čerstvé zasedání Evropské rady se nemohlo vyhnout řešení migrační krize. Přišlo s několika návrhy řešení, spočívající například v posílení spolupráce se třetími zeměmi, především Tureckem, a zesílení ochrany vnějších hranic EU v návaznosti na úpravu Schengenského prostoru. Na pořadu dne však byly i ekonomické otázky, jež se stále více zaměřují na završení EMU v návaznosti na Zprávu pěti prezidentů, jež pracuje s časovým rázem dosažení reálné EMU v horizontu roku 2025. Předmětem diskusí bylo i mimořádně citlivé téma britského referenda, chystaného na následující období, dosud bez oznámení konkrétního data.
Naplňování myšlenky Energetické unie v praxi v podobě zajištění spolehlivosti dodávek, posilování vnitřního trhu a zajištění propojení v rámci EU se projevuje v podobě konkrétního případu propojení plynovodu mezi Polskem a Litvou, které do konce roku 2019 umožní celému regionu Pobaltí propojení energetické infrastruktury se zbytkem EU taktéž v souladu s potřebou diverzifikace energetických zdrojů (každý členský stát by měl mít v souladu se závazkem Evropské komise přístup k alespoň třem energetickým zdrojům). V podobném duchu lze hodnotit i připravovaný projekt zajišťující taktéž plynové propojení mezi Estonskem a Finskem (Balticonnector) jako součást Projektů společného zájmu.
Za velmi hodný pozornosti bylo možné označit projev komisaře pro finanční trhy Jonathana Hilla na téma etického finančního sektoru, k čemuž je podle něj zapotřebí správného rámce, správných hodnot a správných pobídek. Business potřebuje jasné a zřetelné hranice, ve kterých se může pohybovat, a sankce v případě překročení těchto hranic. EU se nyní snaží, aby ony hranice dávaly smysl a rámec byl společný pro všechny členské státy.
V Bruselu se konala největší akce v oblasti regionální politiky EU – Open Days. Zaznělo tam několik zajímavých myšlenek. Testem evropské integrace je skutečné propojení přeshraničních regionů v duchu posílení vzájemné spolupráce. V přeshraničních regionech žije více než třetina populace EU, nicméně namísto toho, aby byly právě ony předmětem intenzivní integrace, v řadě případ tyto představují paradoxně periferie, což platí zejména pro ty styčné plochy, kde na obou stranách hranice převládají viditelné disparity z ohledu ekonomické prosperity (což je kupříkladu linie vedená bývalou železnou oponou). Až dojde k přirozenému sblížení přeshraničních regionů, budeme teprve moci hovořit o skutečné evropské integraci.
Velice zajímavou přednášku na téma rozdílnosti měnových politik a globální ekonomiky přednesl vice-prezident ECB Vítor Constancio. Ještě před několika lety by se tato rozdílnost projevila maximálně v podobě reakce kursového vývoje příslušných měn. V čase, kdy se do globální ekonomiky zásadně včleňují významné nové země, především Čína, největší věřitel Spojených států, kdy rostoucí mezinárodní fragmentace výrobních aktivit vyžaduje mezi zeměmi propojování v podobě globálních hodnotových řetězců a kdy současně liberalizace kapitálových toků a význam nových globálních bank doznaly zvýšení v podobě svých přeshraničních finančních propojení, to vše v podmínkách, kdy vyspělý svět prožívá období nulové inflace, dává obrazu nový rozměr a měnová politika se začíná projevovat v reálném ekonomickém vývoji i v krátkém období, což v podmínkách jejich odlišných parametrů (a zejména budoucích očekávání v souvislosti s předpokládaným růstem sazeb USA) vytváří dosud nevídaný mix.
Záležitost migrační krize se začíná projevovat prvními viditelnými ekonomickými dopady, když členové rozpočtového výboru Evropského parlamentu žádají v Rozpočtu EU na rok 2016 více prostředků na tento účel – požadované částky se prozatím pohybují v řádech milionů EUR.
K podpoření větších synergií mezi podporovanými projekty ze zdrojů EU má směřovat nová iniciativa Seal of Excellence; hlavním iniciátorem je DG RESEARCH a linii tvoří projekty podporované programem HORIZON 2020. Má dojít k zajištění propojenosti mezi těmito projekty a těmi, které na příslušném území podporují nástroje kohezní politiky.
Po letech se opětovně otevírá diskuse i veřejná konzultace na téma společný konsolidovaný základ korporátní daně (CCCTB).
Petr Zahradník,
poradce prezidenta Hospodářské komory a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
