Toho dne prý německý knihtiskař Johannes Gutenberg vytiskl latinskou Bibli (později celkovým nákladem 180 kusů). Tato událost způsobila vskutku historické dopady, její význam zdaleka nelze omezit jen na sféru kulturní či dokonce jen technickou. Knihtisk odstartoval postupně stále rostoucí a všestrannější dynamiku společenské reality. Byl to jeden z vynálezů, který doslova a do písmene přepsal dějiny.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg, se narodil cca roku1400, zdroje ale uvádějí i datum o tři roky starší, a zemřel 3. února 1468, obé ve městě Mohuč. Je považován za vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí sestavovatelných liter. Předtím byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně odlila či vyřezala ze dřeva a pak vytiskla. Pro každou tištěnou stránku musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z písmových kuželek, tj. matrici jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Gutenberg byl původně brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu. Některé prameny uvádějí, že k prvním pokusům přistoupil už koncem 30. let 15. století, kdy pobýval ve Štrasburku. První dochované tisky ale pocházejí až z doby jeho mohučského působení. Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448, který (logicky: z povahy svého obsahu) vyšel nejpozději počátkem roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich přesné datování je velmi obtížné.