Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 38 – Konec světa Gutenbergova, ale čeho začátek?

29.09.2017 19:37 | Zprávy

Jakkoli se s odstupem pěti a půl století jen těžko dohledává úplně konkrétní datum události méně dramatické, než je třeba vyhlášení války nebo politický převrat, věřme pro jednou na to, že se anály (alespoň rámcově) nemýlí, když uvádějí, že 30. září roku 1452 – před 565 lety - byla vytištěna první kniha na světě.

Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 38 – Konec světa Gutenbergova, ale čeho začátek?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Toho dne prý německý knihtiskař Johannes Gutenberg vytiskl latinskou Bibli (později celkovým nákladem 180 kusů). Tato událost způsobila vskutku historické dopady, její význam zdaleka nelze omezit jen na sféru kulturní či dokonce jen technickou. Knihtisk odstartoval postupně stále rostoucí a všestrannější dynamiku společenské reality. Byl to jeden z vynálezů, který doslova a do písmene přepsal dějiny.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg, se narodil cca roku1400, zdroje ale uvádějí i datum o tři roky starší, a zemřel 3. února 1468, obé ve městě Mohuč. Je považován za vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí sestavovatelných liter. Předtím byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně odlila či vyřezala ze dřeva a pak vytiskla. Pro každou tištěnou stránku musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z písmových kuželek, tj. matrici jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Gutenberg byl původně brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu. Některé prameny uvádějí, že k prvním pokusům přistoupil už koncem 30. let 15. století, kdy pobýval ve Štrasburku. První dochované tisky ale pocházejí až z doby jeho mohučského působení. Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448, který (logicky: z povahy svého obsahu) vyšel nejpozději počátkem roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich přesné datování je velmi obtížné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Proč přijímat něco, co je k ničemu?

Pokud vím, i vy jste jste pak byli proti migračnímu paktu, i když za připojením k němu paradoxně stojíte také vy. I teď tvrdíte, že je nutné ho změnit a vylepšit. Proč by to nemělo jít potom, co ho odmítneme? Nebo v EU to tak funguje, že když něco odmítnete, máte smůlu a můžete jen šoupat nohama?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

16:40 Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

Alena Vitásková se rozhodla intenzivně věnovat psaní. Nyní představuje svou knihu, ve které defilují…