Když se totiž na sklonku předminulého století vydal po maturitě k zápisu na zvolenou právnickou fakultu, byla tam tak velká fronta, že šel raději na fakultu lékařskou, kde se nemuselo čekat tak dlouho. Tento příběh ve světle dnešních složitých přijímacích řízení a všelijakých testů a pohovorů vypadá téměř komicky, avšak dědeček po celý život byl té frontě na právnické fakultě vděčný. Ještě na stará kolena se nám svěřoval, že by byl neschopen právnického myšlení. Zejména prý pro ty často nesmyslné předpisy a vzájemně si často odporující paragrafy. Lékař se prý v každé situaci snaží o to „aby to šlo“, zatím co hlavním zájmem právníka je „aby to nešlo“. Protahování řízení, rozhodování a odvolávání je v medicíně nepřípustné. Podle slov mého dědečka „kdybychom léčili stejně jak oni soudí, tak by všichni pacienti velmi rychle umřeli“.
Tato slova je jistě nutno brát s určitou shovívavostí, ale vzpomněl jsem si na ně nedávno při řešení zajímavého případu. U čerstvého absolventa právnické fakulty byl diagnostikován transsexualismus. Tedy velice řídce se vyskytující opačné pohlaví než je jeho pohlaví tělesné. Zkrátka žena v mužském těle. Moderní lékařská sexuologie tyto případy řeší povolením změny pohlaví. Tato změna se děje nejen po stránce tělesné (hormonální léčba a operace), ale i změnou jména a matričního pohlaví. Z magistra práv se tedy stane žena – právnička. Zbývá ještě změna univerzitního diplomu na nové jméno. Aby tato plně kvalifikovaná magistra se mohla stát třeba advokátkou nebo soudkyní. A nastaly komplikace. Ještě před několika lety k tomu právníkům chyběla jakákoliv směrnice. Děkanát právnické fakulty nemohl vydat diplom na nové jméno přestože bylo z dokumentace evidentní, že se jedná o stejného člověka, který na fakultě řádně studoval a školu úspěšně absolvoval. Neexistoval na to žádný paragraf.
A teď přijde překvapení. Stejná situace nastala na fakultě lékařské, tentokrát šlo o ženu zákonně změněnou na muže. Pan doktor kupodivu dostal na fakultě vysokoškolský diplom na nové jméno bez problémů. Možná by z toho měli úředníci nepříjemnosti, ale každému bylo jasné, že je to přece jejich absolvent. Zkrátka právník potřebuje na všechno předpisy, zatímco lékař se řídí zdravým rozumem. Pro úplnost musím říci, že dnes už ty předpisy existují, ale nikdo mne nepřesvědčí o tom, že jsou zbytečné.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Nadbytečný počet zdravotních pojišťoven
Dobrý den, pane premiere, v rámci všeobecného šetření nezbytného i ve zdravotnictví, jste schopen na př. prostřednictvím Vámi jmenovaného ministra zdravotnictví Vojtěcha zařídit, aby stát neživil při 11 milionech občanů, abychom nevykrmovali SEDM zdravotních pojišťoven s jejich rozbujelými aparáty? ...
Další články z rubriky
15:00 Lukáš Kovanda: Zítra zřejmě v ČR neotevře více čerpacích stanic než v pátek
Komentář k vývoji cen pohonných hmot v ČR v kontextu vládního stanovení dosud nejnižší maximální pří…
- 9:10 Vladimír Ustyanovič: Proč by český prezident neměl jet na summit NATO
- 12:26 Petr Dufek: Výsledky průmyslu jsou lepší, než se může zdát
- 9:49 Pavel Foltán: Magyar jako zoufalý pokus Bruselu
- 13:39 Ladislav Jakl: Zanechte pátrání. Kennedyho nechala zabít senátorka Hrdá
- 15:57 Zdeněk Jemelík: Ministr s kyjem



