Část (1) je věnována především pseudohumanismu a jeho devastujícímu vlivu na schopnost společnosti ubránit svoji existenci. Jako aktuální nebezpečí zániku naší civilizace je označena islamizace, které je věnována tato část. Podrobnosti čtenář najde na webu www.urgent21.cz  s knihou „Civilizace na rozcestí“, a v četných odkazech na použité prameny.

Problém islamizace existuje přinejmenším od útěku Mohameda z Mekky do Medíny v roce 622 n. l. O historii šíření islámu existuje množství pramenů. Je mimo možnosti tohoto článku podat alespoň jejich reprezentativní přehled či výběr. Proto se zaměříme jen na některé podstatné rysy. Nikdo nemůže popřít, že současné podmínky pro šíření islámu jsou mimořádně dobré. Těm jsou úměrné i úspěchy muslimů a předpovědi budoucího vývoje. Ty jsou takové, že mezi lidmi znalými situace je čím dál méně těch, kteří věří, že se svět a především naše civilizace, islamizaci ubrání. Kniha na uvedeném webu je jedna z mála snažících se o optimismus, který je však založen jen na naději, že se podaří zmobilizovat širokou veřejnost, která je dnes naprosto dezinformovaná a netečná k blížící se katastrofě. Jedině spontánní veřejné mínění a odhodlání bránit naši civilizaci by mohlo přimět vládnoucí garnitury, aby opustily své ideologické chiméry a začaly se účinně bránit.  Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se to podaří. Proto by se kniha měla jmenovat spíše „Civilizace nad propastí“. Ale bylo by to zbytečné. Kdyby se naší civilizaci nepodařilo zachránit, tato kniha by stejně byla napsána zbytečně. Nebylo by co zachraňovat ani zlepšovat.

Strategie a taktika muslimů a džihádu

Konečným strategickým cílem muslimů je podřízení všech zemí a všech obyvatel Země islámskému právu šaría. Toto je pevně zakotveno v Koránu. Povinnost každého boje schopného muslima bojovat za tento cíl formou džihádu je pevně zakotvena v islámském právu šaría. Podle Koránu má v tomto boji každý nemuslim jen tyto možnosti: (1) přijmout islám (nevratně), nebo (2) být zabit. Pro Židy, křesťany a zoroastoriánce  se připouští možnost – stát se tzv. dhimmi. Dhimmi jsou ve skutečnosti poddaní s velmi omezenými právy, lidsky ponižovaní a ekonomicky vykořisťovaní. Podle práva šaría se připouští ještě jedna, nejnižší společenská vrstva, a to otroci, kteří jsou považování spíše za věc, nikoliv za právní subjekt. Taková je skutečnost podle islámských svatých knih. V souhrnu to znamená provést genocidu všech obyvatel Země, kteří nepřijmou islám zcela dobrovolně. V Koránu se džihádu týká řada tzv. súr. Mezi ty nejzávažnější patří súra 9:5, tzv. „verš meče“:  

A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.

Že nejde jen o pouhé proklamace, je svět neustále přesvědčován teroristickými útoky, často prováděnými sebevražednými útočníky. To jsou vesměs pravověrní muslimové, kteří jsou jednak pevně přesvědčeni, že jednají v souladu s Koránem, tj. jedině správně, jednak jsou účinně motivováni příslibem okamžitého vstupu do ráje oplývajícího všemi možnými tělesnými požitky s okamžitým odpuštěním špatných skutků. Bohužel těmto lidem nelze upřít upřímnou snahu konat dobro tak, jak je vymezeno Koránem. Takové dobré skutky podle islámu jsou však podle etických zásad naší civilizace zločiny proti lidskosti.