Bankovní asociace se sice zatím záporně nevyjádřila, ale slovo zisk bude u valných hromad bank nepochybně tím schvalovacím kritériem. Co jiného by mělo vlastníky českých bank motivovat, aby vložili své peníze do fondu, ve kterém nebudou o ničem rozhodovat? Někdo totiž musí dodat zbývajících osmdesát procent finančních prostředků. A ten někdo bude stát. Při plánu 3 500 miliard, se kterým FNR počítá to není malé číslo.
Připomeneme, že celý státní rozpočet se pohybuje kolen 1500 miliard ročně. (1) Plánovaných 3500 miliard je tedy více jak dvojnásobek státního rozpočtu, takže o rychlém řešení na naplnění fondu se hovořit nemůže. Navíc mandatorní výdaje státu stoupají a pro rok 2019 se plánují ve výši 825 337 miliónů korun. Kolik tedy stát bude ročně vkládat do FNR?
Sluší se dodat, že z celoročního kapitálového odlivu za rok 2018 ve výši 294 miliard korun (2) je bankovní podíl mezi 12-13 procenty, a za rok 2018 činil odliv z českých bank 37 miliard korun. (3) Z toho i kýžených očekávaných dvacet procent je 7,4 miliard ročně a to je číslo, které k 3 500 plánovaným miliardám má hodně daleko.
Druhým dobrovolným donátorem FNR měly být pojišťovny. Ale stejně jako banky s žádnou otevřenou náručí nápad na nějaké dobrovolné odevzdávání dividend nevítaly. Ale s těmi se stát už vypořádal. Vláda schválila sazbový balíček, který s účinností od 1. ledna 2020 mimo jiné mění metodu tvorby technických rezerv pojišťoven.
Česky řečeno ke zvýšení daní z tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu přibylo i zdanění pojišťoven a právě od nich si stát slibuje přilepšení do FNR částkou ve výši před deset miliard korun. Tak trochu si pojišťovny naběhly, když prezident České asociace pojišťoven, Martin Diviš, prohlásil, že řešením je motivovat pojišťovny, aby investovaly své technické rezervy například na rozvoj bydlení pod dohledem příslušných orgánů. (4) S tím stát počítá jenom s tou výjimkou, že to neponechal na dobrovolnosti pojišťoven a rozhodl se, že tak učiní za ně.
Radost z hezké zprávy o tom, jak to vláda ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou natřela boháčům z pojišťoven občanům jistě nezkazí zjištění, že pojišťovny obratem počítají s tím, že akcionáři rozhodnou o tom, aby se nadlimitní částka z technických rezerv přesunula do zisku a odvedou ji z České republiky do zahraničí. Takže stát nakonec nezdaní nic protože nebude mít co. Ale tím výčet špatných zpráv nekončí. Pojišťovny možná vynucené nové zdanění marketingově promítnou do zvýšení všech pojistek a lze očekávat jejich až desetiprocentní nárůst, která v drtivé většině zaplatí občané. Nakonec stát ostrouhá a a občanům zbudou jenom škody.
Pokud se se tedy vrátíme k podivnému plánu zajišťování investic, pak hlavní efekt na vznik NIP by zřejmě spočíval v tom, že by se závazky státu pro jednotlivé realizované investice nevykazovaly jako dluh státu. A nespadaly by zřejmě pod kontrolu Poslanecké sněmovny. Hrajeme si s čísly a účetnictvím, ale otázkou je, k čemu je to dobré. Trochu to připomíná pokus Dopravního podniku v Praze založit s developerem Pentou společný podnik. (5) Cílem bylo prý lépe vykoupit pozemky. Jiní tvrdí, že cílem bylo obejít zákon o veřejných zakázkách a a zneprůhlednit účetnictví před případnou kontrolou. Vyberte si.
Národní investiční plán reálné investice zatím příliš nepřibližuje. Tolik vzývaný podíl bank v konečném součtu příliš významný není a pojišťovny se z toho jednoduše vyvléknou. Politický názor na to, že banky naše banky by měly zúčastnit rekonstrukce tuzemského hospodářství (6) odpůrce mít nebude, ale o formě se diskuze nepochybně povede. Zatím plán vypadá jako státní hra na rozpočtovou schovávanou a tu by nehrály ani banky, ani občané. Projekt národních investic tedy čeká ještě velké dopracování.
Zdroje:
(1) ZDE
(2) ZDE
(3) ZDE
(4) ZDE
(5) (3) ZDE
(6) ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
