Včerejším „slušňákem“ se tak stal předseda KSČM Vojtěch Filip, jenž celkem bezpracně usvědčil vrchního lidoveckého satanistu Pavla Bělobrádka ze lži.

Restituce? Jenom takové slovo…

Dlužno dodat, že usvědčený šéf lidovců se nijak zásadnímu obvinění ohledně tzv. církevních restitucí, na které v Partii logicky přišla řeč,  nebránil, a se samolibým úsměvem dal Filipovi za pravdu. „Církevní restituce žádnými restitucemi nejsou.“, dovozoval Filip a pan Bělobrádek se tomuto notoricky známému, dosud však veřejně nevyslovovanému faktu vůbec nevzpěčoval.

Jde prý o poplatek, který náš pobělohorsky znásilněný národ je povinen zaplatit za to, že už nadále nebude honorovat kněze a nechá je do budoucna živit se vlastní, neefektivní prací. Na to přece budou potřebovat něco do začátku, obhajují lidovci vznešenými frázemi odluku církve a státu, jíž se ovšem jinak vehementně bráníli politickými obstrukcemi už od r. 1929.

Nebyl Josef II. vlastně levičák?

Generální desátek ve formě mimořádného výpalného byl v Parlamentu protlačen nezákonně a i dnešní právní řád má nástroj na to, jak jej definitivně zrušit. Jde o institut nazývající se „V rozporu s dobrými mravy“, který na kriminální metodou „uzákoněné“ restituce sedí, jako ulitý. Použije jej však třeba KSČM coby základ žaloby na zrušení takového zákona? Pod vedením juristy Filipa těžko.