Velká Albánie Těžko říci, jestli lze nazvat národ projevující se dlouhodobě paranoiou, xenofóbií a militantností národem militantním. Paušalizace je totiž nepřijatelná, i když se přímo nutkavě nabízí. Albánci snící o Velké Albánii mají územní požadavky vlastně proti všem svým sousedům. Proti Srbsku i za hranicí jeho kosovské provincie, proti Makedonii, a dokonce i proti Řecku.

Zejména posledních přibližně 25 let se Albánie nepokrytě snaží destabilizovat sousední země velmi aktivně. Vycvičila a vyzbrojila zločineckou organizaci UCK, doložitelně usvědčenou z páchání kriminálních a válečných zločinů, z šéfa banditů Hashiho Thaciho, mezinárodně hledaného zločince, se stal nejprve premiér, později dokonce i prezident uloupeného Kosova.

Dobře vyzbrojení a vycvičení teroristé z Albánie v početných kolonách napadají území Makedonie. Že by jejich snahou bylo ovlivňování politického vývoje, nedejbože přímo voleb zrovna v době, kdy se rozhoduje o vstupu Makedonie do NATO? Ale kdež...! Snad jen jakýsi, vlastně mezinárodní dohled.

Možná už nebude daleko doba, kdy balkánským banditům navleče EU vesty OBSE a vraždění (hlavně) Srbů dostane příslušný „hodnotový“ rámec. Teror se stane „humanitárním“, jak o tom snil i jistý bývalý kulisák.

Česká republika má s líhní albánského terorismu korektní vztahy.