Tomáš Krystlík: Když se ministr Herman mýlí

18.04.2017 15:28

Zdůvodnění pana ministra kultury Daniela Hermana, že vyhnání československých Němců bylo etnickou čistkou, se částečně míjejí s pravdou.

Tomáš Krystlík: Když se ministr Herman mýlí
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce
reklama

Především „vysídlení československých Němců“ nemohlo být „samozřejmě následkem těžkých zločinů nacionálních socialistů, které se děly ve jménu německého lidu.“ Takto nazíráno, by v roce 1990 měli být analogicky všichni Češi vysídleni do SSSR, Severní Koreje nebo na Kubu za podílení se na komunistických zločinech v přibližně stejném percentuálním počtu jako Němci na zločinech nacionálního socialismu.

„Odsun německého obyvatelstva byl tedy na pozadí válečných útrap do značné míry z dobového pohledu pochopitelný.“ Nikoliv, protože většina evropských států si své Němce ponechala, a navíc válečné útrapy se českých zemí na rozdíl od států, které své Němce nevyhnaly, prakticky nedotkly. Své Němce vyháněly pouze Polsko, Jugoslávie a ČSR. Maďarsko pod tlakem sovětské okupační správy vysídlilo důstojným způsobem asi jen třetinu svých Podunajských Švábů.

„Z odsunu byly vyňaty osoby tzv. nepostradatelné pro hospodářskou výrobu a někteří příslušníci smíšených manželství.“ To není celá pravda. Českoslovenští Němci ekonomicky potřební byli co do šance vyhnout se vyhnání rozděleni do tří skupin. Přednost dostaly bezdětné, svobodné a ovdovělé osoby obojího pohlaví, a to ženy nad pětatřicet let a muži nad čtyřicet let. Pak následovaly bezdětné manželské páry, pokud manželka byla starší pětatřiceti let. Nakonec se připouštěla i eventualita, že v zemi zůstanou německé rodiny s jedním nebo nanejvýš dvěma dětmi, jestliže manželce bylo více než 35 let; to však bylo možné jedině tehdy, když Němci z předchozích dvou skupin početně nepostačovali k udržení nutného chodu podniků. Tvrdost stanovených podmínek ilustruje mimo jiné fakt, že podle znění opatření i směrnic nesměly ve svých dosavadních domovech zůstat žádné německé ženy mladší 35 let. V pozadí stál zcela nepochybně záměr dosáhnout podstatného snížení natality zbylé německé populace, a tím i usnadnit její postupné vymření.

Smíšená manželství. V roce 1945 tak směly žádat o zpětné přiznání občanství jen německé manželky Čechů, v roce 1947 měli tuto možnost němečtí manželé českých manželek a teprve od roku 1949, kdy už bylo po odsunu a v ČSR zbylo jen nepatrné množství původního německého obyvatelstva, ostatní.

Ponechání obyvatel Hlučínska („Prajzska“) v ČSR mělo své příčiny, protože německá státní příslušnost jim po mnichovské konferenci nebyla podle mezinárodní smlouvy z 20. 11. 1938 přidělena, nýbrž vrácena. Hlučínsko bylo Versailleskou smlouvou odtrženo v roce 1920 od Pruska a předáno ČSR – právní stát je nemůže zbavit státní příslušnosti – takže bylo pro československý stát poněkud nepříhodné je vyhnat, zejména hlásili-li se v naprosté své většině v obou československých meziválečných sčítáních lidu k československé národnosti. (Že to byl při obou sčítáních z hlediska českých sčítačích komisařů většinou evidentní podvod – sčítaní nesměli sčítací archy na Hlučínsku dostat k vyplňování vůbec do ruky a tamější komisaři měli pravomoc zapisovat údaje podle vlastního uvážení – nechme nyní stranou.) Menší část Hlučíňanů hlásící se při čs. sčítáních k německé národnosti však vyhnána byla. Navíc proti pojetí pana ministra patří Hlučínsko do Slezska, nikoliv k Moravě.

Doplnění. Za německé antifašisty bylo oficiálně uznáno 146 632 osob, z nichž okolo 23 tisíc v ČSR zůstalo, ostatní šli do odsunu. Zemské národní výbory (ZNV) v Praze v Brně s působností pro všechny české země vydaly v červnu 1945, kdo se má nebo nemá zařazovat do odsunu. Ty ale neobsahovaly žádnou výjimku vynětí z vyhnání pro německy mluvící židy. Židé, sotva přišedší z německých koncentráků, pokud se v předválečných československých sčítáních lidu nehlásili k československé národnosti a byli předtím perzekvováni NS-režimem jen kvůli své rase a nikoliv současně též pro odboj proti nacismu, byli z ČSR vyhnáni s ostatními československými Němci.

K posouzení, zda vyhnání československých Němců bylo etnickou čistkou nebo genocidou, uveďme, aniž bychom zatěžovali čtenáře podrobnou definicí OSN, krátkou definici genocidy z francouzského trestního zákoníku: „Genocida je realizace odsouhlaseného plánu, který směřuje k částečnému nebo plnému vyhlazení národní, etnické, rasové, náboženské skupiny nebo skupiny stanovené podle nějakého svévolného kritéria“. Rozhodnutí necháváme na čtenáři.

Tomáš Krystlík

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Důchodce a preskripce

9:20 Bohdan Babinec: Důchodce a preskripce

Vzkaz ministru zdravotnictví...