V hlavní roli Markéta Pekarová nebo Adamová, která, jak je zvykem většinou díky moderátorce, měla bezobsažné dlouhé monology. Druhá dáma Alena Schillerová, bývalá ministryně financí, měla připraveny argumenty v podobě čísel. Hlavním tématem rezonovala pravděpodobně rok a půl stará kokainová kauza, kdy údajně objevili osobní strážci předsedkyně sněmovny na pánských záchodech balíček od kokainu.

Jak vzpomněla Alena Schillerová, tak bývalý poslanec a kamarád Markéty Adamové Pekarové, Dominik Feri, byl v rámci kuloárních informací dodavatelem výše zmíněného koksu. Nyní vykonává trest odnětí svobody v délce tří let za znásilnění a pokus o znásilnění. Dále protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil prohlásil, že se dávno ví, že se v poslanecké sněmovně šňupe kokain. Jen mohu citovat expremiéra Babiše, že toho člověka už dávno odmítl a řekl premiéru Fialovi, ať toho magora vyhodí.

Co je ale zvláštní, že Pekarová sdělila, že jí osobní ochrana tuto událost nenahlásila. Jsem přesvědčen, jako bývalý policista, který má praxi s osobní ochranou například u prezidenta Havla, a mohu podepsat, že výše zmínění osobní ochránci museli sepsat úřední záznam o daném nálezu. Co je podstatné u osobní ochrany, že chrání nejen život a zdraví chráněné osoby, ale také její důstojnost. Uvedu příklad, kdyby byla libovolná chráněná osoba sjetá kokainem, nebo opilá jako carský důstojník, že by nemohla ani chodit, tak úkolem ochránců je doprovodit ji ven způsobem, jako by pila celý den Coca Colu.

Co se týká kokainu, nemyslím si, že je to tabu mezi politiky. Jen vzpomenu primátorku Vaňkovou z ODS a ve straně Dozimetr sněžilo vrchem i spodem. Co mě znepokojilo ve vyjádření Pekarové Adamové, že koalice Spolu má o jeden procentní bod méně než hnutí ANO a že určitě porazí Babiše. Předpokládal jsem, že volby by měly vybrat toho nejlepšího, aby řídil naši zemi, a neporážet kohokoliv jako v zápase sumo. Bohužel u této koalice jsem už dávno pochopil, že to poslední, co je zajímá, je občan.

V druhé části nedělní partie se zase skloňovalo jméno Andreje Babiše, zejména ze strany progresivistů neboli propagandistů fašismu s lidskou tváří, jako jsou poslankyně Olga Richterová a Eva Decroix. Domnívám se, že tyto osoby jsou nebezpečné pro naši demokracii. Alena Schillerová vzpomněla okradení našich důchodců, jak to pojmenoval Andrej Babiš. Koalice odmítla parametrické změny důchodové reformy projednávat ve zdravotnickém výboru i v dalších výborech, které s tímto logicky souvisí. Připadá mi to, že normalizace za socialismu byla slabým odvarem toho, co na nás chystá koalice.

Ten den nebyl debatám konec. V České televizi v pořadu Politické spektrum mě zaujali dva seriózní řečníci. Jindřich Rajchl, předseda strany PRO Jindřicha Rajchla, dále Libor Vondráček, Svobodní, a za nimi pokulhával expremiér Jiří Paroubek. Zmiňovat se o dvou zelených dámách je jen ztrátou času zbytečným ťukáním do klávesnice. Jindřich Rajchl zvedl téma válečného zločince Petra Djačenka, člena SS Galizien, který se podílel na vraždění civilistů během Varšavského povstání v roce 1944 a který dostal železný kříž od Adolfa Hitlera. Po tomto válečném zločinci byla pojmenována ulice v Nikopolu. Jak se vyjádřil Jindřich Rajchl, nemíní podporovat stát, který se hlásí k nacismu. Pléduje za zastavení bojů na Ukrajině včetně okamžitého vyjednávání o míru.

Rovněž mohu souhlasit s názorem nedodávat zbraně a munici na Ukrajinu, protože tohle má za následek spoustu zabitých a roztáčí nekontrolovatelnou smrtící spirálu. Více než 60 procent českého obyvatelstva si přeje zastavení bojů okamžitě. Úkolem politiků je zajistit mír a prosperitu své země, jak to dělá Viktor Orbán. Proto bych si dovolil představit v křesle premiéra České republiky osobnost podobného typu, jako je Viktor Orbán nebo Jindřich Rajchl, s pevně ukotvenými názory a zásadami. Velice bych si přál, aby se naše budoucí vláda nestala obskurní sektou s levicově progresivistickými názory.

Závěr. Půjdu poprvé k eurovolbám, protože se nechci probudit do nové diktatury, jednu jsem již zažil.