Boje na jižní ukrajinské frontě probíhají jako na houpačce. Rusům znovu hrozilo obklíčení, a tak po Izjumu opustili i Lyman a přišli o zásobovací cesty. Ukrajinci za tuto ofenzívu platí obrovskými ztrátami, které jsou podle ruských zdrojů běžně desetkrát větší než průměrných padesát obětí deně, o kterých mluví ukrajinský prezident Zelensky.

Situaci však mění referenda, která proběhla na čtyřech územích, v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží. Není jasné, zda se týkají jen okupovaných území, nebo celých administrativních oblastí, a je vlastně jedno, kdo je uzná. Jejich hlavní smysl spočívá v tom, že nabízejí legalisticky hájitelnou možnost sáhnout do širšího rejstříku prostředků podle platné ruské válečné doktríny a bránit uvedené regiony stejným způsobem, jako kdyby byla ohrožena Matička Rus. Tedy i nasazením jaderných zbraní.

Zpočátku jen taktických, a pak by se vidělo. Nebo taky nevidělo.

Komu se zdají možnosti právního kličkování na tomto poli omezené, ať se podívá na argumentaci v jiných válkách jinde. Války se vedou proto, aby se vyhrálo, ne aby se vysvětlovalo.

Bývalý předseda protiteroristické skupiny při Bílém domě Richard Clarke popisuje schůzku s prezidentem Georgem W. Bushem z roku 2001, krátce poté, co civilní letadla unesená arabskými teroristy narazila do newyorských dvojčat. Amerika byla rozzuřena do běla.