Prezidentské volby 2020 mají za sebou slavnostní výkop v podobě prvních televizních debat dvou nejlépe postavených desítek uchazečů Demokratické strany, kteří se utkají v primárkách. Těch uchazečů už je skoro třicet, ale víc by se jich do rozumné debaty nevešlo. Volební bitva tak začala ve středu a čtvrtek večer v kongresové hale v Miami.
V předvolebních průzkumech zatím vede bývalý viceprezident Joe Biden, ale do primárek je ještě skoro rok a za jeho zády už to pěkně vaří. Vedoucí představitelé demokratických socialistů, jak si říkají stoupenci sociálně demokratických reforem, tedy senátoři Bernie Sanders a Elisabeth Warrenová, kteří se drží na druhém a třetím místě, mají dohromady větší podporu.
Biden je vnímaný jako reprezentant establishmentu, nabízí návrat některých dílčích úspěchů Obamovy éry, ale visí nad ním spousta problémů. Ve zprávách už se mihlo, jak výhodně zobchodoval své působení na Ukrajině ve prospěch svého syna Huntera. Může na něj dolehnout i vyšetřování zneužití CIA a FBI roku 2016 ve volebním boji proti Trumpovi, jehož štáb byl odposloucháván pravděpodobně nezákonně za blahovolného přihlížení Obamovy administrativy.
V průzkumech, které se rovnou zaměřují na to, kdo by mohl porazit stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, vede – stejně jako před čtyřmi lety – Sanders. V červnových průzkumech vedl nad Trumpem dokonce o 9 až 10 procentních bodů. V Trumpův prospěch sice mluví hospodářský růst, nízká nezaměstnanost a mizivá inflace, ale Sanders upozorňuje, že v pozadí je systém, který znevýhodňuje většinu Američanů.
„Zaměstnanec se středními příjmy, osoba ve středu naší ekonomiky, nevydělává víc než před 45 lety. Zato horní jedno procento navýšilo své bohatství za posledních 30 let o 21 bilionů dolarů,“ prohlásil Sanders ve čtvrteční debatě. Ty příjmy byly samozřejmě v reálných hodnotách, po odečtu inflace, bohatství pak v dnešních cenách. Nicméně Demokratická strana podle něj musí mít odvahu k tomu, aby se postavila zájmovým skupinám, které mocensky ovládají ekonomický a politický život USA.
Senátorka Warrenová vystoupila ve středu a hned na začátku představila přímo lavinu propracovaných návrhů, které by vrátily více demokracie nejen do společenského a politického života, ale zejména do toho ekonomického. Mezi prvními návrhy hned na začátku roku bylo uzákonění povinné účasti zástupců zaměstnanců ve správních nebo dozorčích radách velkých společností. K posledním patří návrh na důrazné zdanění největších majetků.
Aktuální je zjištění, že Trumpovy daňové reformy mířily přesně opačným směrem. Demokratické socialisty extrémně podráždilo nedávné vyhodnocení prvního roku daňových úlev pro velké společnosti. Studie Institute for Taxation and Economic Policy (ITEP) ukázala, že z 500 největších amerických společností podle žebříčku ekonomického magazínu Fortune hned 60 nezaplatilo ani pětník federálních daní. Třeba Amazon vykázal zisk 10,8 miliardy dolarů, ale daňové úlevy byly ještě o 129 milionů dolarů vyšší, takže efektivní zdanění činilo mínus jedno procento...
Tohle chce Warrenová odstranit. Podobně jako Biden by také nedovolila narůstání elektronických monopolů jako je Amazon, Google nebo Apple do nekontrolovatelných rozměrů a přistoupila by k jejich rozdělení. Roku 1984 byla takhle rozčleněna velká monopolní telefonní společnost Bell na sedmičku regionálních „baby Bells“.
Systematická práce senátorky Warrenové na návrzích zákonů je obdivuhodná, v tomhle je jasná jednička. Ale ve středu dokázala využít i stísněného formátu s deseti lidmi u mikrofonu k tomu, aby diváky oslovila účinnou zkratkou. Odpovídala na úvodní dotaz středeční debaty, jestli to s tím rozdělením velkých společností nepřehání, když 71 procent Američanů je přesvědčeno, že ekonomika funguje dobře, a totéž si myslí dokonce i 60 procent Demokratů.
„Ale pro koho ekonomika tak dobře pracuje? Všechno přispívá stále tenčí vrstvě nahoře. Největší farmaceutické společnosti jsou na tom skvěle, ale už to není tak skvělé pro lidi, kteří si musí ty léky kupovat. Skvěle pracuje taky pro lidi, kteří chtějí investovat do soukromých věznic ... Nebo pro gigantické ropné společnosti, které chtějí vrtat všude, ale nikoliv pro zbytek společnosti, na kterou se valí klimatické změny. Máte-li ekonomiku, která funguje dobře pro ty, kdo mají peníze, ale nedělá dobře pro všechny ostatní, tak jde o korupci, čistou a jasnou. Musíme to tak nazvat. Musíme na to útočit a dosáhnout strukturálních změn ve vládě, ekonomice i společnosti,“ hřměla senátorka Warrenová.
Nástup demokratické debaty tedy ukazuje jasný posun strany doleva. Byla taky zřejmá snaha předsadit ekonomická témata dalším vymezením vůči Trumpovi, jako je třeba imigrační politika. Zároveň byla příležitost hovořit o propojení dílčích záměrů.
Například Sandersův návrh na zavedení povinného zdravotního pojištění, řekněme systému britského typu (národní zdravotní služba), jde dál než Warrenová, která má všeobecné zdravotní pojištění rovněž v programu. Sanders však současně požaduje zrušení soukromého pojištění. Proč se pouští do takové hrůzy? Myslí, že to přijme 160 milionů Američanů, které takové pojištění mají? Zřejmě ano, protože celkovým záměrem je snížit bezpříkladnou nákladnost zdravotní péče v USA, která spolyká skoro 17 procent HDP. To je dvojnásobek toho, co na zdravotnictví vydávají třeba ti Britové.
Znamenalo by to vyšší zdanění pro střední třídu? zazněla otázka moderátorů ve čtvrteční debatě, aby trefila přímo do citlivého nervu. „Ano,“ odpovídá Sanders, „měli by vyšší daně, ale zároveň by měli nižší náklady na zdravotní pojištění.“
Tu první část odpovědi jsem v českých referátech o debatě našel, tu druhou část už ne. Ale bude ještě bohatě příležitostí zabývat se tím podrobněji.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
