Prezident Joe Biden a jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan mu tehdy podle novinářů přednesli hrozivou prezentaci, v níž varovali, že bez okamžité podpory Ukrajina válku prohraje.

Už koncem října prezident Biden poprvé naléhavě požádal o velký balík zahraniční pomoci: 60 miliard dolarů pro Ukrajinu, 14 miliard dolarů pro Izrael, 10 miliard dolarů na humanitární pomoc a další peníze na bezpečnost amerických hranic. Dlouho se zdálo, že balíček nebude nikdy přijat kvůli nesouhlasnému postoji republikánů a zejména jejich prezidentského kandidáta Donalda Trumpa.

V sobotu byl ale zákon po složitých jednáních přijat, kdy ve Sněmovně reprezentantů hlasovalo pro jeho přijetí 311 kongresmanů a proti bylo jen 112. Senát toto opatření schválil v úterý pozdě večer a Biden zákon ve středu podepsal. Poté oznámil, že hned tento týden pošle Ukrajině balíček zbraní v hodnotě miliardy dolarů, čímž ukončil ságu, která dlouho vypadala jako Bidenova velká politická porážka. Klíčem bylo přesvědčit republikánského předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona a rozdělení zákona na čtyři různé finanční balíčky.

Původní říjnový návrh balíčku na 95 miliard dolarů byl velmi neobratně sestaven, což vycházelo z politických kalkulací. Protože chuť republikánů financovat Ukrajinu opadla, Bílý dům doufal, že přidáním prostředků pro Izrael a na ochranu hranic bude těžké se postavit proti.

Krátce po jeho předložení byl zvolen předsedou parlamentu republikán Mike Johnson a téměř přes noc se z málo známého člena zadních lavic stal významný hráč celé americké politiky. Představitelé Bidenovy administrativy ho podle informací deníku The Washington Post záhy přivedli do Bílého domu na brífink o Ukrajině. Takových setkání od té doby proběhlo hned několik, to nejdůležitější koncem února.