Poprask v Praze způsobila zpráva, že nové levicové vedení Berlína chce zastropovat nájmy a stanovit tak meze tomu, kolik může domácnost vydávat na bydlení. Podobná praxe je známa třeba z Vídně nebo New Yorku, kde má ochrana nájemníků 70 let tradice. Nyní se New York probil do čela zpráv znovu, protože tam přijímají nový zákon, který zalepí díry staré úpravy a rozšíří její působení z New York City na celý stát New York. Děje se to ve chvíli, kdy starému zákonu dobíhala limitovaná časová platnost, a chystal se, jak mnozí možná doufali, skončit.

Už v zimě však varoval starosta Bill de Blasio, že město New York je ohroženo „krizí dostupnosti“, protože růst cen bydlení je podstatně rychlejší než růst mezd. Pak se přenesl tlak velkých realitních společností na guvernéra státu New York Andrew Cuoma. Byly zvyklé v New Yorku vládnout, protože financovaly volební kampaně mnoha poslanců.

Jenže mladí Demokraté, kteří se probili na výsluní v loňských volbách, si získávali voliče i tím, že odmítali příspěvky velkých peněz. New York tak vlastně prožil levicový převrat. Nejznámější postava federální Sněmovny reprezentantů, Alexandra Ocasio-Cortezová, reprezentantka socialistického křídla strany a tvář programového záměru Green New Deal, je poslankyně Demokratů z newyorského Bronxu. Není divu, že guvernér Cuomo, který ještě vyhrál volby za peníze realitních magnátů, nyní ukázněně říká: Přijmu to, co schválí kongres v Albany.

Regulace nájemného představuje trochu jiný postup, než je zavedeno v Česku, kde naopak pomáháme sociálně slabším domácnostem hradit vysoký nájem z veřejných peněz. Peníze z daní tak přispívají ke zvyšování nájmů, a pochopitelně i životní úrovně vlastníků nemovitostí. Jenže tento náš přístup začíná přerůstat možnosti státního rozpočtu, a tak by nás mohl berlínský nebo newyorský model zajímat.