Nejradikálnější postava americké levice profesor Noam Chomsky chrlí i ve svých 94 letech jednu knihu za druhou. Mám jich doma asi půl metru, než jsem přešel na elektronické verze. Pro lingvistickou vědu jsou podstatné třeba Syntaktické struktury (překlad Petr Sgall, Academia 1966), pro novináře zase teorie propagandy Manufacturing Consent (s Edwardem Hermanem, 1988). Z politologických bych připomněl Kdo vládne světu? (Karolinum 2019 z originálu z roku 2016).

Celý život objížděl univerzity a účastnil se debat, které pak byly také zaznamenány knižně, jako třeba Understanding Power z roku 2002. Ale i teď v pokročilém věku, poskytuje rozhovory a vystupuje v alternativních médiích. Jeden takový aktuální rozhovor, který se odehrál na veřejné rozhlasové stanici Public Radio, byl přetištěn na alternativním webu Tom Dispach, odkud jsem převzal nesmírně zajímavou pasáž o americké klimatické politice.

Je to spíš o praktické nemožnosti prolomit bariéru velkých prachů, jak naposledy ukázalo udělení licence společnosti ConocoPhillips na těžbu zemního plynu na Aljašce. Argumenty amerických popíračů se objevují i u nás, je proto zajímavé, kde se podle Chomského vzaly. (ZDE)

Noam Chomsky se vyjadřuje k varování klimatických vědců, že máme poslední příležitost odvrátit katastrofu. Proč tedy veřejnost nepřikládá větší naléhavost hrozbě sebevraždy lidstva?