Zbyněk Fiala: Klima a prachy

16.04.2023 12:26 | Komentář

Jeden z největších amerických intelektuálů století, lingvista a politolog Noam Chomsky vyhrotil přehlíživý postoj svých spoluobčanů ke klimatu logickou otázkou: Pokud těmto lidem tak málo záleží na základních lidských hodnotách, jako je například přežití, mohou se zorganizovat a jednat dostatečně efektivně, aby překonali nejen vlády, ale také kapitalistické instituce, do kterých je zabudována sebevražda?

Zbyněk Fiala: Klima a prachy
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Nejradikálnější postava americké levice profesor Noam Chomsky chrlí i ve svých 94 letech jednu knihu za druhou. Mám jich doma asi půl metru, než jsem přešel na elektronické verze. Pro lingvistickou vědu jsou podstatné třeba Syntaktické struktury (překlad Petr Sgall, Academia 1966), pro novináře zase teorie propagandy Manufacturing Consent (s Edwardem Hermanem, 1988). Z politologických bych připomněl Kdo vládne světu? (Karolinum 2019 z originálu z roku 2016).

Celý život objížděl univerzity a účastnil se debat, které pak byly také zaznamenány knižně, jako třeba Understanding Power z roku 2002. Ale i teď v pokročilém věku, poskytuje rozhovory a vystupuje v alternativních médiích. Jeden takový aktuální rozhovor, který se odehrál na veřejné rozhlasové stanici Public Radio, byl přetištěn na alternativním webu Tom Dispach, odkud jsem převzal nesmírně zajímavou pasáž o americké klimatické politice.

Je to spíš o praktické nemožnosti prolomit bariéru velkých prachů, jak naposledy ukázalo udělení licence společnosti ConocoPhillips na těžbu zemního plynu na Aljašce. Argumenty amerických popíračů se objevují i u nás, je proto zajímavé, kde se podle Chomského vzaly. (ZDE)

Noam Chomsky se vyjadřuje k varování klimatických vědců, že máme poslední příležitost odvrátit katastrofu. Proč tedy veřejnost nepřikládá větší naléhavost hrozbě sebevraždy lidstva?

Anketa

Získají Ukrajinci někdy zpět Krym?

hlasovalo: 30015 lidí

Často se říká, a správně, že bohaté země katastrofu způsobily a chudé země jsou její obětí, ale ve skutečnosti je to trochu složitější. Jsou to bohatí v bohatých zemích, kteří katastrofu vytvořili, a všichni ostatní, včetně chudých v bohatých zemích, čelí problémům.

Co se tedy děje? Vezměme si Spojené státy a jejich dvě politické strany. Jedna strana je stoprocentně odmítavá. Žádná změna klimatu se nekoná, a pokud se koná, tak se nás to netýká. Zákon o snižování inflace byl v podstatě zákonem o klimatu, který se Bidenovi podařilo prosadit, i když jej Kongres prudce osekal. Nehlasoval pro něj ani jeden republikán. Žádný republikán nebude hlasovat pro nic, co poškozuje zisky bohatých a korporátního sektoru, jemuž slouží.

Měli bychom si uvědomit, že to tak nebylo vždycky. Vraťme se do roku 2008, kdy senátor John McCain kandidoval na prezidenta. Měl malý klimatický program. Ne moc, ale přece jen něco měl. Kongres včetně republikánů zvažoval, že něco udělá s tou blížící se krizí. Ale pak se o tom dozvěděl obrovský energetický konglomerát bratří Kochů, kteří léta pracovali na tom, že je budou Republikáni loajálně podporovat. Zahájili obrovskou kampaň, podpláceli, zastrašovali, lobbovali, aby republikány vrátili k totálnímu popírání, a podařilo se jim to.

Od té doby je to hlavní popíračská strana. V posledních republikánských primárkách před Trumpovým nástupem v roce 2016 všichni vrcholní představitelé republikánů, kteří se ucházeli o prezidentskou nominaci, buď tvrdili, že globální oteplování neexistuje, nebo možná existuje, ale nic nám do toho není. Jedinou malou výjimkou, liberálním míněním velmi chválenou, byl John Kasich, guvernér Ohia. Jenže ten byl vlastně ze všech nejhorší. Řekl totiž: samozřejmě, že ke globálnímu oteplování dochází. Samozřejmě, že k němu přispívají lidé. Ale my v Ohiu budeme naše uhlí používat svobodně a bez omluvy. Byl tak mocně uctíván, že ho pozvali, aby promluvil na sjezdu Demokratické strany.

A co teď ta druhá strana? Byla tu iniciativa Bernieho Sanderse, hnutí Sunraising, dokonce i Joe Biden měl zpočátku slušný klimatický program - ne dostatečný, ale přesto představoval velký krok kupředu oproti čemukoli v minulosti. Ten však byl krok za krokem osekáván stoprocentní republikánskou opozicí a dvojicí pravicových demokratů, Joem Manchinem a Kyrsten Sinemovou. Nakonec z toho vyšel zákon o snížení inflace, který mohl projít jen díky tomu, že poskytl dárky energetickým korporacím.

Do popředí se tak dostává absolutní šílenost naší institucionální struktury. Pokud chcete zastavit ničení planety a lidského života na Zemi, musíte podplatit bohaté a mocné, aby vám trochu vyšli vstříc. Když jim budeme dostatečně podlézat, možná přestanou zabíjet lidi. To je divoký kapitalismus. Pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte podplatit ty, kterým to tu patří.

A podívejte se, co se děje. Ceny ropy jsou v nedohlednu a energetické korporace říkají: Promiňte, chlapci, už žádná udržitelná energie. Vyděláme víc peněz tím, že vás zničíme.

Na klimatické konferenci COP v Glasgow to bylo velmi jasné. John Kerry, zástupce USA pro klima, byl v euforii. V podstatě řekl, že jsme vyhráli. Nyní máme korporace na své straně. Jak můžeme prohrát? No, byla tu malá poznámka pod čarou, na kterou upozornil politický ekonom Adam Tooze. Souhlasil s tím, že ano, to řekli, ale se dvěma podmínkami. Zaprvé, přidáme se k vám, dokud to bude výhodné. Za druhé, musí existovat mezinárodní záruka, že pokud utrpíme nějakou ztrátu, pokryje ji daňový poplatník. Tomu se říká svobodné podnikání. S takovou institucionální strukturou bude těžké se z toho dostat.

Co tedy dělá Bidenova administrativa? Vezměme si projekt Willow. Právě teď umožňuje společnosti ConocoPhillips otevřít na Aljašce velké těžební pole, které přinese další fosilní paliva na desítky let. Používají tam známé metody ke zpevnění aljašského permafrostu. Jedním z velkých nebezpečí totiž je, že taje věčně zmrzlá půda, která pokrývá obrovské množství skrytých fosilních paliv, čímž se do atmosféry dostává metan, který bude mít monstrózní dopad. Proto se věčně zmrzlá půda zpevňuje. Velký krok vpřed! Ale proč to ve skutečnosti dělají? Aby to mohli využít k efektivnější těžbě ropy. To je divoký kapitalismus přímo před našima očima s naprostou jasností. Chce to génia, aby to neviděl, ale přesto se to dělá.

Podívejte se na postoje lidí. Agentura Pew, která pravidelně provádí průzkum veřejného mínění, nedávno lidi požádala, aby seřadili několik desítek naléhavých problémů podle důležitosti. Přitom třeba jaderná válka, která je stejně velkou hrozbou jako změna klimatu, tam nebyla ani uvedena. Klimatické změny se ocitly v tomto průzkumu až na konci žebříčku. Za mnohem důležitější lidé považují rozpočtový deficit, který ve skutečnosti vůbec není problémem. Jen třináct procent republikánů - to je téměř statistická chyba - považovalo změnu klimatu za naléhavý problém. Demokratů si to myslelo víc, ale taky ne dost.

Vyvolává to otázku: Pokud těmto lidem tak málo záleží na základních lidských hodnotách, jako je například přežití, mohou se zorganizovat a jednat dostatečně efektivně, aby překonali nejen vlády, ale také kapitalistické instituce, do kterých je zabudována sebevražda?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…