Dokonce i japonský premiér Šinzo Abe chce zkrásnět setkáním se severokorejským Kimem. Kdyby za ním vyrazil ještě v srpnu, mohlo by mu to podle jeho nejbližších poradců vylepšit šance na znovuzvolení předsedou vládnoucí Liberální strany. Po historické schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským předsedou Kim Čong-unem zjevně rozkvétá celý strom asijské diplomacie.

Konkrétní mezinárodní reakce na singapurskou schůzku z 12. června se tak zásadně liší od zakyslých komentářů médií a nejrůznějších pozorovatelů, které se ji snaží interpretovat jako přefouklou bublinu a jednostranný úspěch KLDR. Vidí v ní učebnicovou ukázku, jak mazaný Kim přechytračil nepřipraveného Trumpa. Severokorejský závazek denuklearizace označují za příliš obecný a zdůrazňují, že v závěrečném prohlášení příznačně chybí zmínka o kontrole. Podobně končila i minulá jednání, jejichž závěry se nikdy nenaplnily.

Americký ministr zahraničí (a bývalý šéf CIA) Mike Pompeo, kterému je svěřeno navazující vyjednávání, po návratu do Washingtonu označil řeči o chybějící kontrole za „směšné“. Jde se do něčeho, co se teprve začne rozvíjet. Prezident USA Donald Trump po příletu také zopakoval svoji spokojenost z pěti hodin jednání a řekl, že „hrozba války je pryč“. To by mohlo oslovit širší okruh voličů, než jsou jeho tradiční příznivci.

Stejní pozorovatelé, kteří se pozastavili nad neurčitostí severokorejských slibů, vnímají negativně i mnohem konkrétnější rozhodnutí prezidenta Trumpa, se kterým vystoupil až na tiskovce. Tam řekl, že zrušil gigantické americké manévry v Jižní Koreji, připomínající okamžiky před zahájením války, a pronesl úvahy o budoucím stažení 26 tisíc vojáků Spojených států z této destinace. To prý přece přímo ohrožuje bezpečnost severokorejských sousedů!