Kdy skončíme s uhlím jako zdrojem energie? To je téma pro vládní uhelnou komisi, které společně předsedají ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Svá doporučení měla dát v září, ale jak sdělila na červnovém zasedání v Prunéřově, kde asistovala vyřazování této uhelné elektrárny z provozu, trochu se to protáhne. V září budou „nějaké mezivýstupy“ a to hlavní se vybalí až v listopadu nebo prosinci.

Kdybychom se řídili jen tímto signálem, působilo by to dojmem, že je snaha celou věc protahovat. Jenže ono jde také o peníze, které bude třeba čerpat rychle. V prosinci loňského roku byla Zelená dohoda pro Evropu doplněna také o Fond spravedlivé transformace, jehož smyslem je tvorba nových pracovních míst, a předpokládaný rozsah tohoto fondu pro investice v Česku se mezitím zvýšil čtyřikrát na 65 miliard korun.

Přesný rozsah fondu, který má zabránit tomu, aby všechny změny odnesli horníci a dělníci v energetice, vám nikdo neřekne, protože ani Ministerstvo pro místní rozvoj, které to má na starosti, se v tom zatím moc nevyzná. Spoléhá na přislíbenou technickou pomoc z EU, jak je patrné ze zápisu z červnového zasedání Uhelné komise, který si čtu na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Nicméně bylo rozhodnuto, že pracovní skupina, která se má zabývat zaměstnaností v regionu s utlumeným uhlím, má plánovat v horizontu pěti let. To je rozumné, později už může být ve fondu prázdno.

Zřejmě tedy nemá smysl moc se zamotávat do toho, jak tato komise uhlí řeší dlouhodobě, a zabývat se například tím, že pracovní skupina pro harmonogram zavírání dolů a uhelných elektráren přišla se 24 variantami. A do toho ještě vnesl jihočeský poslanec Jan Zahradník (ODS) moudro, že uhlí samo o sobě nemusí vést ke snížení emisí.

V podobném duchu předtím mluvil i v Poslanecké sněmovně. Snažil se soustředit pozornost například na to, že větrníky se taky musí nějak vyrobit, a když to sečteme, požadovaná kapacita si vyžádá řádově víc energie a materiálu než stavba jaderné elektrárny. Je to argumentace, se kterou přišel i americký dokumentarista Michael Moor, tentokrát jen jako producent, když ve filmu Planet of Humans probíral zamlčované enviromentální a klimatické dopady obnovitelných zdrojů. Film jsem viděl na Youtobe, než byl z jakéhosi vyššího rozhodnutí odebrán z nabídky.