Zbyněk Fiala: Zastíněné uhlí aneb Čím si rozsvítíme

23.06.2020 19:12 | Zprávy

Česká energetika by měla počítat i s hlasy občanů. Prosadit to chce „stínová uhelná komise“.

Zbyněk Fiala: Zastíněné uhlí aneb Čím si rozsvítíme
Foto: pixabay.com
Popisek: Černé uhlí

Kdy skončíme s uhlím jako zdrojem energie? To je téma pro vládní uhelnou komisi, které společně předsedají ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Svá doporučení měla dát v září, ale jak sdělila na červnovém zasedání v Prunéřově, kde asistovala vyřazování této uhelné elektrárny z provozu, trochu se to protáhne. V září budou „nějaké mezivýstupy“ a to hlavní se vybalí až v listopadu nebo prosinci.

Kdybychom se řídili jen tímto signálem, působilo by to dojmem, že je snaha celou věc protahovat. Jenže ono jde také o peníze, které bude třeba čerpat rychle. V prosinci loňského roku byla Zelená dohoda pro Evropu doplněna také o Fond spravedlivé transformace, jehož smyslem je tvorba nových pracovních míst, a předpokládaný rozsah tohoto fondu pro investice v Česku se mezitím zvýšil čtyřikrát na 65 miliard korun.

Přesný rozsah fondu, který má zabránit tomu, aby všechny změny odnesli horníci a dělníci v energetice, vám nikdo neřekne, protože ani Ministerstvo pro místní rozvoj, které to má na starosti, se v tom zatím moc nevyzná. Spoléhá na přislíbenou technickou pomoc z EU, jak je patrné ze zápisu z červnového zasedání Uhelné komise, který si čtu na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Nicméně bylo rozhodnuto, že pracovní skupina, která se má zabývat zaměstnaností v regionu s utlumeným uhlím, má plánovat v horizontu pěti let. To je rozumné, později už může být ve fondu prázdno.

Zřejmě tedy nemá smysl moc se zamotávat do toho, jak tato komise uhlí řeší dlouhodobě, a zabývat se například tím, že pracovní skupina pro harmonogram zavírání dolů a uhelných elektráren přišla se 24 variantami. A do toho ještě vnesl jihočeský poslanec Jan Zahradník (ODS) moudro, že uhlí samo o sobě nemusí vést ke snížení emisí.

V podobném duchu předtím mluvil i v Poslanecké sněmovně. Snažil se soustředit pozornost například na to, že větrníky se taky musí nějak vyrobit, a když to sečteme, požadovaná kapacita si vyžádá řádově víc energie a materiálu než stavba jaderné elektrárny. Je to argumentace, se kterou přišel i americký dokumentarista Michael Moor, tentokrát jen jako producent, když ve filmu Planet of Humans probíral zamlčované enviromentální a klimatické dopady obnovitelných zdrojů. Film jsem viděl na Youtobe, než byl z jakéhosi vyššího rozhodnutí odebrán z nabídky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Lipavský byl položen dotaz

Jak je možné, že někdo může zaútočit na infrastrukturu státu?

Jak to, že není lépe zabezpečena? Vy tvrdíte, že jste systém zdědil, ale to přeci není odpověď. Mohl jste ho změnit, posílit tak něco. A jak vůbec víte, že za útokem je Čína? A víte, čeho všeho se vlastně zmocnila? A ještě jedna věc, je pravda, že používáte Tik Tok, o kterém se ví, že je pod čínskou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

12:26 Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

Překotné změny v amerických clech zkomplikovaly podnikání čínským platformám jako je Temu nebo Shein…