Zdeněk Jemelík: Justiční pele-mele u Moravce 24. října 2021

27.10.2021 9:32 | Komentář

V druhé části Otázek Václava Moravce dne 24.října 2021 se probíralo pravé pele-mele témat a názorů převážně k justiční problematice. Václav Moravec si k tomu přizval výjimečně vyrovnanou trojici diskutujících, nesporně způsobilých vyjadřovat se k daným námětům na úrovni: Pavla Blažka, Jakuba Michálka, Roberta Pelikána, tedy dva bývalé ministry spravedlnosti a předsedu poslaneckého klubu Pirátů.

Zdeněk Jemelík: Justiční pele-mele u Moravce 24. října 2021
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Nebyl by to Václav Moravec, kdyby se nepokusil vyprovokovat své hosty ke kritickým postojům vůči vládě. Záminkou mu nejdříve bylo „folklorní“ chování ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která jako předsedkyně Legislativní rady nepodpořila vládní návrh zákona o snížení sazeb DPH u energií. Ptal se, zda nedbáním jejího názoru vládou „nedostalo právo  na frak“. Pak tutéž otázku kladl v souvislosti s opakovaným rušením proticovidových opatření správními soudy. Účastníci ale neprojevili ani stín pohoršení nad jednáním vlády, vůbec se nepozastavili nad neloajálním jednáním Marie Benešové a také v názoru na chování soudů byli spíše odmítaví. Zazněla ovšem pochybnost o vhodnosti snížení DPH jako opatření proti zvyšování cen energií. Ale to není záležitost právní povahy.

Chvíli si Václav Moravec pohrával s domněnkou, že snad postavení Pirátů v koalici není tak samozřejmé, jak se jim zdá, a zajímal se o jejich programové priority, ale Jakub Michálek se nenechal odvést mimo rámec věcného vyjadřování.

Velká debata se rozproudila kolem možného vlivu změny vlády na postavení nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Václav Moravec v té souvislosti upozornil na smutnou skutečnost, že více než 30 let od změny režimu ještě nevyrostli státní zástupci, kteří nejsou zatíženi předlistopadovou minulostí včetně působení ve vojenské prokuratuře a jsou způsobilí zastávat vrcholové funkce. Jeho znepokojení ale hosty nezaujalo. Celkem se shodli na názoru, že otázka personální obměny není na pořadu dne, protože jsou mnohem důležitější věci k řešení. Jakub Michálek se vyslovil, že stavba se buduje od základů a nejdříve je nutné nastavit nová pravidla pro činnost státního zastupitelství, a teprve pak mohou přijít na řadu personální záležitosti.

Václav Moravec pak převedl řeč na zákon o státním zastupitelství. Naznačil, že o problematice ví všechno, včetně toho, že to byli přítomný Robert Pelikán a  Marie Benešová, kteří se neúspěšně pokusili prosadit novelizaci zákona. Na jiném místě dokonce tvrdil, že Marie Benešová se pokusila prosadit nový zákon jako první. Tím vším ale na sebe prozradil, že ve skutečnosti neví nic, protože revoluční nový zákon o státním zastupitelství, vytvořený z iniciativy Pavla Zemana a Lenky Bradáčové ve spolupráci legislativců Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva, předložil Poslanecké sněmovně přítomný Pavel Blažek, a naopak Marie Benešová jako ministryně v Rusnokově vládě jej vzala ze Sněmovny zpět a pokusila se jej nahradit malou novelou, s kterou neuspěla. Debata, která pak zazněla, odhalila posun v prioritách, ke kterému od stažení zákona došlo. Tehdy se vedly spory o vhodnost zrušení vrchních státních zastupitelství, jež mělo umožnit jednotný výkon trestního práva na celém území republiky a zvýšit pravomoc nejvyššího státního zástupce. Proti se tehdy stavěli mnozí státní zástupci vrchních státních zastupitelství, které by reforma uvrhla do existenční nejistoty. Různí činitelé, kteří nepochopili, že vrchní soudy jsou soudy druhého stupně, odmítali rušení vrchních státních zastupitelství bez současného zrušení vrchních soudů. K opozici proti přijetí zákona se proto přidali mnozí soudci vrchních soudů. A odpůrci z řad státních zástupců a soudců působili na veřejnost, seč jim síly stačily. Stejně tehdy jako dnes se mnoha státním zástupcům nelíbilo zavedení časově omezených mandátů, jež by mnohé „staré ještěry, nalezlé do vedoucích funkcí“ (terminus technicus Marie Benešové) připravilo o postavení. Děs vzbuzovala myšlenka na zřízení „protikorupčního speciálu“, o němž se obecně předpokládalo, že jeho šéfkou bude obávaná Lenka Bradáčová. Naproti tomu dnes se hlavně vedou spory o míru nezávislosti státního zastupitelství na ministerstvu spravedlnosti. Zrodila se myšlenka, že nejlepší by bylo vyjmout státní zastupitelství ze soustavy moci výkonné a podřídit nejvyššího státního zástupce patrně přímo pánubohu. Odvolání vedoucích státních zástupců má být možné pouze rozhodnutím kárného soudu a vláda má přijít o právo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodů. Na ministerstvo spravedlnosti se pohlíží jako na nepřítele, který by neměl mít vliv na výběr nových vedoucích státních zástupců. Jakub Michálek považoval za nezbytné vymanění státního zastupitelství z vlivu politických orgánů, tedy ministerstva. Na úskalí takového řešení naproti tomu upozornil Pavel Blažek, jenž v té souvislosti také zmínil účast státních zástupců na svržení Nečasovy vlády. Zdůraznil, že pokud má vláda nést odpovědnost za trestní politiku a chod státního zastupitelství, musí k tomu mít příslušné nástroje.

Dovoluji si k tomu podotknout, že model ústavně-právního vyčlenění státního zastupitelství do samostatného postavení mimo soustavu moci výkonné, čili podřízení nejvyššího státního zástupce přímo pánubohu,  neznám z žádné evropské země, s jejímž zákonným uspořádáním jsem se seznámil. Ve Spolkové republice Německo neodvolává nejvyššího státního zástupce vláda, ale spolkový ministr spravedlnosti. Ministr spravedlnosti má určité pravomoci vůči státnímu zastupitelství či prokuratuře i tam, kde tyto úřady mají postavení ministerstva. V Německu a Rakousku mají státní zástupci status státních úředníků.

Jako třešničku na dortu si Václav Moravec nechal kauzu Čapí hnízdo. Diskutující se v názorech příliš nelišili. V podstatě se shodli na názoru, že nekonečné protahování případu je svědectvím nízké efektivity jednání státních zástupců, jimž chybí odvaha k rozhodování.

Okrajově došlo i na zdraví prezidenta republiky a záměr aktivovat článek 66 Ústavy. Přestože úvod Václava Moravce měl nabudit dojem jeho potřebnosti, nadšení svých hostů nevyvolal.

Z diskuse o obsazení orgánů Poslanecké sněmovny zavanula nevůle vůči SPD.

Budou-li politici s vlivem na justici způsobilí jednat věcně a zdrženlivě jako Moravcovi hosté, resortu spravedlnosti se pod novou vládou dobře povede. Robert Pelikán zřejmě nemá politické ambice, zato Pavla Blažka Václav Moravec opakovaně označil za možného kandidáta na úřad ministra spravedlnosti. Nejen z jeho nedělního vystoupení je zřejmé, že nahrazení Marie Benešové právě jím by byla nesporná změna k lepšímu. Ovšem Václav Moravec ministerská křesla neobsazuje, takže se můžeme těšit pouze s rezervou.

==========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Sluníčkáři, pojďme diskutovat

19:48 Petr Hampl: Sluníčkáři, pojďme diskutovat

Denní glosa Petra Hampla - z poznámky na Prvních zprávách