Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil vládu za nemehla, vicepremiér Jan Hamáček prosazuje zavedení krizového štábu, ministr Lubomír Zaorálek konstatoval, že byla v srpnu chyba zrušit plošné nošení roušek, premiér Andrej Babiš připomíná počty lidí v nemocnicích. Množství nakažených novým koronavirem v republice rychle roste.
„Snad se nejdříve zbavme toho nejhoršího. Názory pana exministra jsou ty jednodušší: Přinutit premiéra, podle slov pana Kalouska, nezodpovědného šaška, rezignovat, tím položit vládu. Prezidenta soudit nebo zbavit úřadu kvůli zdravotní indispozici nebo čemukoliv jinému. Nakonec by se to mohlo podpořit přáním členů ODS, aby někdo z ústavních činitelů zemřel. Navíc i paní poslankyně Němcová by jeho slova mohla doplnit, samozřejmě v zájmu spolupráce celé ‚demokratické opozice‘ a své kandidatury do Senátu, svým zděšením,“ podotýká politolog Zdeněk Zbořil.
„Sebekritická slova MK Zaorálka jsou mnohem zajímavější, protože konstatuje, co se stalo a nemělo stát. A pan MV Hamáček přichází s návrhem, co s tím dělat. Jejich rozhodnutí je politické a budou muset čelit samosprávným orgánům a opozičním politikům, kteří ještě včera volali po uvolnění různých omezení, mít možnosti trávit večery v nočních zábavních podnicích, pořádat festivaly s masovou účastní diváků a s finanční podporou státu organizovat divadelní představení, aby nám nějaká divadla „neklekla“ a lidé chodili na všechno jiné možné. A to nemluvíme ani o paní Peterkové, která pořádá demonstrace v Praze, ani o skupině lékařů v čele s rektorem UK – stomatologů, chirurgů, psychiatrů aj. – kteří sice svůj prapor boje proti restrikcím již svinuli, ale zatím ještě nepodnikli žádnou edukativní spanilou jízdu do blízkého zahraničí, aby tam, zajištěni svou vysokou akademickou autoritou, vysvětlili, že se nás tam nemusí bát a zakazovat svým občanů do ČR a hlavně do Prahy cestovat,“ dodal.
Přetížení systému např. podle šéfa Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka nehrozí. Nemocnice i v krajích jsou dobře připravené.
„Četl jsem velké interview pana ředitele Ludvíka, bývalého ministra zdravotnictví, v sobotním Právu. Je z něho jasné, že ví, o čem mluví. Nejen ví, ale dokládá to statistikami. Ale vysvětlete v ČT, že počet testovaných, nemocných v karanténě nebo vážně nemocných v nemocnicích jsou čísla pro veřejnost spíše orientační? Ani úmrtnost, jak dnes hezky po vojensku říkáme smrtnost, nemá patřit ke každodennímu mediálnímu konzumu, protože mezi takto podávanými informacemi a šířením poplašných zpráv je v dnešní době téměř neviditelná hranice,“ komentuje Zbořil.
Názory na přístup k šíření nového koronaviru rozdělily politickou scénu.
„Protože bydlím a žiji v Praze, dost mne překvapil rozvážný pohyb na koronavirové scéně pana primátora Hřiba. Jistě umíme všichni pochopit, že byl v této době na politicky důležité cestě na Tchaj-wan, ale pokud si vzpomínám, pan senátor Vystrčil ještě před odjezdem v jednom ze svých interview říkal, že mj. se v Tai-pei členové jeho delegace poučí, jak proti covidu-19 nebo jeho mutaci bojovat. Mají tam velké úspěchy, největší na celém světě. Pak se ale, alespoň podle ČT, obě strany pochválily, naši se po návratu věnovali mezinárodně politickým otázkám, starostem o lidská práva v ČLR a narovnávání páteře skoro celé Evropě, a na koronavir se zapomnělo,“ připomíná politolog.
„A pokud jde o politické strany, ty se také v tomto případě rozdělily tak, aby bylo dobře vidět, kdo chce vyhrát nebližší volby a postarat se, aby se na to nezapomnělo ani při příštích volbách parlamentních,“ dodal.
Pět tisíc důchodcům, zrušení superhrubé mzdy. Vláda připravila řadu opatření. Otázkou je, zda přišel správný čas a nebylo lepší počkat.
„Toto je na mne příliš odborná otázka a ještě vyžaduje hodně věšteckých schopností. Takže nevím, co by se mělo dělat. Jen když vidím a čtu některé názory dávno nedůvěryhodných ekonomů a reprezentanta těch podivně vegetujících odborů, napadá mne, zda bychom neměli věřit spíše vládnímu návrhu a tomu, jak s ním naloží Poslanecká sněmovna. Je to jedna z mála věcí, na které by se mohli dohodnout, a zda to bude zítra nebo pozítří, snad není tak důležité,“ podotýká Zbořil.
Zpravodajství o situaci ve Spojených státech je u nás prachmizerné
Na idnes.cz psali o tom, že ulice amerických měst začínají připomínat bitevní pole. „Na demonstracích se čím dál častěji objevují příslušníci občanských domobran a polovojenských jednotek ozbrojení poloautomatickými puškami. Dva měsíce před prezidentskými volbami padají slova o občanské válce.“
„Jsem přesvědčený, že by v těchto případech mohla paní Jourová, která se tak úzkostlivě stará, abychom nebyli dezinformování, říct rozhodné celoevropské slovo. Zpravodajství o situaci ve Spojených státech je u nás prachmizerné. Kdo chce, může si něco přečíst z médií ve velké Evropě, ale i v těch je vidět, kdo komu fandí a nadržuje. To, co nacházíme na sítích, je neméně obtížně kriticky posuzovatelné a zdá se, že my konzumenti se obracíme zejména k vizuálnímu nebo audiovizuálnímu zpravodajství. I když víme, že i to je nebezpečnější než ‚sirky v rukou dětí‘,“ podotýká Zbořil.
„Kdybych si mohl dovolit trochu soukromé dojmologie, opravdu to vypadá jako vpředvečer ne snad občanské války, ale jako stav, kdy současný prezident bude mobilizovat síly na obranu ‚národní bezpečnosti‘. A možná také, že jeho nedávná prohlídka bezpečnostních prostor Bílého domu ve společnosti rodinných příslušníků nebyla jen lehkovážnou a zábavnou procházkou,“ dodal.
Na idnes.cz citovali Davida Kilcullena, který je odborníkem na potírání povstání, teroristů a guerillového boje. Spojené státy jsou podle něj v situaci, kterou manuály CIA označují jako „počáteční fázi povstání“. Povstání (insurgency) definuje jako „organizaci podvratných akcí a násilí s cílem získat či změnit politickou kontrolu nad určitým územím“.
„Pokud bychom dali dohromady citace odborníků na vámi citované akce, mohli bychom jen skromně konstatovat, že čím kdo zachází, tím také schází, PL už jednou citovaly tehdy dobromyslnou metaforu, že ‚Spojené státy tak dlouho vyvážely demokracii do celého světa, až jim doma žádná nezbyla‘. Ale ono je to s těmi ‚odborníky‘ těžké. Je jich mnoho, jak říká klasik, ‚každý je ňákej‘ a Haškův pan Tiebeltanz dodává – ‚von kšeft je kšeft, a takovej pogrom taky není žádná sranda‘,“ podotýká Zbořil.
Uplynulo 19 let od 11. září, kdy sérií útoků vyhlásili teroristé válku Západu. Usáma bin Ládin je mrtev a Al-Káida jako centralizovaná organizace ve stadiu rozkladu. Boj s terorismem ale získal jinou formu.
„Od smrti Johna F. Kennedyho uplynulo už 57 let a stejně toho nevíme tolik, aby si lidé nemuseli vymýšlet, jak to vlastně bylo. K 11. září jsem už četl tolik příběhů, že kdybych je bral vážně, mohl bych do konce života žít v obavách, jak to dnes na světě chodí. Dokonce jsem jednou v Praze mluvil s Čechoameričankou, která pracovala na ‚údržbě objektu‘ v Pentagonu. Byla přivolána pomáhat organizovat nějaké práce po útoku. Tehdy nevěděla nic jiného, než viděla na vlastní oči, a myslím si, že dodnes, pokud ještě žije, také nic moc neví,“ uvedl Zbořil.
„Terorismus není jen nějaká náhodná organizovaná síla, ale je to zastrašování na téma, mimochodem původně ze staré Číny, ‚zabij jednoho, zastrašíš tisíc‘. Je to opium lidstva a není důležité, který tzv. terorista je mrtev, který, aby byl snáze identifikovatelný, zanechal na parkovišti před nasednutím do svého letadla, korán. Nebo kdo straší lidi, že jsou černí, bílí nebo šikmoocí. Strach je osvědčený nástroj moci, a to zejména moci, kterou považujeme za perverzní. A s tou se hesly o pravdě a lásce nebo posezením na nějaké lavičce válčit nedá,“ dodal.
Spojení s teroristickými útoky bylo jedním z hlavních impulzů invaze do Iráku v roce 2003 a Afghánistánu v roce 2001. A jak po čase hodnotit tyto zásahy?
„Jak říkají zkušení politici nebo političtí komentátoři – sledujme stopu peněz. Kdo po těchto válkách nemá co do úst, kdo bohatne a neví co s penězi. Reaganův termín o vojensko-průmyslových komplexech (mimochodem, najedeme ho už i u Brežněva) je nebezpečně aktuální a neobávejme si říct, že ještě nějakou dobu bude. Dnešní společenské prostředí, vztahy mezi lidmi a nedostatek moudrosti jsou na stejné úrovni jako v dobách, kdy se hroutily velké civilizace a vymíraly celé živočišní druhy. A kde je nějaký Ernest Hemingway, aby nám řekl: ‚Neptej se, komu zvoní hrana?‘“ komentuje Zbořil.
Amerika je brána jako vzor demokracie, demokratických hodnot. „Spojené státy by si ji měly také trochu dovézt domů. A přitom si vysvětlit, co s tím. Možná že je těch demokracií už tolik, že si po vzoru antických filozofů začínáme myslet, že je to jedno z nejhorších politických uspořádání. Dokonce se většinou zvrhávající v tyranii. Nebo třeba, když už jsme v té historii – bojme se danajských, i když nám nesou dary!“ podotýká Zbořil.
Psali jsme:
Půjde o velký kšeft. Nemocní na konci řady
Ruskou vakcínu Sputnik V proti koronaviru chtějí Rusové použít už v listopadu k očkování. A s čím lze počítat, pokud by Rusové vakcínu obhájili dalšími testy?
„To je také otázka na budoucnost, navíc budoucnost toho, čemu vůbec nerozumím. Že ale půjde o velký kšeft, při kterém ti nemocní budou někde až na konci řady, jsem si skoro jistý,“ komentuje politolog.
V Bělorusku pokračují protesty a zatýkání. Zpráv z této oblasti ale v českých médiích ubývá.
„Kdo dnes už nevěří ničemu, je ochoten tvrdit, že covid byl stvořen jen proto, aby bylo zničeno jedno pražské divadlo, hudební festival na Ostravsku, ale také aby se tak trochu zapomnělo na ‚bílou revoluci‘ v Bělorusku. Dokonce to v posledních dnech vypadá tak, že budeme hodně mluvit o pomoci běloruské opozici, ale pomalu budou evropské vlády a státy mizet ze scény ve prospěch nějaké organizace à la Člověk v tísni. Stane se z toho jakýsi zmražený nebo doutnající vnitropolitický konflikt, který se rozmrazí nebo rozhoří až tehdy, když vyvstane nějaký ekonomický nebo vojensko-politický zájem,“ říká Zbořil.
„Ačkoliv český MZV pan Petříček není miláčkem českých médií, jeho prohlášení, ať již jsou jeho nebo jeho spolupracovníků, jsou, podle mého názoru, nejen odpovědná, ale i srozumitelná, a míra naší odpovědnosti je jimi dobře měřitelná,“ dodal.
„Nechce se mi věřit, ale tak se asi žije v Brně.“
Někdejší brněnský zastupitel za hnutí Žít Brno Svatopluk Bartík má problém. V listopadu 2017, nedlouho před prvním, kolem volby prezidenta, napsal na sociální síti Facebook, že Miloš Zeman má rakovinu a už ho nečeká dlouhý život. Hrad se začal bránit soudní cestou a soud dal prezidentovi za pravdu. Bartík teď musí zaplatit odškodné, ale na to pravděpodobně nemá dost peněz, takže požádal své spoluobčany o pomoc a vyhlásil sbírku sám na sebe. „Vážení přátelé, rozsudek zní tak, že mám povinnost se omluvit a zaplatit ing. Zemanovi náhradu 250 000 Kč a náhradu jeho nákladů řízení, které činí prý přes 111 000 korun, budu tedy potřebovat vaši pomoc, stane-li se rozsudek pravomocným. Další informace poskytnu v průběhu odpoledne. Děkuji vám,“ uvedl Bartík.
„Nechce se mi věřit, ale tak se asi žije v Brně. Říká se, že každá legrace něco stojí. Snad to dojde i panu Bartíkovi a jeho sponzorům. Skoro se ale obávám, zda podobně odvážně nebude nebo bude soudit někdo i v okolí Prahy,“ podotýká Zbořil.
Podle Bartíka bylo ve veřejném zájmu, aby společnost o zdravotním stavu prezidenta před volbou věděla. To zopakoval i ve své závěrečné řeči, kterou zveřejnil předem na Facebooku. „Máme právo se ptát, jak na tom náš zaměstnanec je a v následujících pěti letech bude, i proto, že zvolený člověk je během svého funkčního období jednak prakticky nezastupitelný a jednak neodvolatelný. Prostě nejde o řidiče náklaďáku, kterému když se mu zhorší zdravotní stav, že už dál jezdit nemůže, zaměstnavatel mu dá výpověď nebo ho přeřadí na jinou práci,“ napsal Bartík. Proto zveřejnil informaci, kterou podle svých slov získal z nanejvýš důvěryhodného zdroje.
„Pokud je to pravda, je to výmluva více než dětinská. Ale hlavně, jak může chtít být takový člověk někým volen, někoho zastupovat, a přitom neznat nejen základní zákon státu, Listinu práv a svobod, ale hned několik dalších zákonů. Mj. jeho chápání pojmu ‚veřejný zájem‘ je na úrovni rozumování v České televizi a s tím by na politologických přijímačkách asi neuspěl.
Vlastně je také trochu nebezpečný, protože má ‚zdroj‘, který jej mylně nebo dokonce záměrně mylně informoval. Dokonce se jeho prostřednictvím mohl dopustit trestného činu terorismu, zastrašování, a to nejen prezidenta, jak je uvedeno v dosud známém výroku soudu, ale celé české veřejnosti, se kterou má zřejmě nějaké potíže,“ uvedl politolog.
„V zájmu České republiky je, aby Babiš zmizel – umřel. Aby taky Zeman umřel – odešel do věčných lovišť – a já byl poslanec,“ sneslo se z úst řeporyjského starosty Pavla Novotného v podcastu Insider novinářů Tomáše Jirsy a Michala Půra. „Ono to zní tak strašně, ale všechny ty věci jsou v zájmu České republiky,“ dodal. Předseda ODS Petr Fiala si zve Novotného na kobereček.
„Nejsem si jistý, jak ten koberec bude vypadat. Aby to nebyl jen ten pověstný, pod který se občas něco zametá. Ale problémem není, samozřejmě, jen pan Novotný. Takových lidí chodí po světě mnoho, jenom nejsou vidět. Nešťastné je, že se od něho nedokáže distancovat politická strana v okamžiku, kdy vyhrožuje prezidentovi Ruské federace a ministru zahraničních věcí téhož státu zabitím, pověšením, a ví bůh čím vším. A je to stát, se kterým ČR udržuje dosud diplomatické styky. ODS, jakkoli je kritická k současnému vedení státu, je součástí jeho politiky a dbá jeho zahraničněpolitických závazků. Jak se bude chovat, až si někdo pomyslí, že je ve veřejném zájmu ‚pověsit‘ prezidenta Spojených států nebo EU?“ komentuje Zbořil.
Pavel Novotný, DiS.
Současný senátor Václav Hampl, který chce obhájit svůj mandát v Praze 1, sklízí kritiku za svůj billboard. Podle některých jde totiž o trapný útok na Miroslavu Němcovou, jeho vyzyvatelku v senátorském klání. Hampl dal na billboardy nápis Vysoká škola života nestačí. Jenže Miroslava Němcová, vysokou školu nemá. Někteří členové ODS se urazili. „Nemůžu si pomoct, ale tohle si může napsat na billboard jedině zakomplexovanej zoufalec!“ reagovala Jana Černochová. Hampl se hájí tím, že chtěl zdůraznit potřebu kvalitního vzdělání.
„V zemi, kde se dlouhá léta nabývají nejrůznější akademické tituly a vědecké hodnosti podezřelými způsoby, snad nikomu neublíží, když někdo jiný upozorní na to, že neopisoval, nepodváděl a řádně studoval. Také nechápu, jak se někdo může cítit dotčen upozorněním, že má střední školu. Je to vzdělání středoškolské, nikoliv ‚škola života‘. I to má jistě svou vážnost,“ uvedl Zbořil.
„Ono to ale může vypadat i tak, že se někdo nejen za svá studia na střední škole stydí, a že možná to s tou jeho maturitou nebylo nijak slavné. Ale to se jistě paní poslankyně Němcové netýká,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
