Vzpomínáte na Alžbětko? Nebinarní bojovnice nebo bojovník nebo snad to bojvedoucí proti klimatickému neštěstí, které se přilepovalo v Mladé Boleslavi k silnici? Nebo na jiné jedince z hnutí Exctinction Rebellion, kteří nechvalně prosluli například blokováním londýnského metra, ulic Washingtonu D. C. nebo třeba zvandalizováním sochy Zuřícího býka v New Yorku.
Extinction Rebelion známé též pod zkratkou XR, svůj český název překládá jako Rebelie proti vyhynutí. Hnutí bylo založené v říjnu 2018 v Anglii a rychle začalo expandovat a šířit své revoluční myšlenky do světa. Právě někdy tehdy se zrodilo i české Alžbětko, aby se stalo výhonkem zeleného extrémismu v Česku.
Která volební strana předvedla zatím NEJHORŠÍ kampaň?Anketa
Jaký je rozdíl mezi nulovými emisemi a uhlíkovou neutralitou?
V rozhovoru s žijící legendou britské žurnalistiky Andrew Neilem odhalil jeden ze zakladatelů hnutí, Roger Hallam, jaké jsou jeho politické cíle. A stojí to za to. Napřed ale drobná odbočka a vysvětlení.
Hallam s Neilem diskutuje o nulových emisích a čistě nulových emisí. To vypadá na první pohled jako drobný rozdíl, ve skutečnosti je to však rozdíl asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou. V obou případech je sice řeč o emisích CO2, ale nulové emise znamená, že se vzdáme všeho, co byť jen náhodou a vzdáleně produkuje emise oxidu uhličitého. Takže v praxi se nebavíme třeba „jen“ o spalovacích motorech aut, ale třeba i o stádech krav, protože krávy hodně prdí a tyhle jejich emise v sobě mají velké emise skleníkových plynů.
Tohle prosím není vtip, ale něco, o čem se zcela vážně v Evropské unii diskutuje na těch nejvyšších místech.
Naproti tomu čisté nulové emise, známé též jako uhlíková neutralita, předpokládají, že ona nula nebude výsledkem na vstupu, ale na výstupu. Jinými slovy, že této nuly bude dosaženo tak, že emise případně produkované na jednom místě budou kompenzovány redukcí emisí na místě jiném.
Tohle odvětví zažívá v posledních letech obrovský boom. Což je přirozené, protože se v něm točí hodně peněz, a to i nás všech. Protože celé toto odvětví se stát a Evropská unie rozhodly propojit pupeční šňůrou s peněženkami daňových poplatníků. (Což jsme my všichni, protože v nějaké formě, kupříkladu v podobě DPH, odvádí daně v Česku i ten poslední bezdomovec, když si jde ke stánku koupit krabičák.)
Ponechme teď stranou nakolik a zda je uhlíková neutralita dobrý nápad, jenom čirý marketing a propaganda, jestli je proveditelná a jestli to vlastně není jen moderní snaha zkonstruovat perpetuum mobile, které nikdy nebude reálně fungovat.
Podstatné je na tomto místě, že se jedná svou podstatou a hlavně svými dopady o fundamentálně odlišnou věc od nulových emisí.
Co řekl Roger Hallam u Andrew Neila?
Nejdůležitější a nejvíc šokující část rozhovoru, ve které se Roger Hallam přiznal, že vlastně usiluje uvrhnout naši civilizaci do bídy, proběhla takhle:
Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?Anketa
Andrew Neil: „Obhajujete masivní omezení svobod. Chcete nulové emise, ne čisté nulové emise, ale nulové emise do čtyř let. To by obnášelo zakázat veškerou dopravu, soukromou i veřejnou. Chcete okamžitý zákaz veškerého létání a chcete zkonfiskovat 90 % majetku nejbohatších. A já myslím, že tohle všechno by vyžadovalo obrovské omezení svobody.“
Roger Hallam: „Jasně, to by vyžadovalo.“
Andrew Neil: „Zrovna jste ale říkal, že nic takového nechcete.“
Roger Hallam: „Ne. Říkal jsem, že pokud nebudeme konat ihned, riskujeme, že budeme muset udělat ještě přísnější opatření deset let před tím, než to bude ještě horší.“
Andrew Neil: „Co by ale mohlo být ještě přísnější než jít na nulové emise do čtyř let? To by byl konec života jak ho známe. Továrny by musely zavřít. Firmy by musely skončit. Skončily by nákladní auta. Poroučely by se osobní auta. Železnice by se musela zastavit. Skončilo by létání. A zároveň byste konfiskoval majetky lidí. Nevím, co by to udělalo pro klimatickou změnu, ale obhajujete to. To by byl konec života, jak ho známe. Ekonomika by šla do obrovského propadu.“
Roger Hallam: „Ano.“
Andrew Neil: „Ano?“ (překvapeně)
Roger Hallam: „Je to strašná situace. Ano. (smích) Není to tak, že bych s vámi nesouhlasil.“
Andrew Neil: „To je hospodářská bída.“
Roger Hallam: „Ano.“
Prostě ano. Dechberoucí a všeříkající ano. Pronesené s lehkostí, úsměvem, ba dokonce smíchem na rtech. Uvrhnout nás všechny do bídy. To je skutečným cílem zelených ekoteroristů. Dokonce se to ani nestydí přiznat nahlas.
Celý rozhovor je v originále dostupný zde:
Je Extinction Rebellion extrémistická?
(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.
Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstnavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.
Infobox
Michal Bok (*1988)
Výše uvedené nás nemůže nechávat na pochybách, že odpověď zní rovněž ano, jedná se o nebezpečný extrémismus. Dneska se tihle lidi přilepují k silnicím, ale na příkladu Rogera Hallama můžeme vidět, že se neštítí ani ohrožovat životy druhých. Co jiného totiž je, když se vypravíte k letišti Heathrow, největšímu v Anglii, ze kterého denně startovalo nebo na něm přistávalo 1300 letů a snažíte se tam v bezletové zóně vypustit dron a v lepším případě narušit provoz, v horším případě pak způsobit leteckou havárii?
Tohle přesně Roger Hallam udělal v roce 2019. Tedy ne dnes, kdy je spousta letadel kvůli COVIDu uzemněna. Ale i kdyby to udělal dnes, bylo by to neomluvitelné. Právě na tomto místě je potřeba si uvědomit nejen, že vize a politické cíle Exctinction Rebellion jsou zrůdné. Jak jinak ostatně nazvat plán na uvržení lidstva do globální bídy?
Podstatným rysem je, že členové tohoto hnutí se neštítí za účelem prosazení svých vizí použít téměř jakýchkoli prostředků. Jistě, dneska to začíná blokováním ulic a dopravy, přilepováním se k chodníkům a jiným sebepoškozováním, ale vidíme už i začátky násilných akcí, kdy například byla zasažena sídla politických stran (viz například ZDE nebo v případě útoků na banky ZDE).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok
