Značnou pozornost vyvolal rozhovor, který pro britský deník Guardian poskytl prezident Miloš Zeman. Mimo jiné v něm poukázal na důvody, které drží Českou republiku v Evropské unii. „Peníze, peníze, peníze. Nejsme v evropském rozpočtu čistými plátci. Dostáváme obrovské dotace,“ uvedl Miloš Zeman s tím, že to ale není případ britského národa, a proto chápe Brexit. Český prezident vyslovil také přesvědčení, že Evropská unie po odchodu Velké Británie nevydrží, pokud neumožní odchod dalších států, nebo nepodstoupí radikální reformu a změny na vedoucích postech. „Nic nového, jen pan prezident přidal pro britské čtenáře svůj názor na Brexit. Možná to bude v Británii někoho vzrušovat, ale u nás si to s výjimkou ostřílené party okolo Evropských hodnot myslí každý druhý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Poukazuje na to, že o „radikální reformě“ a „změnách na vedoucích postech“ píší na našem serveru různí komentátoři a hlavně přispěvatelé do diskusí už skoro dva roky. „V Bruselu se takovým hlasům nenaslouchá, a pokud ano, dávají se peníze z fondů Evropské unie na jejich hanobení. V poslední době se dokonce hovoří v Evropské komisi i v Evropském parlamentu i o potrestání takto nevěřících. Tak čemu bychom se divili? Přece, dokud budou bruselští mocipáni a mocidámy a jejich nohsledi přisáti na finanční eurovody, nic se jim nemůže stát. Jen budou shánět, jak říká lidová moudrost, stále větší ‚hrábě na peníze‘. A když už to nepůjde jinak, zaplatí si nějakého nadávajícího hulváta,“ myslí si politický analytik.
Sobotkův soused Patočka hází špínu na prezidenta
Právě do takové role se obsadil levicový aktivista, šéfredaktor Deníku Referendum a prominentní člen ČSSD Jakub Patočka, když se ve svém textu také pro Guardian nevybíravě pustil do prezidenta Miloše Zemana. Konstatoval například, že Nigel Farage je v porovnání s českým prezidentem vlastně milý chlapík. Prý každý, kdo četl výše zmíněné interview, musí uznat, že Zeman je mimořádně odporný člověk. „Jak si, proboha, mohl český národ po pětadvaceti letech své svobody, kdy veřejnému prostoru dominoval populární Václav Havel, zvolit takového pitomce?“ postěžoval si zakladatel Hnutí DUHA, bývalý člen správní rady Nadace Michaela Kocába, expředseda Strany zelených a konečně od roku 2013 člen ČSSD Jakub Patočka.
„Přece si nebudeme s panem Patočkou vysvětlovat, kdo je větší ‚pitomec a odporný člověk‘. Stačí jeho slova jen publikovat a nechť se čtenář rozhodne, zda bude hlasovat pro Zemana, nebo pro Patočku. Navíc tato slova jsou zřejmě typická pro celou jednu generaci členů ČSSD, která je sice neříká nahlas, ale i jim sem tam nějaké podobně urážlivé slovo ulétne. Předseda vlády mluví o svém místopředsedovi jako o zločinci, který nerespektuje zákony a je to ‚nácek‘. Pan Patočka žije s panem Sobotkou ve stejném domě, jen o několik pater níž. Tak proč by i on nehodil nějakou špínu třeba na prezidenta? Když se navíc nemusí ničeho obávat. Snad jen kdyby zaujal pozornost temperamentnějších Maďarů nebo Slováků a někdo si tam na něho vzpomněl, mohl by mu podobným způsobem (a možná že nikoli jen verbálně) vysvětlit, jak se věci mají,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Zeman ve formě byl nad síly tazatelů z České televize
Prezident Miloš Zeman dal o sobě v uplynulém týdnu vědět nejen rozhovorem pro britský deník, ale také při setkávání s občany během návštěvy v Pardubickém kraji nebo rozhovorem, který poskytl České televizi. Ve svých vyjádřeních zopakoval svůj dlouhodobý názor, že jít k volbám by mělo být ze zákona povinné. Zkritizoval rovněž politiky, že kampaň před krajskými volbami vlastně zahájili až v těchto dnech. Kdyby prý nebyli líní, vedli by kampaň už během prázdnin. I když se takřka nepouštěl do hodnocení politických stran, neodpustil si poznámku na adresu TOP 09, která dle jeho mínění nemůže uspět s negativním programem. „TOP 09 jenom nadává na Babiše nebo na mě,“ shrnul prezident stručně počínání opoziční strany.
Psali jsme:
„Viděl a slyšel jsem asi tři Zemanovy rozhovory a interview a zdál se být v dobré formě. Zejména jeho skoro hodinový rozhovor s redaktory ČT byl nad síly jindy dobře připravených tazatelů. Snad to bylo tím, že si zvolili okruh otázek, na které prezident opakovaně chrlí odpovědi, anebo to bylo tím, že jimi zpovídaná osoba se intelektuálně podstatně lišila od jiných – v ČT neúnavně divákům vnucovaných – vypravěčů. Pokud jde o upozornění na ‚lenost‘ některých českých politiků, už dávno víme, že to je Zemanovo deminutivum nebo eufemismus pro blbost. Také jeho státnická připomínka, že k volbám se chodí volit, není sice nic světoborného, ale kdo z našich ‚osvícených‘ právě toto připomíná? A to, i když jde o tak jednoduchý úkol, jako je přesvědčit občany, aby šli volit senátory,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Poslanci všech stran se spojili proti Babišovi, aby znásilnili Ústavu
Sněmovna ve středu schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády. Ti sice budou moci dál ovládat společnosti, nebudou mít ale přístup k veřejným zakázkám a dotacím nebo vlastnit média. Premiér Bohuslav Sobotka po schválení novely zákona na svém twitterovém profilu napsal: „Oligarchové si budou muset vybrat: buď členství ve vládě, nebo dotace, veřejné zakázky a vlastnictví médií.“ V reakci na tento vzkaz mu Andrej Babiš doporučil, aby si nastudoval, co oligarchie je, neboť jde o nedemokratickou formu vlády, a on byl zvolen ve svobodných volbách. Podobně jako předseda vlády neuchvátil vyjádřením ani poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který se na přípravě zákona podílel. V České televizi se na otázku moderátora, proč se údajná kolize zájmů neřešila, když byl ve vládě Karel Schwarzenberg, zmohl jen na vysvětlení, že tehdy po tom nebyla taková poptávka.
„Až na členy hnutí ANO všichni poslanci jásají, že byl schválen ‚Lex Babiš‘ a že se na tom shodli všichni ti, jak říká Andrej Babiš, kteří sedí ve sněmovně pětadvacet let a ‚nepostavili ani psí boudu‘. Tito všichni, včetně členů KSČM, se tak obávají o svůj setrvalý stav, že se pokoušejí znásilnit Ústavu a sebe samé pasovat do role jejích vykladačů. Zapomínají, jak se domýšlivým poslancům stalo už několikrát, že podobný nápad může mít také někdo jiný, kdo se dostane k moci v dalším termínu a prosadí zákon bránící vstupu do Sněmovní ulice všem, kteří nemohou své majetky převádět na příbuzné nebo příbuzné příbuzných, vykládají zákony svévolně a hlavně soudí sami místo soudů. Ještě v 19. století byl v naší zemi zakázán ženám vstup do Zemského sněmu, tak proč na to zapomínat?“ ptá se Zdeněk Zbořil ironicky.
Příště se zakáže vstup do Sněmovny či Senátu majetným heterosexuálům
A pokračuje v podobném tónu. „Proč dnes nezakázat vstup do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu majetným heterosexuálům – své partnery si většinou po kapitalisticku kupují – nebo dosud nemajetným zlatokopkám, které si za svůj claim vybraly politiku? A která média nebude moci v době elektronické kultury politik vlastnit? Co třeba počítač? Jsou země, kde se tak činí z ideologických důvodů: Ale co kdyby nějaký bohatý musel odevzdávat svoje smartphony podobně jako kdysi pistolníci na Divokém západu zbraně při vstupu do města šerifovi? Nebo přímo šéfu vnitra Milanu Chovancovi. Co ale dělat, až tím ministrem vnitra bude někdo jiný? Pan Martin Plíšek se tak trochu podřekl. Jak říká jeden Mládkův komik: ‚A vo to přece de‘,“ upozorňuje politický analytik.
V nedělní Partii na Primě se Andrej Babiš vyjádřil také k případné vládě s komunisty, kterou v minulosti připustil, a pak svůj výrok poupravil. Pokud jsou tady tolik komunisté kritizováni, tak by podle něj možná bylo namístě je zrušit. Ale dnes se tváříme, že neexistuje strana, která má podporu patnácti procent voličů. I mezi komunisty jsou prý slušní politici. Ti se najdou v každé straně. Obrátil se na svého partnera v debatě exministra Leoše Hegera a řekl: „Já si vážím třeba tady pana poslance a považuji ho za slušného člověka, ale nechápu, proč je ve straně u Kalouska, protože to je symbol korupce.“ Zmínil i to, že s podporou komunistů chtěl vládnout právě jeho stranický šéf Miroslav Kalousek, když se na tom domlouval s tehdejším předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.
KSČM už se zrušila a ani Štětiny k tomu nebylo zapotřebí
„KSČM se – podle mého názoru – už sama zrušila, a to dokonce bez pomoci Jaromíra Štětiny. Co je na nich ještě komunistické? Ty třešně komunardů, o kterých už skoro nikdo nic neví? I té rudé hvězdy se bojí jako svěcené vody. Komunisté kdysi chodili pro svou víru do vězení a na smrt. Dnes nasednou do svých na dluh obstaraných automobilů a zapisují poslanecké náhrady a diety a dojedou sem tam na nějakou schůzi. Ale raději do Bruselu a rozhlédnou se tam, jak vypadá ‚evropská levice‘. Ale většinou nám to neřeknou. Proto si myslím, že mohou spolupracovat nejen s Andrejem Babišem, ale i s Miroslavem Kalouskem, který se jim už jednou nabízel. Když s ním unisono vyjí sociální demokrati, proč by se nemohli přidat i komunisté?“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Na žádost Ruska se v noci na neděli sešla Rada bezpečnosti OSN k jednání o útocích koaličních jednotek, při jejichž náletech zahynuly desítky vojáků věrných režimu syrského prezidenta Bašára Asada. USA sice vyjádřily nad neúmyslným zabitím syrských vojáků politování, ale americká velvyslankyně v OSN Samantha Powerová označila za „cynické a pokrytecké“ svolávat mimořádné zasedání rady kvůli americkému náletu a nesvolat zasedání RB OSN k odsouzení Asadova režimu, který „systematicky páchá jedna z nejhorších zvěrstev za celou generaci“. Ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin na protest proti výrokům Powerové opustil zasedání RB OSN a prohlásil, že za desítky let v diplomatických službách „nebyl svědkem takové netaktnosti ze strany USA a že je komentáři Powerové zděšen“.
Hysterická vyslankyně a Sýrie připomínající obraz třicetileté války
„Rada bezpečnosti OSN je taková zvláštní instituce, kde se jen výjimečně daří na něčem se dohodnout. Karty jsou tam vždy rozdány předem, a tak se zasedající jen předhánějí v demonstracích postojů svých vlád, které ale všichni předem také znají. Paní vyslankyně Powerová byla velmi hysterická a nevypadala důvěryhodně, alespoň podle záběrů v ČT, ale ani to není důležité. Hlavní je, že všichni o Sýrii mluví, jednají, ale ve vzduchu létá tolik železa, že je zázrak, že k podobným incidentům nedochází obden. Připadá mi to jako vzdálený obraz evropské třicetileté války. I tehdy šlo na začátku o víru a hmotné statky, po několika letech se už jen loupilo a nakonec nikdo nevěděl, kdo koho a v čím zájmu vraždí. Ale pravdou po věky věků zůstává, že ti nejmocnější si umí ochránit své zájmy, a to i na úkor těch druhých, jen o něco málo mocných,“ vysvětluje politolog.
Ostře sledovaný projev předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera před europarlamentem nepřinesl podle něj nic nového. „Protože alespoň jednou týdně čtu Parlamentní listy, v projevu předsedy Evropské komise jsem nenašel nic, o čem by skoro všichni jejich političtí komentátoři už dávno nereferovali. Vlastně mne zaujal jen komentář zpravodaje České televize pana Mathé, který nám sdělil, že předseda Juncker a celý summit byli zklamáni, že něco – kdo ví co – se jim nepodařilo dohodnout, ale naopak něco ‚preventovali‘, zřejmě podstatného. Muselo to být něco veledůležitého, protože tuto češtinářkou lahůdku zopakoval zpravodaj hned třikrát. Od Jean-Clauda jsme se tedy dozvěděli jen, že ‚hora porodila myš‘ a všechno důležité se teprve odehraje. Asi se to bude také preventovat, i když si můžeme myslet, že všechno už vlastně bylo,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
EU si nechce přiznat, že lidé z Asie a Afriky jdou za snazším životem
Setkání šéfů států a vlád Evropské unie se v Bratislavě odehrálo bez účasti premiérky Spojeného království Theresy Mayové. Se závěry této schůzky „po Brexitu“ nebyl spokojen maďarský premiér Viktor Orbán, ani jeho italský protějšek Matteo Renzi. Podle Orbána se nepodařilo změnit „sebezničující a naivní“ politiku, kterou Evropská unie zastává v migrační krizi. Renzi zase upozornil, že zástupci 27 zemí EU bez Británie nijak nepokročili v řešení migrační krize, což byl jeden ze stěžejních námětů probíraných ve slovenské metropoli. Posteskl si, že Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, známá spíše pod akronymem Frontex, je jen k tomu, aby vozil migranty do Itálie. Pašeráci to dobře vědí a pro lodě mají pohonných hmot jen tolik, aby se dostaly z libyjských vod, a pak už se o migranty postará právě Frontex.
„Na Itálii a Maďarsko asi dnes nejvíce doléhá přistěhovalectví, které ze setrvačnosti nazýváme migrační krizí. EU si nechce přiznat, že lidé z Asie a Afriky jsou přistěhovalci, kteří v Evropě chtějí žít, protože je to podle jejich názoru jednodušší a snazší. To, že dnes o tom tak otevřeně mluví Viktor Orbán a Matteo Renzi, znamená jen to, že příště to bude někdo jiný, ale problém zůstane nevyřešen. V neděli přišla zpráva ze Spojených států, že za poslední rok se přistěhovalo do ‚Velké země‘ 330 tisíc ‚Rusů‘. Česká televize už to komentovala jako informaci o úprku Rusů před Putinem. Kdyby to bylo pravda, pak už by byl v pohybu celý Východ. Ale kdo je bude vítat? Jsou to na rozdíl od muslimů také křesťané, i když někdy vlažní, ale oni si tu vroucnost potřebnou pro úředníky Imigration Office jistě rychle obstarají nebo jí dokonce upřímně nabydou,“ očekává Zdeněk Zbořil.
Vyžadují poníženou úctu, ale chovají se k nám jako středověcí knechti
Kvůli probíhající migraci požaduje lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn vyloučení Maďarska z Evropské unie, protože nelze přijmout, že jsou masivně porušovány základní hodnoty EU i v podobě stavění plotů proti uprchlíkům před válkou. Ministr zahraničí druhé nejmenší země Evropské unie kritikou na adresu zemí Visegrádské čtyřky rozhodně nešetří. V květnu například německému deníku Aachener Nachrichten řekl, že při některých výrocích skupiny, do níž patří i Česko, dostává záchvaty. Proto se mu mohlo i přitížit, pokud sledoval výstupy z pondělního jednání českého prezidenta Miloše Zemana s adeptem na rakouskou hlavu státu Norbertem Hoferem. Oba pánové se totiž shodli, že je třeba do budoucna dát střední Evropě silnější hlas v rámci EU a vytvořit unii v Unii. To ale odmítl premiér Bohuslav Sobotka s tím, že „stavění zdí kolem Visegrádu“ by skupinu poškodilo.
Ing. Miloš Zeman
„Pan Asselborn se chová, jako kdyby lucemburská dynastie stále ještě neztratila svůj lesk. Je pravda, že jsou za ní mocné bankovní domy a předseda EK. My ale (na rozdíl od něho) máme své zkušenosti s Janem Lucemburským, který zašantročil české korunovační klenoty a jeho počeštělý syn to musel napravovat. Jeden český politický komentátor výkřiků pana Asselborna, řekl, zřejmě jako omluvu, že tak tento pán mluví velmi často. To je snad ještě horší než nadávání na V4, na kterou se mnozí „hrdí“ Evropané dívali od samého začátku jako na něco neevropského. Nedělejme si iluze, jsou evropské země, kde nás nemají rádi a ačkoli od nás vyžadují poníženou úctu, chovají se k nám jako středověcí knechti. Zemanův nápad unie v Unii je proto zajímavý, i kdyby jen proto, že se ukáže, komu to vadí. Vzpomeňme si na Balkánskou nebo Podunajskou federaci a na ty, kterým vadily a kteří neváhali kvůli těmto nápadům jít do války. Byli ze Západu stejně jako z Východu,“ připomíná politolog.
Komentátoři mluví o Německu jako o ráji demokracie, ale důvod chybí
Jen 18 procent získala v nedělních zemských volbách v Berlíně Křesťanskodemokratická unie, což je pro ni historicky nejhorší výsledek, který znamená i konec jejího koaličního vládnutí se sociálními demokraty nad metropolí. Pro kancléřku Angelu Merkelovou to je další ze série nepříznivých zpráv. Už v týdnu jí šéf sesterské Křesťanskosociální unie CSU Horst Seehofer vzkázal, že pokud nepřistoupí na stanovení limitu pro přijímání uprchlíků, nepodpoří ji ve volbách. Seehofer, jehož CSU je činná jen na území Bavorska, jako by tím cílil na voliče Alternativy pro Německo. Ta je politiky i médii v Německu ostrakizována, její předsedkyni Frauke Petryové neznámí pachatelé – snad aby ukázali, jak to v demokracii chodí – podpálili v noci na sobotu v Lipsku auto.
„Někteří naši političtí komentátoři mluví o Spolkové republice Německo jako o ráji demokracie, ale málokdy svá tvrzení podporují nějakými daty. S přistěhovalectvím a osidlováním ale mají v Německu a jeho okolí bohaté zkušenosti od středověku. Nejdříve chtěli osidlovat východ Evropy, potom se sami museli vyrovnávat s různými vlnami přistěhovalectví. Nejen, že se to pokoušeli ‚zvládnout‘, ale také to opakovaně nezvládali a vražd v přistěhovaleckých ghettech tam bylo požehnaně. Navíc k tomu přispívá i různorodost celé země a velké rozdíly v ochotě a empatii vůči přicházejícím,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Dnes není doba k tomu, aby se CSU rozešla s kancléřčinou stranou
„To, že paní Frauke Petryové zapálili auto, má stejnou inspiraci jako kdysi útoky na Turky a Kurdy v berlínském Kreuzbergu, pronásledování ‚klíšťat‘ skinheady, dokonce někdy i rasově interpretovaný ‚třídní boj‘ za nacismu nebo po ‚sjednocení‘ Německa v devadesátých letech. Také ‚válka proti kapitalismu a židovské plutokracii‘ patří k vnitroněmecké politice. Její slabé sidesteps můžeme pozorovat i dnes, kdy se začíná hrát o hlasy v nadcházejících volbách. Přesto si ale myslím, že spojenectví CDU-CSU je přes současné disonance ověřeným modelem. Nemusí trvat věčně, ale podle mého názoru není dnes doba, aby mohlo být zapomenuto,“ domnívá se politický analytik.
Na rozdíl od Německa se v sousedním Rakousku čím dál více zvedá vlna nevole proti počínání migrantů v zemi, což se týká zvláště Turků. Rakušané v průzkumech také většinově přiznávají, že mají k migrantům negativní vztah, což je v Německu stále ještě nemyslitelné. „Habsburkové měli své zkušenosti s dobýváním východní Evropy a Balkánu, a to už v dobách, kdy Německo jako moderní stát neexistovalo. Císař František Josef I. uznal už v roce 1912 islám za státní náboženství, což bylo ovlivněno skutečností, že anektoval Bosnu a Hercegovinu a Državy Domu Habsburského měly několikasetleté válečné zkušenosti s Osmanskou říší. Němečtí císařové také chtěli ‚táhnout na Východ‘, ale většinou dobývali a až na výjimky se nemuseli bránit,“ nabízí Zdeněk Zbořil historické zdůvodnění.
Rakousko-německé spojenectví bylo vnuceno až nacisty
„Tím byla dána povaha přistěhovalectví do Rakouska, a hlavně po zániku říše v roce 1918 zůstala kosmopolitní jen Vídeň. Venkov, nehledě na zvolna postupující industrializaci, prosperoval díky spořádanému selskému stavu. Nechceme si to ani my, ani zejména Němci přiznat, ale rakousko-německé spojenectví bylo vnuceno až nacisty a oportunisticky a na krátkou dobu přijato. Velkoněmectví bylo povahy dobyvatelské. Ostmarka se snažila multikultiurní, multináboženské, multireligózní a další prvky integrovat. Už jenom vznik Rakouska-Uherska je toho dobrým příkladem. Také dnešní diverzifikace zdrojů HDP svědčí o ‚dvou národech‘. Němci také nadávají Rakušanům, že se jim podařilo přesvědčit celý svět, že Adolf Hitler byl Němec a Beethoven Rakušan,“ poukazuje politolog.
V tuzemsku převládající protiislámské postoje se projevují i v případě záhadné smrti Anety R. Policie ho už jednou uzavřela s tím, že se jedná o sebevraždu, tedy, že se Aneta třináctkrát sama bodla, z toho třikrát do srdce. Na začátku tohoto roku kvůli chybám případ znovu otevřela vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ale policie došla i napodruhé ke stejnému závěru. Na místě činu byl v době Anetiny smrti její přítel Ahmed, který na detektoru lži zalhal v pěti otázkách, ale policie to vyhodnotila tak, že se musí přihlédnout k tomu, že je muslim, takže má trošku jiné cítění. Anetina matka chce podat proti rozhodnutí stížnost, protože je stále přesvědčena, že její dcera zemřela za jiných okolností, než jak tvrdí policie.
O záhadné smrti v blízkosti muslimského přítele nelze nic ani naznačovat
Upozorňuje také na to, že se při pitvě ztratilo dceřino srdce: kde skončilo, dodnes neví ani policie, ani doktoři, kteří mladou ženu jako první pitvali. Spekuluje se o tom, že snad vyšetřování muselo akceptovat ono „trošku jiné cítění“ muslimského přítele Ahmeda, který prý jen vytahoval nůž z jejího těla. „Ačkoli jsem skoro patnáct spolupracoval s Policií České republiky jako odborný a soudní znalec a protože vím, jak každé slovo vytržené z kontextu může ovlivnit úvahy a pracovní postupy vyšetřovatelů, žalobců, rozhodování soudců, ale i úvahy obhájců, omlouvám se, ale nedovoluji si ‚ani naznačovat‘. Promiňte,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své ohlédnutí za uplynulým týdnem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
