„Neměli bychom přispívat k nějaké zbytečné hysterii. Problém globální virové infekce je mimořádnou událostí a ta, jak vidíme, vyžaduje mimořádná opatření v mnoha zemích a na všech kontinentech. Myslí si to epidemiologové a politici, a tak bychom jim snad jednou mohli věřit,“ říká politolog Zdeněk Zbořil k vyhlášení celorepublikové karantény. V Česku je ode dneška zakázaný volný pohyb lidí s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři.
Co říkáte na opatření vlády ze dne 15.3., která omezují svobodu pohybu?Anketa
„Pokud to umím posoudit, zdá se mi, že Andrej Babiš a jeho vláda zvládá situaci dobře. Když to srovnávám s neslavným vystoupením pražského primátora na začátku velké vody v Praze v roce 2002, je to velký rozdíl. Včetně osobního rizika a nasazení. A pokud jde o opozici, zdá se mi, že většina opozičních politických stran už pochopila, že nejde jen o vládní nebo opoziční sebeprezentaci. Těch několik odstrašujících výjimek mediálního a skupinového nesouhlasu je pobuřujících a nezodpovědných. Stejně jako individuální nedisciplinovanost. Možná, že by stálo za připomenutí, že by si tito lidé mohli uvědomit, že nezodpovědné jednání v době ohrožení státu je trestné,“ dodal.
Vláda mimo jiné zakázala cizincům vstoupit do České republiky a Čechům vycestovat. Někteří lidé to opatření přivítali jako ochranu před koronavirem. Zazněla však také řada kritických názorů. Ozval se někdejší europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička. „Zakázat čs. občanům vycestovat do nerizikové země nemá s bojem s pandemií nic společného. Jedná se o neodůvodněné potírání svobod,“ napsal europoslanec.
Psali jsme:
„Že tento hlas zazněl od někoho, kdo má zkušenosti z Evropského parlamentu, nepřekvapuje. Je to instituce, která místo aby koordinovala akce členských států v době krize, chová se váhavě a zmateně. Vzdala se morální povinnosti hájit zdraví občanů EU v různých obdobích migrační krize. Ale dnes, pokud budou někteří její představitelé podobně uvažovat, může to doslova být smrtelně nebezpečné, “ komentuje Zbořil. „Samozřejmě že jde o omezování občanských svobod, ale není to jejich potírání, jsou omezovány podle zákonem stanovených rozhodnutí vládních institucí a jejich činitelů,“ dodal.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka doporučil Babišovi, aby se nenechal fotit ve skladech potravin, kde ukazuje, jak dobře jsme zásobeni, ale aby se raději staral o to, aby Česká republika disponovala dostatečným počtem testů na koronavirus, aby bylo možné co nejrychleji detekovat rizikové případy, dohledat kontakty těchto lidí a chránit populaci před šířením nemoci. „Ať premiér Andrej Babiš nejezdí kontrolovat sklady supermarketů, ale řeší problém testování! Protože tohle je průser, co nás přijde hodně draho. Tohle bude průšvih jako hrom a opatření na hranicích ani včerejší stav nouze už nemusí vůbec pomoci!“ varoval v pátek na Twitteru Jurečka.
„Pan poslanec Jurečka dost často udílí rady a doporučuje, jak se kdo má chovat. Snad by se tentokrát nemusel nechat ovládat svým skromným majestátem a nemalovat čerta na zeď. Průšvih jako hrom by to skutečně mohl být, dokonce takový, že by se mohl dotknout i jeho samotného, jeho rodiny a všech jemu blízkých. Pokud si myslí, že testování probíhá neřádně, ať upozorňuje na konkrétní situace a problémy. Třeba přijde na něco lepšího než premiér. Takto to vypadá, že mu chce zase jen vyhubovat, jak neúspěšně činí na půdě Poslanecké sněmovny celé měsíce. Třeba by mohl přijít na nápad jak zabránit respiračním obtížím svých kolegů zbytečně vysedávajících v parlamentních lavicích, nebo dokonce v laciných parlamentních restauracích,“ podotýká Zbořil.
Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí
Pokud v republice řádí „kágébácká soldateska“, je potřeba volat policii
Zástupce šéfredaktora Respektu Marek Švehla rozhodně nepovažuje za náhodu, že Babišův zákaz kopíruje železnou oponu, tedy že zavírá hranice s Rakouskem a Německem. „Ten stát, ta společnost to má podvědomě v sobě,“ přišel s teorií, že lidem to vlastně ani nevadí a smíří se s tím. Lidé podle něj sedí doma a věří, že se „báječný starý svět svobody“ vrátí. Jenže na druhé straně „kágébácká soldateska“ nespí a snaží se tyto naděje zmařit. „Jak rychle se objeví Klaus, který vyluzoval zdání, že už řeší jen svý slimky a ukájí se dávnými plky z cest do Turkmenistánu, a začne nekonečně drze tvrdit, že k-virus je cenou za Schengen, a správně doufá, že se někdo přidá. Je taky třeba být na pozoru, oni jsou,“ psal na sociální síti.
„Já si sice nemyslím, že virová infekce je cenou za Schengen, ale také si nemyslím, že Andrej Babiš vymyslel tuto krizi kvůli Divadlu Na Jezerce nebo uzavření hranic s Rakouskem a Německem. Možná si v Respektu ještě nevšimli, že hranice se uzavírají postupně z obou stran a podle situace i v jiných evropských zemích. Ta česká tedy na straně Rakouska a SRN. Slovensko pak bylo dokonce ještě rychlejší,“ uvedl Zbořil.
„Pokud v ČR řádí kágebácká soldateska, je to tak závažná a v době ohrožení státu pobuřující zpráva, že by se s ní měl pan Švehla obrátit na Policii ČR, pana ředitele BIS, pana plk. Koudelku, který nás nedávno o bezpečnostní situaci v Evropě informoval, a vyzvat je, aby s tím něco proboha udělali. Vždyť jsou placeni z daní českých poplatníků,“ dodal.
Že chybí roušky? Zásah neviditelné ruky trhu
Za selhání vlády někteří považují nedostatek zdravotních pomůcek. Podle premiéra celý svět shání roušky a respirátory. „Třicet let tyto zdravotní pomůcky nebyly zapotřebí. Bývalé vojenské zásoby nám rozebrala neviditelná ruka trhu, a tak je to dnes problém. Zejména, když je jich třeba i v jiných zemích, a navíc se z jejich výroby a prodeje stal dobrý kšeft,“ komentuje politolog.
Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula na novinkách uvedl: „Je třeba si uvědomit, že hyperdemokracie, která tady je, úplně nesvědčí tomu, aby se epidemie dala efektivně kontrolovat tak, jak jsme to viděli v některých asijských zemích.“ Jeho vyjádření někteří považují za šokující. Prymula svůj výrok v následujícím rozhovoru pro stejném médium v podstatě zopakoval, když reagoval na dotaz, zda se totalitní režimy s nákazou umí vypořádat lépe. „To určitě ano, my nejsme zvyklí, že nám někdo nařídí, abychom nikam nechodili,“ uvedl Prymula.
„Šok, nešok, je to tak a vojensky organizované akce jsou v případech mimořádných situací nejefektivnější. Samozřejmě svobodomyslnější a demokratičtější je zapalovat svíčky, i když na to ve své farnosti dohlédne její hlava, stejně jako koupit si vonné tyčinky v některém z vietnamských minimarketů, ale šíření infekce to nezabrání. A až vstoupí do domů a rodin kritiků pana Prymuly, snad si ti nevěřící vzpomenou na Čapkovu Bílou nemoc a na nejdříve nevěřícího, později prohlédnuvšího generála,“ komentuje Zbořil.
Často je poukazováno na případy, kdy se lidé vraceli z Itálie na poslední chvíli, snažili se ještě před zákazem dojet domů. Mobily umísťovali tak, aby se daly vystopovat v požadovaný čas už na území ČR.
„Je to takový typický malý český šlendrián. Jen bych těm nejchytřejším nepřál, aby si je virové onemocnění našlo stejně chytře, jako se oni jej snažili obelstít,“ podotýká politolog.
Poslanec hnutí ANO Milan Feranec se zřejmě neměl dívat na nedělní Otázky Václava Moravce. Po jejich zhlédnutí na Facebook napsal: „Vrchní virolog, epidemiolog a hlavní krizový manažer České republiky Václav Moravec právě všechny poučuje, jak to dělají blbě. Obdivuji trpělivost Richarda Brabce, že ho nepošle někam.“
„Bohužel, či bohudík jsem tyto OVM neviděl. Znám je jen z komentářů na různých webech. Pokud ale se v těchto případech nejednalo o poplašné zprávy, a skoro všechny byly podobné jako výroky pana poslance, nemohu se tomu divit. Jejich moderátor, který je dávno nemoderuje, jím dává ráz Všechno vím, všechno znám a slyším ještě mnohem víc, a ač ví a všechno zná, neřekne nikdy nikomu nic. Je to z árie diplomata Nedbalovy operety Polská krev a platí to jen s tím rozdílem, že tento nediplomat ČT říká všechno všem a diví se, že mu nikdo nevěří,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
„Říká se tomu nadávání na piano, ačkoliv je špatný pianista.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová není spokojena s tím, že Česko, Slovensko i další země EU uzavírají hranice. To jde proti duchu EU, která si zakládá na volném pohybu zboží, kapitálu, služeb, ale také osob. Von der Leyenová se podle ČTK odvolává i na stanovisko Světové zdravotnické organizace, upozorňuje, že blokování pohybu osob není nejlepší cestou. „Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států,“ uvedla předsedkyně EK, která upozornila, že uzavírání hranic škodí přeshraničnímu obchodu a má dopady na společnost.
„Říká se tomu nadávání na piano, ačkoliv je špatný pianista. Kde byla EK, sice už v době jejího předchůdce, když se Evropa prostřednictví NATO tak hloupě angažovala a oslavovala arabské jaro a uvedla do pohybu svými nesplnitelnými sliby miliony běženců a celý ten atraktivní obchod s uprchlíky? Tehdy, vlastně stejně jako dnes, zůstalo jen u hesel o volném pohybu osob, zboží a kapitálu a tento bohumilý cíl se utopil v pyramidálně neefektivní byrokracii. EK zapomněla, že je sice nevoleným orgánem moci EU, ale že je možné EU spravovat rozumně, efektivně, někdo by mohl říct dokonce jako firmu.
Když nám chce paní předsedkyně EK vysvětlit, co má, nebo nemá dopady na společnost, na to nemusí být filosofem. Stačí se zeptat prvního sedláka v jí, myslím, blízkém Bavorsku,“ komentuje politolog.
Premiér kritiku Leyenové odmítl: „Paní předsedkyně von der Leyenová se obává o vnitřní trh v době, kdy pro mě je absolutní prioritou ochrana zdraví nás všech. I já bych dal přednost rychlému, koordinovanému a účinnému opatření pro celou EU, např. společnému uzavření hranic v celé EU ještě předtím, než se zde virus rozšířil, ale toho jednoduše EU není schopna v krátkém čase dosáhnout, a tak se musíme soustředit především na ochranu našich občanů,“ řekl Babiš pro ParlamentníListy.cz.
„K tomu není co dodat. Ale spíše je otázka, zda si to ten symbolický Brusel, ten z jednoho místa neřiditelný moloch, může dovolit, aniž by ohrozil podstatu své existence. Možná se ještě nejedná o černý pátek světové ekonomiky a systému žádoucí mezinárodně-politické rovnováhy, a dokonce ani ne o antivirovou ochranu občanů, ale o bezpečnost politických celků, podstatně větších, než je Česká republika, které na to pověstné My to zvládneme, mohou doplatit. Ačkoliv si to ještě dnes odmítají připustit,“ říká Zbořil.
Někdejší diplomat Jaroslav Bašta píše o tom, že snad žijeme v době, jakou jsme naposledy zažili před 30 lety, kdy se rozpadl bipolární svět – jen ještě neodhadujeme rozsah budoucích změn. „Evropská unie se však na samém začátku pandemie projevila jako instituce zbytečná, ba spíše zdraví a životům občanů nebezpečná. Národní státy jako naděje,“ konstatuje Bašta. Podotýká, že většina teoretických prací, jež se podobnými problémy zabývají, vykazuje obvyklý důsledek zdánlivě neřešitelných situaci – systémy, které se projevily jako příliš nákladné a složité, přestanou v krizové situaci fungovat, zhroutí se a zaniknou.
„To jsou skoro školní znalosti, které bychom měli u politiků EU, z nichž některé si dokonce volíme, předpokládat. Nepředpokládali jsme je a teď se nemůžeme divit, že o nás jednají a nekompetentně rozhodují lidé, které jsme podpořili už jen tím, že jsme nechodili k volbám. Doufejme, že kolega Bašta má pravdu, že se jedná o zátěžový test, a nikoli o nic horšího. To by pak po nás, posledními slovy Zahradní slavnosti Václava Havla, neštěk´ ani pes,“ uvedl politolog.
Než se pozornost celé země soustředila na COVID-19, na pořadu dne byly demonstrace Milionu chvilek, problémy Andreje Babiše s čerpáním dotací, reakce Bruselu, naše vztahy s Ruskem nebo také volby do Rady ČT. Ale vrátí se tato témata, až vše utichne? Budeme se na ně dívat jinak nebo se nebudou řešit vůbec?
„Budeme se na ně dívat jinak, ale jistě se jako politické téma bezprogramových politických stran a hnutí vrátí. Konečně jde také o ty nezapomenutelné restituce, a jak víme, feudální koncepce EU je vydatně sponzorovaná a nenasytná. Snad ještě víc než snaha o hledání a nalezení nepřítele, který by na sebe vzal jako pověstný obětní beránek všechny hříchy naší doby,“ komentuje Zbořil.
Aktivisté spolku Milion chvilek na své facebookové stránce upozorňují, že se premiér snaží pod rouškou koronaviru dělat čachry se zákonem o evidenci skutečných majitelů. Změny by totiž podle aktivistů mohly sehrát roli při střetu zájmů premiéra. „Není tajemství, že tento zákon by mohl být pro posouzení Vašeho střetu zájmů a potvrzení faktického vlastnictví Agrofertu zásadní,“ kritizují aktivisté Milionu chvilek předsedu vlády za to, že mimořádně zařadil návrh zákona o evidenci skutečných majitelů jako poslední bod dodatku programu schůze vlády již na pondělí 16. března. „Byli jsme upozorněni, že hlavním problémem tohoto návrhu na zřízení velmi potřebného zákona o skutečné evidenci majitelů je fakt, že Babišovy svěřenské fondy dostaly v návrhu zákona zásadní výjimku!“ dodávají aktivisté spolku s tím, že se tak stalo opět na poslední chvíli v meziresortním řízení díky návrhu Ministerstva financí. „Myslíte, že si toho kvůli nouzovému stavu nevšimneme? Nebojte se, budeme to sledovat!“ vzkazuje Milion chvilek premiérovi Babišovi.
„Josef V. Stalin měl heslo, že mládež je třeba pozorovat! Tak nechť tentokrát mladí a neklidní pozorují i Andreje Babiše. Jejich experti na to budou mít dost času, a i když nechtějí sedět v Poslanecké sněmovně, kde by se nějaký zákon nebo jeho novela měly schvalovat, jistě najdou v řadách bezradné opozice někoho, kdo jim nabídne svou pomoc. Jen by měli dávat pozor a příliš se k sobě nepřibližovat. Ze světa přicházejí i různá jiná varování. Při touze chvilkařů o setkávání se a sdružování by to mohlo způsobit chaos i v jejich řadách,“ podotýká Zbořil.
Migrace, zelená vlna a koronavirus. Tři nášlapné miny
Než zasáhla Evropu pandemie nového viru, hlavním evropským tématem byla zelená dohoda nebo problémy s uprchlíky.
„Jsou to tři nášlapné miny na evropském politickém bojišti a neumíme odhadnout, komu a kdy se někomu podaří je odpálit. Dokonce ani nevíme, zda neodstřelí ty, kteří je na tak nebezpečné místo, jako je Evropa, položili. Ale konec konců, lidová moudrost praví, že nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být hůř. A kdo by se měl obávat naší budoucnosti, když ne my sami?“ říká politolog.
Zájem v posledních dnech vzbudil svými mnoha vyjádřeními nejen na sociální síti Jan Hrušínský. Hovořil o tom, že zákazem shromažďování likviduje Babiš Divadlo Na Jezerce, že vláda straší koronavirem stejně jako migrační krizí atd. Za své výroky se nakonec omluvil: „Vážnost situace si pochopitelně uvědomuji, jen jsem nešťastný, protože nevím, zda dlouhodobě dokážu uživit lidi, kterým dávám práci a za které tak nesu odpovědnost,“ podotkl mimo jiné. Jenže nepoškodil už svým vystupováním obecně naši kulturní scénu?
„Ano, a už se tak i stalo. Zda tomu tak bylo záměrně, z konkurenčních důvodů, nebo z nevědomosti, těžko říct. Z předpokládané schůzky delegace vyslané k MK Zaorálkovi žádný výstup nemám, dokonce myslím, že se ani nekonala. Třeba se ale nechtěli na sebe vykašlat. Podobně ‚poškodila kulturní scénu‘ i řada jiných veřejných vystoupení ‚umělců‘ v poslední době a Jan Hrušínský se díky své neobratnosti stal jen hromosvodem lidového hněvu. Jistě mu mnozí rozumí, proč je nešťastný, ale neměl by zapomínat, že tento jistě pro něj nelehký úděl nesdílí sám,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
