Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua má být do armády povoláno 300 000 rezervistů s vojenskou zkušeností. Ukrajinští a západní pozorovatelé krok vykládají jako nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině. Co o mobilizaci soudíte vy, pane profesore?
Jak budete volit v komunálních volbách?Anketa
Premiér Petr Fiala uvedl, že je částečná mobilizace snahou o další eskalaci rozpoutané války. Do jaké míry může mít mobilizace v příštích měsících vliv na průběh konfliktu?
Premiér má do značné míry pravdu. Když srovnáte, alespoň přibližně, počet nasazených vojáků, pak se prosadí ruská technická převaha – nemluvě o tom, že motivace ukrajinských vojáků shromážděných během několika vln mobilizace je ve svém celku nižší než motivace ruských a povstaleckých vojsk. Je pravděpodobné, že se Západ pokusí kompenzovat tuto změnu dodávkami nových zbraní a možná i formováním dobrovolnických útvarů ze západních žoldnéřů. To je bezesporu eskalace. A další eskalační kola mohou následovat.
Podle ministryně obrany Jany Černochové už nemá Putin koho mobilizovat. Co vy na to?
Paní ministryně má prapodivné informace. Mobilizační základ ruské populace se pohybuje v desítkách milionů lidí. Zveřejněné znění Putinova dekretu o částečné mobilizaci konkrétní číslo neuvádí, asi umožňuje stupňovat nábor v případě potřeby. To je článek 7., kde je uvedeno pouze „ke služebnímu využití“. Už před Putinovým dekretem se hlásilo nemalé množství dobrovolníků, ovšem ruská vojenská správa netušila, jak se vůči nim zachovat.
Psali jsme:
Rusové se bouří. Proti některým protestujícím v ulicích zasahovali ve středu policejní těžkooděnci velmi tvrdě. Jak popsala česká média, „smýkali s nimi po zemi nebo je násilím odnášeli do přistavených antonů“. Co k tomu říci?
Ale no tak, paní kolegyně – přece nebudete věřit České televizi?! Manifestace proti válce probíhají od samého začátku intervence na Ukrajině, ovšem podpora Vladimira Putina v ruské veřejnosti podle relevantních agentur dosahuje přibližně 80 %. Mobilizace je vždy problém, Ukrajina by mohla vyprávět. Posílat na frontu lidi, kteří bojovat nechtějí, je ovšem riziko, kterému se Kreml bude chtít vyhnout – a nižší počty možných rekrutů mu to umožní. Tedy když to vojenské správy dokážou. A nezapomínejte, že Rusku na obsazeném území chyběly síly k zajištění týlu, mobilizovaní vojáci uvolní profesionály pro frontu.
Mnoho Rusů se snaží vyhnout možnému předvolání do armády odjezdem ze země. Jenže výjezd zřejmě blokují ruské aerolinie. Mluvčí Evropské komise dnes uvedla, že rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech. Jakou předpokládáte reakci evropských států a bude migrace z Ruska silná?
Musíte rozlišit masovou mobilizaci na Ukrajině a výběrovou v Rusku. Emigrace z Ruska těch, kdo s válkou nesouhlasí, ovšem probíhá už řadu měsíců.
Jak prognózujete další strategii vedení válečného konfliktu? Vnímáte nějakou šanci na ukončení bojů?
Částečná mobilizace představuje jen jednu část rozhodnutí Kremlu z posledních dní. Tou druhou je příprava referenda v oblastech obsazených ruskou armádou a povstalci. Toto rozhodnutí nejen směřuje k připojení čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci, ale též sděluje vojákům, povstalcům a obyvatelům, že po neúspěchu na izjumském směru je Moskva pevně rozhodnuta naplnit původní cíle války – že bojují za „Velkou zemi“.
Dá se předpokládat, že příprava ruských mobilizovaných rezervistů bude probíhat přibližně dva měsíce. To je doba, po kterou má ukrajinská armáda možnost útočit. A nesmíte zapomínat, že už dnes má ukrajinská armáda mnohem větší lidské ztráty než ruská armáda plus povstalci.
Kdo ještě neřekl poslední slovo? A vaše slovo na závěr, pane profesore?
Nezodpovězené zůstávají dvě otázky. Především – dokáže Rusko naplnit papírové předpoklady, podle nichž by mělo válku vyhrát? Zatím se zdá, že se medvěd teprve začíná probouzet. Ta druhá otázka je, co se stane za dva měsíce. To se nejen dostaví do týlu fronty nově mobilizovaní ruští vojáci, ale začne nástup zimy. Na Ukrajině a v Evropě. Dodávat zbraně je snadné, bojovat ve válce či s následky války bývá obtížnější. Zatím mnohé nasvědčuje tomu, že nejslabším účastníkem bojů na Ukrajině je Západ.
A pak je tu slovo, které chybí v české politice jak na úrovni vlády, tak na úrovni Hradu. To slovo je MÍR. Čeští státníci se dílem ze zbabělosti, dílem militantního naladění zařadili do bruselského davu volajícího po krvi. Politika skutečně hodná úcty ale hledá cesty, jak válku zastavit. Že je to těžké? Je to takřka nemožné. Ale důstojné, humanistické, hodné českého snu.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
