V uplynulém týdnu jsme sledovali návštěvu šéfa americké diplomacie Mikea Pompea.
„Mohli jsme slyšet mnohá krásná slova o zájmu Spojených států ochránit ČR před hrozbami z Čínské lidové republiky a Ruské federace. Naopak v Senátu se dostalo jeho předsedovi pochvaly za odvahu, se kterou jede hájit naše společné hodnoty s Čínskou (nacionalistickou) republikou na Tchaj-wanu. Snad abychom nezapomněli, že duch Mao Ce-tunga a generalissima Čankajška se stále ještě vznášejí nad vodami „čínských moří bouří.“ Nevím, zda pan americký MZV věděl, že pan předseda Senátu neletí do Tai-pei počítat groše, a že jeho devadesátičlenný doprovod sice budou tvořit podnikatelé, ale pro tentokrát nepodnikající,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil.
„Možná se mýlím, ale během návštěvy pana ministra nepadla zmínka ani o ‚bílé revoluci‘ v Bělorusku, která vypadá jako stejný produkt autorů trochu podobného pražského pokusu o ‚zlatou‘, která zatím skončila jako žlutá až nahnědlá. Za to se na sebe všichni oficiálové usmívali, až smáli, takže se jen musíme domýšlet, kolik nás to, slovy básníka Jiřího Suchého, ‚cenění dásní‘ bude stát,“ dodal.
Americký ministr zahraničí akcentoval otázku bezpečnosti a přímo odkazoval na bezpečnostní rizika spojená s aktivitami Ruska a Číny. Naznačil, že by měla být z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany vyřazena ruská firma Rosatom a že by se na budování 5G sítě neměla podílet čínská společnost Huawei. Partnerství s ruskými a čínskými státními podniky by podle něj oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu.
„Představa toho, jak čínský ÚV KS nebo KGB důstojník v Kremlu ohrožují naši národní bezpečnost a suverenitu, je sice vzrušující a na nejednoho ctihodného senátora to udělalo velký dojem, ale trochu se z toho vytratilo, proč je ČR členskou zemí NATO a k čemu tato dost drahá organizace vlastně je. Když už naši a američtí pánové mají takové obavy, snad stačilo nám prostým a zaostalým říct, kde budou mít stavitelé ‚atomových katedrál‘ za své finance odpovídající banky, které z nich jsou ty ‚čínské‘ nebo ‚ruské‘ a kde mají své mateřské domy,“ uvedl politolog.
„Podobné vyhrožování hrůzami, které způsobí ‚čínská‘ společnost Huawei, až nápadně připomíná spory o vymezení hranic na světových trzích v 19. století. Ve Velké Británii se tomu, co z toho vzešlo ještě před první světovou válkou, říkalo ‚imperialistické války‘. Jejich typickým znakem bylo, že vlády a státy byly jen garanty dluhových pastí, které se dnes, v posledních měsících, zdá se, opět dostávají do módy,“ dodal.
Psali jsme:
Zaslechl jsem distancování se americké zahraniční politiky od EU
Nezvyklé bylo vystoupení Pompea na půdě Senátu, kde přednesl předem připravený projev. Běžně zahraniční státníci vystupují v poslanecké sněmovně nebo před celým Parlamentem. Podle poslance Marka Bendy za tím může být i fakt, že vláda Andreje Babiše se opírá o podporu komunistů a Pompeova řeč byla tvrdě protikomunistická.
„Pan dlouholetý poslanec Benda toho ví jistě více než já o ‚ďábelském‘ spojenectví Andreje Babiše s komunisty ‚podle jména‘, ale když bylo po volbách a Andrej Babiš vytvářel koaliční vládu, právě Bendova ODS ještě před zahájením jakýchkoliv jednání volala ‚s Babišem nikdy‘! A protože bylo tehdy k dispozici Čapí hnízdo, přidávala k tomu: Ukřižuj, ukřižuj! Ten 14-15minutový čtený projev jsem slyšel celý, namísto antikomunismu jsem v něm zaslechl distancování se americké zahraniční politiky od EU nebo dokonce i od politiky SRN. Ale třeba se mýlím anebo jsme chtěli slyšet každý něco jiného,“ podotýká Zbořil.
„I ve vaší zemi vidíme vlivové operace proti vašim politikům a bezpečnostním silám,“ řekl Pompeo např. v Senátu. Zmínil zákazy vystoupení českých uměleckých souborů v Číně v reakci na některé kroky českých politiků, se kterými Peking nesouhlasil. Čínská komunistická strana se podle Pompea snaží na Západě krást duševní průmyslové vlastnictví. Čína se podle jeho slov stala součástí řady ekonomických vazeb a nyní používá ekonomickou sílu jako páku pro dosažení svých politických cílů.
„Neznám zemi, která by v současném světě neprováděla své ‚vlivové operace‘. A která by neměla zájem o duševní průmyslové vlastnictví někoho jiného. Asi si už málokdo pamatuje, co to byly pasivní radary Tamara, co zmizelo z Tatry Kopřivnice a co se ukradlo z dokumentace vývozu českých a slovenských firem do bývalého Sovětského svazu. Ani konfekce z OP Prostějova nebyla ušetřena, stejně jako tradiční cukrovarnictví.
A asi panu ministrovi nikdo neřekl, že Na Spilce v Plzni popíjel Prazdroj, který patří japonskému majiteli. Zřejmě i jedna nebo druhá ‚Čína‘, komunistická nebo nacionalistická, podobně jako Spojené státy mají řady ekonomických vazeb, ale především jim jde jen a jen o peníze. Ale to pan ministr konečně dobře zná i z projevů svého pana prezidenta na téma Amerika first!“ komentuje politolog.
Senátor Tomáš Goláň si projev ministra zahraničí USA vyslechl rád. Pokládal si za čest, že ho mohl vyslechnout. „Chtěl bych se s vámi podělit o nejsilnější politický zážitek v mém životě, který se poštěstí málokomu. S velkou pokorou děkuju za tuto možnost všem svým voličům,“ napsal Goláň na sociální síti. „Vzpomněl i myšlenky Václava Havla, že nesmíme žít ve lži, ale v pravdě, dále zdůraznil, že my sami jsme autory vlastního osudu. Dále připomněl, že svobodné společnosti jsou vždy atraktivnější, proto použijme z našich společností to nejlepší – touhu po svobodném životě,“ popisoval. Podotkl, že ‚hluboce dojata‘ byla i jeho manželka s asistentkou. Své dojmy z návštěvy vyjádřila na sociální síti i poslankyně Miroslava Němcová v textu ‚díky Ameriko‘.
„Konečně nebyla po dlouhé době paní poslankyně Němcová zase jednou zděšena. Proto i my můžeme zvolat Díky, Ameriko! Rodinné poměry pana senátora Goláně neznám, ale vážím si toho, že je dojat projevem jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Donalda Trumpa, o kterém se v českém politickém a mediálním prostředí mluví málokdy s úctou. Ve Spojených státech je před volbami, a proto to snad i současný pan prezident náležitě ocení. Hlavně aby to nedopadlo jinak, to by pak po panu senátorovi, řečeno slovy Václava Havla v Zahradní slavnosti, ‚neštěk´ ani pes‘!“ podotýká Zbořil.
A jak obecně hodnotíte reakci české politické scény při návštěvě Pompea? „Za Rakouska-Uherska se o Češích ve Vídni říkalo, že se chovají buď jako hulváti, nebo jako lokajové. Zdá se mi, že tentokrát tomu bylo trochu jinak. Z padesátých let je známý výrok jednoho komunistického novináře, pozdějšího disidenta, že kdyby mu Josif Vissarionovič podal ruku, do konce života by si ji neumyl. Takhle strašné to snad tentokrát nebylo, ačkoliv ‚hluboké dojetí‘ je tomu emocionálně nablízku,“ komentuje politolog.
Na apely z americké strany ale premiér Andrej Babiš reagoval, že bude záležet na společném evropském postupu a na příští české vládě. Sklidil kritiku opozice.
„Pan předseda vlády odpověděl tak, jak se při takových příležitostech odpovídá. Kdo neočekával, že při této dvoudenní návštěvě amerického MZV v provincii vyhlásí premiér ČLR třeba jen ekonomickou válku, jiná slova očekávat ani nemohl. A to i přesto, že mnozí víme, že Andrej Babiš má trochu jiné názory na ekonomické vztahy mezi ČR a ČLR než prezident republiky,“ uvedl politolog.
Hesla o pravdě a lásce nestačí, když nedokážeme „milovat bližního svého…“
O požáru panelového domu v Bohumíně, kdy zemřelo 11 lidí, z toho tři děti, bylo napsáno až příliš. Navzdory tomu, o jak strašnou událost šlo, kontroverzní server Vlastenecké noviny přidal ke zprávě o požáru titulek: „Jedenáct cikánů minus. Něco uhořelo, něco vyskákalo z oken.“ Objevila se spousta nenávistných komentářů.
„Lidé se naučili nenávidět a je jedno, zda si za předmět své nenávisti vyberou Cikány, Romy nebo Karla Schwarzenberga. Nenávisti se člověk musí naučit v klínu mateřském, ve školách obecných, středních a vysokých, ale i ve společnosti. Hesla o pravdě a lásce nestačí, když nedokážeme ‚milovat bližního svého, jako sebe samého‘, a za hrdinství považujeme nejen oslavování násilí, ale i vyhrožování smrtí,“ konstatuje Zbořil.
„Pan starosta z pražského předměstí, nebo zastupitel odněkud, vůbec netuší, že svými výroky snižují práh obecné morální odpovědnosti a stačí, když o někom prohlásí, že je takový nebo onaký a pouliční a mediální běsi se postarají o ostatní. Český soudce lynč nemá takovou tradici jako ve Spojených státech, ale ani u nás není nic mimořádného a nedokázala se mu ubránit ani doba pravdy a lásky,“ dodává.
A jestli může být tragická událost v Bohumíně odrazem vlny v české společnosti, kdy rodiny problémy řeší čím dál agresivněji?
„Nemám k dispozici statistiky, ze kterých by bylo možné potvrdit, že máte pravdu. Mám jen osobní zkušenost a mohu říct, že agresivitě se nevyhýbají ani lidé vzdělaní, bohatí a společensky, asi jen zdánlivě, vysoko postavení. Horší je, že si ti slušní neumějí nebo se nechtějí bránit jen proto, že nenacházejí podporu u institucí, které mají dbát, aby byly hájeny nejen občanské svobody, ale i spravedlnost,“ uvedl politolog.
„Pokud je pravda, že jsou agresivitou dotčeny i rodiny různých společenských vrstev, pak je třeba ptát se, proč mají strach před záští a nenávistí a nedokážou se bránit. Když víme, kolik máme neziskovek pečujících o uspokojování sociálních potřeb, a kolik to stojí, snad by se s tím mohlo něco dělat. Třeba začít od audiovizuálních informací a jejich morbidní brutality, anebo se podívat, jak se vyjadřují různé celebrity a koho ohrožují svou vulgárností,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
Bělorusko? Mohou nastat časy, kdy „Bohové šílí.“
Nejen v Bělorusku se demonstruje v návaznosti na výsledky prezidentských voleb.
„Dlouhá vláda prezidenta Lukašenka už dlouho neslibovala nic dobrého. Předpokládám však, že ten výbuch nespokojenosti, jakkoli má také znaky organizace a konspirace, je spontánní. Obávám se, že po dnech mírných protestů mohou nastat časy, kdy „Bohové šílí.“ Do vzorce „barevných revolucí“ patří také jejich oběti a v Minsku se o nich již začalo mluvit,“ uvedl politolog.
„Zaznamenali jsme volání ze zahraničí. Byly to hovory z Polska, Velké Británie a České republiky. Řídily naše, omluvte mě, ovce. Nerozumí tomu, co dělají, a už se nechají ovládat,“ řekl prezident Lukašenko. Tvrdí, že demonstranti jsou ovládáni z České republiky, Polska a Velké Británie.
„To se stává i mnohem inteligentnějším politikům, než je pan prezident Lukašenko. Navíc, žijeme ve světě, kde politické změny mají podobu sametovou jako v Praze, ale i rumunskou, jako kdysi v Bukurešti. Když si vzpomeneme, kdo z ČR jezdil do Kyjeva nejen přihlížet, co se děje uprostřed města, napadne nás, proč by podobní lidé nemohli navštívit i Minsk. Ale taková shromáždění, jaká se ukazují v TV, nemohou organizovat ani v Kyjevě kdysi úspěšně působící čeští agenti, poslanci a ministři,“ říká Zbořil.
Prezident Vladimir Putin potvrdil, že Rusko je připraveno poskytnout pomoc Bělorusku na základě smlouvy o vojenské spolupráci. Bělorusko zároveň oznámilo, že od pondělí plánuje vojenské cvičení poblíž hranic s Polskem a Litvou.
„Předpokládám, že opakování roku 1968 není možné. Masivní vojenské akce se nedají dnes jen tak snadno organizovat, ale možný je terorismus a diverzní akce. Stejně jako rozdělení země v zájmu a po dohodě velmocí. To všichni umějí a nestydí se to udělat. Zda takto skončí v dnešních dnech odstartovaný proces v Bělorusku, si nedovolím odhadnout. Podle v této chvíli ještě nejasných informací se mluví o obsazení hranic armádou RF, nikoli však o jejím vstupu na teritorium Běloruska. Čas letí a třeba bude dnes ráno zase všechno jinak,“ podotýká Zbořil.
I v Rusku jsou problémy a probíhají demonstrace. „Představa, že Ruskou federaci ovládá Vladimír Putin z tajemné komnaty v moskevském Kremlu, je literární fikcí. Samozřejmě i ruský prezident může být svržen, ale asi to nepůjde, stejně jako v roce 1917, bez pomoci mocenských složek státu a jejich zájmu na takovém politickém rozhodnutí. Že jsou ve světě politici, kteří si to přejí, je sice pravda, jak konečně naznačila i pražská návštěva amerického MZV, a zejména v Polsku. Ale od snění k realitě je cesta složitá a nikoli tak jednoduchá, jak si myslí někteří čeští senátoři a senátorky,“ komentuje politolog.
Také u nás se za Bělorusko o víkendu demonstrovalo. „Ženy v bílém demonstrují v Bělorusku proti násilí, zmanipulovaným volbám a za svobodu. Přidávám se k nim,“ napsala Miroslava Němcová. Na nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí avizovali účast také Václav Láska (SEN 21), Pavel Fischer (nezávislý) a Václav Hampl (KDU-ČSL), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti) nebo Jan Lipavský (Piráti).
„Nevím, zda všem přítomným, myslím tím zejména vámi jmenované politiky, jde o budoucnost Běloruska nebo o budoucnost jejich. Jsou to přece jen představitelé marginálních politických stran. Jistě jsou přesvědčeni, že jim jde o správnou věc a je to dokonce i možné. Jen, aby se zase jednou nespletli, jako když navrhovali Nobelovu cenu míru myanmarské Su-Ťji Aun-Schan nebo pilotce-teroristce Savčenko či prvnímu setu ukrajinských povstalců z Majdanu. Dnes všem už dávno zapomenutým,“ uvedl Zbořil.
O Bělorusku byla řeč také v Otázkách Václava Moravce. Moderátor mimo jiné poukázal na to, že prezident Miloš Zeman se dosud k situaci v Bělorusku nevyjádřil. Naproti tomu slovenská prezidentka se vyjádřila a podpořila protestující. „Není to tak, že prezidentovi republiky vlastně vyhovují autoritativní režimy?“ zeptal se na rovinu moderátor. Vicepremiér Jan Hamáček nechtěl prezidentovi posílat vzkazy přes televizi, ale zdůraznil, že by ocenil, kdyby se prezident k Bělorusku vyjádřil. „Mlčení mě překvapuje, ale já s panem prezidentem nebudu diskutovat přes televizi,“ řekl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil byl ve vyjadřování také opatrný. „To, že pan prezident nereaguje, mě netěší, ale víc k tomu říkat nechci, protože jeho potěší každá věta, kterou tady řekneme,“ uvedl.
„Prezident republiky má možná jiné informace než Václav Moravec, ale to ještě neznamená, že je něco jako kněžna Libuše věštící slavnou budoucnost tentokrát Minsku. Když pomineme, že prezident republiky má jinou odpovědnost než několik Pirátů a Pirátek, nemůže střílet od boku jako členové opozice, kteří mají před očima jenom další příležitost, jak ukázat, že jsou ještě na světě. Obavy Václava Moravce nejsou na místě, prezident bez dohody s vládou a třeba i bezpečností rady státu nemůže pouštět do světa to, co krvelačná politická show OVM,“ konstatuje politolog.
Ing. Miloš Zeman
Máme opět důvod, proč se ohlížet po nějaké podpoře
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka v sobotu v poledne požehnal Mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
„Katolická církev získala velké bohatství po bitvě na Bílé hoře díky konfiskacím majetku a vyhnání nekatolické šlechty a duchovenstva, a proto vládu habsburské dynastie podporovala. Přes všechny neshody s c. a k. monarchií, ale vždy až do roku 1918, to byly spojité nádoby, které si po všech útrapách josefinských reforem dokázaly najít společnou budoucnost. Některé dnešní nešťastné výroky, svádějící symboliku na loupeživé Švédy, jen zakrývá fakt, že jde o třetí rekatolizaci a budoucnost už dnes nebývale oslabeného českého státu. Proto si myslím, že máme opět nový důvod, proč se nemít rádi a proč se ohlížet po nějaké podpoře, kterou nám ‚nějací cizí‘ rádi poskytnou,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
