„Nevím, proč se pan prezident rozhodl vyznamenat právě mne, a nevěděl jsem, kdo bude mezi dalšími vyznamenanými, ale vážil jsem si toho, že to bylo právě u příležitosti oslav vzniku československého státu. A byl jsem svědkem, že si to zřejmě mysleli v přeplněném Vladislavském sálu i mnozí jiní. Dokonce i ti, o kterých jsem se domníval, že nepřijdou,“ říká politolog k ocenění, které přijal včera při příležitosti státního svátku a v den výročí 100 let od vzniku republiky. Doplňuje, že se narodil v Československu, začal chodit do školy ještě v německém Protektorátu, pamatuje osvobození, rok 1948 a 1968. „Rozdělení Československa chápu jako realitu, i když si pamatuji, kdo k němu přispěl. Ale ukazovat na ně prstem a volat, ‚Pozor na ně!‘, už nedokážu. To si budou muset prožít jiní,“ dodal.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
Zbořil připouští, že tak příznivé reakce nepředpokládal: „Musím se přiznat, že jsem nečekal, že budou tak nadšené. Kdyby nebyly, asi by mi to ale nevadilo. Já tam byl proto, abych se mohl setkat se slušnými lidmi, a ne aby mi někdo aplaudoval. A také proto, že příštích podobných oslav se už nedožiju.“ Že před Pražským hradem v době udělování cen lidé křičeli, „Pozor na ně, mají medaili od Zemana“, se ho příliš nedotklo. „Já je tam neviděl ani neslyšel. Ukázala mi je až ČT a i té dalo dost práce je sehnat dohromady. Pamatuji si, když dokonce J. V. Stalin tvrdil, že ‚mládež je třeba pozorovat‘. A tak jsem byl ‚pozorován‘ skoro celý život. Myslím si, že je tomu tak dokonce i dnes, i když se k tomu používají rafinovanější způsoby. Ale ti, co chtějí pozorovat, se nemění,“ říká politolog.
Zbořil dnes přidává také komentář k výběru lidí, kteří státní vyznamenání dostali. „Já bych prezidentovi poděkoval zejména za vzpomínku na Milana Hodžu, a zejména generála Bílého. Byl nejenom jednou z prvních obětí druhého odboje, ale také tím, kdo jej, respektive jeho vojenskou část, organizoval a vedl. Myslím si, že by na něho neměli zejména ti, kteří ‚trpěli‘ po roce 1968 tím, že je vylučovali z KSČ a že jim zabavovali rukopisy, zapomínat,“ uvedl politolog. „Dovolil bych si dokonce tvrdit, že výběr vyznamenaných byl reprezentativní, ‚nerozdělující českou společnost‘. Samozřejmě, že byl ovlivněn podobně jako v minulosti osobními názory a postoji pana prezidenta a asi tomu bude podobně i v budoucnosti. Ale názory kterého ze svých kritiků by se měl řídit?“ dodal.
„Já na ‚mejdany‘ ani ‚majdany‘ nechodím“
Na sociální síti rychle reagoval bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Nejenom kádrováním v pozvánkách, ale řadou vyznamenaných (Krúpa, Strnad, Syruček, Best, Zbořil, Sýs atd.) udělal prezident ze státního svátku svůj soukromý mejdan. Chodit na Zemanovy soukromé mejdany zajisté lze, ale je to už věc vkusu. Nikoliv povinnost,“ napsal na svůj facebook. „Humor pana Kalouska je, myslím si, všeobecně znám. Já na ‚mejdany‘ ani ‚majdany‘ nechodím, a tak ani netuším, koho z vyznamenaných má politický bonviván Kalousek na mysli. Ti, kteří se sešli v přeplněných hradních sálech ,mi nevkusní nepřipadali. Mnozí z nich by jej možná mohli poučit, zda se jednalo o oslavu státního svátku, nebo o soukromou pijatiku jako někde v Bechyni a jejím okolí,“ uvedl Zbořil.
Fotogalerie: - Dominik Hašek a Milion chvilek na Václaváku
Atmosféru slavnostního předávání státních vyznamenání popsal takto: „Já na podobné oslavy nechodím, a tak se mi vše zdálo důstojné. Dokonce i přesto, že mezi hosty seděli lidé s různými názory a při různých příležitostech k sobě velmi kritických. Nevím, zda ČT ukázala míru úcty, které všichni přítomní projevovali vyznamenaným, a zejména těm vojákům, kteří padli v zahraničí. Dramaturgie tohoto obřadu byla zajímavá, s důrazem na česko-slovenskou vzájemnost a vůči vzpomínanénu století důstojná. Nikdo nerušil nezdvořáckým odcházením, ani ‚pussy‘ neexhibovaly a nikdo se ani nepokoušel ukrást a rozstříhat prezidentskou vlajku,“ vylíčil politolog.
Zdeněk Zbořil okomentoval také proslov prezidenta. „Opět bez papíru, zaměřený historicky na 1918, 1938 a okupaci, rok 1968 a bez vyzdvihování jedněch nad druhé. Snad kromě vojenských osob, ale zřejmě chtěl vyvážit mezinárodní akcenty tématy národními, a to se mu podle mého názoru podařilo.“
Fotogalerie: - Defilé nejen vojenské techniky
Ještě před samotným předáváním vyznamenání na Forum24 glosovali, že stačí Zemana chválit na PL a člověk má medaili. „Pokud někdo stále pochybuje, jak si Miloš Zeman vybírá umělce, kterým se rozhodne udělit státní vyznamenání, pro letošek je tato rovnice velmi jednoduchá a zřejmá. Stačí dostatečně ocenit prezidenta na kontroverzním serveru Parlamentní listy,“ psali v souvislosti s oceněním Ivana Vyskočila a Jiřího Krampola. „Někdy v roce 1905 Josef Svatopluk Machar bránil filosofa Drtinu před urážkami tehdejších šmoků. Napsal, že v Čechách se mnoho věcí nedaří. Ale jedna jde mnohým velmi dobře. ‚Ať uděláte dobře, nebo špatně, vždy se najde nějaký darebák, který vám zpoza rohu chrstne na hlavu škopek pomyjí.‘ Je to výrok starší než sto let, ale stále svěží. Já chodím do jiných divadel, než ve kterých hrají pánové Krampol a Vyskočil, ale nemyslím si, že když někdo dá interview PL, že je to na medaili. Forum24 asi soudí podle svých zkušeností a ‚čeho je jeho srdce plné, tím ústa přetékají‘,“ říká politolog.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
Zbořil upozornil, že při hodnocení uplynulého století se málokdo vyhnul převážně pozitivnímu hodnocení, „i když klišé o ‚období totality‘ bylo používané a staré firmy několikrát vynadaly ‚Čechům‘“. „Pro mne byla až dojemná prezentace Štefánikovy šavle s patřičnými poctami a spojení vzpomínky na vznik společného státu i jeho pozdější rozdělení. Možná jsem trochu zaujatý, ale protože jsem se jednu dobu musel živit audiovizuálními prezentacemi a nedivadelní scénografií, líbila se mi ta sound and light show na Národním muzeu v Praze,“ podotkl politolog.
Psali jsme:
Stále nám někdo „pošlapává principy, na kterých stojí naše země“
Ze sobotních událostí připomeňme ještě otevření zrekonstruovaného Národního muzea. Když došel k řečnickému pultíku prezident, z publika se k němu doneslo zvolání. „Hanba prezidentovi, který lže. Hanba prezidentovi, který nahrává diktaturám. Hanba prezidentovi, který vtipkuje o vraždách novinářů,“ pronesl nahlas historik a publicista Jakub Jareš. Reagoval tím mimo jiné na výroky prezidenta Miloše Zemana, který po vraždě Džamála Chášakdžího zabitého na saúdskoarabské ambasádě v Istanbulu vtipkoval, že by rád pozval novináře na saúdskoarabskou ambasádu. Nejen kvůli tomuto výroku má Jareš za to, že Zeman pošlapává principy, na nichž stojí naše země. Zdůraznil to ve vyjádření pro server Aktuálně.cz. Sám prý neměl radost z toho, že narušuje slavnostní okamžik, ale nemohl mlčet. „Od první přímé volby neustávají útoky na dokonce dnes už podruhé zvoleného prezidenta Zemana. Současně s tím se zemí šíří to, čemu se dříve v dobrých rodinách říkalo obecná neslušnost. Sémě hrdinů Ztohoven a Pussy Riot už dávno vzklíčilo a exhibice ‚dětí kapitána Granta‘, jak český básník pojmenoval jeden z výdělečných zdrojů a přechod na neziskové dosahování zisku, jsou stále častější. Stále nám někdo ‚pošlapává principy, na kterých stojí naše země‘ a zapomíná se na to, že existují principy, se kterými může naše země i padnout,“ reagoval politolog. „Pan Jareš sice neměl radost, že se choval nepřístojně, ale podobně jako ‚kacíři‘ před staletími ‚zde stojí a nemůže jinak‘. Přejme mu, ale nikoli sobě, aby mu tato zásadovost vydržela. Možná není daleko doba, kdy toho bude potřeba a možná se bude muset riskovat víc než urážet program slavnosti, na které neměl co dělat,“ dodal.
Připomeňme konkrétně Zemanův výrok, který rozčílil nejen historika Jareše. Při odchodu ze Sněmovny, kde promluvil k rozpočtu na příští rok, totiž novinářům po několika odpovědích na dotazy řekl, že se s nimi loučí a že mu přinesli krásnou fotografii z internetu, na které byl on. „Z té fotografie vychází bublina: Mám rád novináře, možná že je pozvu na večeři na saúdskoarabské velvyslanectví. Přeji vám přesto hezký den,“ dokončil. A jak vlastně tento vtip hodnotit, nebo sranda končí, jak zmiňoval bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek? „Vtipný Miroslav Kalousek podobně jako mnozí výrobci humoru nesnáší, když mu do jeho oboru zasahuje někdo jiný. Ale co mu zbývá? TOP 09 si ho už neváží, Karel Schwarzenberg odchází, preference padají za hranici klinické smrti a nakonec ještě malér ve Spojených státech, kde si dovolili nesoudit ve prospěch jeho přátel z Diag Human. Navíc, v Národním divadle dávali k 100. výročí republiky operu Libuše, kterou, pokud se nemýlím, nemá moc rád,“ uvedl Zbořil.
O „vedlejších obětech!“ se příliš nemluví…
V Afghánistánu padl další český voják, Tomáš Procházka. Bude pohřben 7. listopadu v Prachaticích se všemi vojenskými poctami. Společně s Procházkou byli zraněni dva vojáci speciálních sil. „Proti participaci na akcích NATO na celém světě protestují jen někteří občanští aktivisté, a ani těch není příliš mnoho. Od roku 1999, od bombardování Bělehradu téměř žádný český politik nezpochybnil účast vojáků naší armády v různých kontingentech ‚bojujících proti terorismu‘. Výjimkou byla KSČM, ale jak víme, žádné body jim to u voličů a veřejnosti obecně nepřineslo. Pokud jde o výsledky, pak lze konstatovat, že se naši vojáci alespoň naučili mluvit anglicky, i když mnozí z těch nejvyšších ještě ani nezapomněli ruštinu, nakoupila se jim nikoli už Czech Made výstroj a ze státního rozpočtu přibývá v posledních letech víc peněz na vojenské výdaje,“ uvedl politolog. „Svou účastí prokazujeme, jak říká paní Černochová, sounáležitost s ostatními členskými zeměmi NATO a doufáme, že si nás tam váží. A když do Prahy dorazil na vojenskou přehlídku i americký MNO považujeme to za úspěch své zahraniční politiky. A Afghánistán je jen jedno pole na šachovnici – nebudou-li naše figurky tam, budou někde jinde. A těm čtrnácti padlým sice prokazujeme někdy až pokryteckou úctu, pořádáme finanční sbírky pro jejich rodiny, ale o ‚vedlejších obětech!‘ české účasti ve válkách, které se svými spojenci vedeme, se už příliš nemluví,“ dodal.
K otázce vyslání vojáků do Afghánistánu se den po smrti vojáka Tomáše Procházky v této blízkovýchodní zemi vyjádřil exministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Hovořil o velké lítosti a o obavách, že budou umírat další. „Byl bych pro, aby Aliance zvažovala to stahování, nejenom Česká republika, ale abychom to dělali společně. Já se domnívám, že to, co se týče Afghánistánu, tak ta tvrdá pravda je tvrdší, než jsme si dnes schopni připustit. My tam dlouhodobě ztrácíme,“ zmínil. I když byl za výzvu ke stažení vojáků kritizován, svůj názor zopakoval i na facebookovém profilu. „V Afghánistánu jsme se ocitli v bažině a měli bychom hledat cestu ven. Říkám to asi 15 let a jako příklad cituji svá slova z roku 2008: ‚Afghánistán se stává stále problematičtějším místem, nad nímž vojenské jednotky ztrácejí kontrolu. Cíl a smysl afghánské mise už není zcela jasný‘,“ uvedl Zaorálek. „Pan Zaorálek má, samozřejmě, pravdu. Afghánistán se svou produkcí opia a jeho distribucí na ‚neviditelné světové trhy‘, je bažinou pro armády odkudkoli. Je to takový zvláštní pokřivený zrcadlových obraz dobyvačných válek Velké Británie, Francie a nakonec i USA v Číně 19. stol,“ reagoval Zbořil. „Dovolím si pochybovat o tom, že pan Zaorálek jako bývalý MZV neví, o co dnes v této zemi jde. K čemu by pak byly všechny ty summity, které tak rád navštěvoval a kde hovořil o všem možném s ‚našimi spojenci‘? Jistě je také dobře informován přímo z útrob NATO a zdá se mi, že hlavní motiv jeho mediálně atraktivního projevu jsou klesající preference ČSSD. I to není nic mimořádného. Dělá to, arci na vyšší úrovni, i americký prezident. Možná se mohl poradit nejen v Poslanecké sněmovně, ale i na MZV a v kanceláři prezidenta, kdy v minulosti tolik bojoval proti všem a argumentoval tím, že za zahraniční politiku ‚odpovídá vláda‘, a nevyvolal by takové pobouření. Možná mu to neprojde ani doma, v ČSSD, a obávám se pomyslet, co na to řekne přítel Poche,“ dodal.
Zaorálka zásadně kritizoval i brigádní generál Karel Řehka. Armáda ho hodlá kázeňsky projednat. Informoval o tom server aktualne.cz. „Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky,“ napsal na svém facebooku. „Pan generál Řehka je nejen na MNO, ale i mezi vojáky považován (podle mých informací z druhé ruky) za čestného člověka a dobrého velitele. Jeho pohnutí lze jistě chápat, ale možná, že si o tom mohl nejdříve promluvit s panem Zaorálkem a teprve potom se svým vztekem a zvracením jít na veřejnost. Ale také pan Zaorálek mohl svůj politický temperament trochu více ovládat. Nejen proto, jak mu bylo hned připomenuto, že proti našim spojeneckým svazkům a oddanosti NATO nikdy neprotestoval, stejně jako nikdy nic neměl proti účasti ČAV v zahraničních misích,“ komentuje Zbořil a dodává: „Mohl si vzít příklad z pana dr. Obrtela, ještě před několika lety podplukovníka, který po své službě v Afghánistánu svůj nesouhlas projevil vrácením všech svých vyznamenání a ukončil svou vojenskou kariéru. Pan Zaorálek dnes není jen rozhněvaný mladý muž, ale předseda zahraničněpolitického výboru PS PČR a také bývalý MZV. Možná by si oba pánové mohli vzpomenout na britskou premiérku Margaret Thatcher, která se sice poklonila 103 padlým britským vojákům (mimochodem odstřeleným francouzskou karetou prodanou do Argentiny) a současně upozornila britskou veřejnost, že když jdeme do války, musíme předpokládat, že padlí nebudou jen na straně našich nepřátel,“ uzavřel dnešní rozjezd doktor Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
