Ostatně i proto asi loni zafinancoval obnovení Českého slavíka, kterého propagandisticky překřtil na Českého slavíka 21. Udílení hudebních cen tehdy využil i pro svou vlastní sebeprezentaci, když vystoupil s politicky laděným projevem.

Ponechme teď stranou, jestli jsme sami pro, nebo proti epidemiologickým opatřením. Karel Janeček se zjevně pokusil za sebe zhoufovat ty, kterým různá protiepidemiologická opatření vadí, počínaje nočením roušek přes testování až po očkování.

To je legitimní politická strategie a Janeček je ve svých názorech konzistentní a autentický. Problém je, že na vítězství v prezidentské volbě to nemůže stačit. A zdá se, že si to uvědomuje i sám Karel Janeček.

Parodie na program

A proto při oficiálním spuštění své kandidatury přišel s dalšími programovými body. Kdo by však od údajně geniálního matematika a inovátora očekával nějaké originální myšlenky, neotřelé nápady nebo alespoň nějaké konkrétní věci, byl by zklamán.

Winston Churchill kdysi slíbil lidem krev, dřinu, pot a slzy. Janeček místo toho nabízí jen klišé, banality, kecy a bláboly. A celé to má jako bonus ezoterický nádech. Skoro to vypadá, jako by to s ním psala jeho současná žena, kněžka lásky a dula Lilia Khasnoutdinova.

No, posuďte sami: „Mnozí lidé podlehli ‚hypnóze strachem‘. Vyvolaný strach o vlastní zdraví je některými zneužíván, ať už hlavně z finančních nebo mocenských důvodů. Situaci ještě zhoršuje další důvod. Někteří z těch, co nepodlehli strachu, podlehli ‚hypnóze dobrem‘.“

Nebo se taky můžete dozvědět, že: „Péče o svoje tělo je projevem zodpovědnosti k sobě i ke společnosti.“

A tyhle ezoterické kecy jsou v jednotlivých kapitolách doplněné o banální věty jako: „Jan Amos Komenský svou nadčasovou myšlenkou ‚Škola hrou‘ přesně zformuloval to, co můžeme – a rozhodně bychom měli – nyní, ve 21. století, uvádět v život.“

A: „Historický i aktuální vývoj mnohým z nás přináší uvědomění, že pro zachování svobody je bezpodmínečně nutné, aby si její hodnotu uvědomovala většina z nás a aktivně ji vyžadovala.“

A když už snad dojde na nějaký návrh toho, co by se tedy mělo dělat, Janeček nenabízí politiku, ale jen prázdná klišé typu: „K naplnění tohoto cíle je nyní důležité se intenzivně a vytrvale věnovat například otázkám inovace, digitalizace státní správy, životního prostředí, soběstačnosti a rozvoji podnikatelského prostředí.“

Je to jako z ‚Jistě, pane ministře‘, kde sir Humphrey vysvětluje, že něčím se zabývat znamená, že spis byl ztracen, a něčím se intenzivně zabývat znamená, že se ho ministerští úředníci pokoušejí najít.

Bizarní volební systém

Ale abych byl spravedlivý. Přece jen jedna konkrétní věc v Janečkově programu je, a sice jeho volební systém. Ten už propaguje drahně let a zjednodušeně řečeno nejde Janečkovi o nic menšího než o změnu celého principu voleb.

Dnes si vybíráme, kdo by nás měl reprezentovat. Podle Janečkových představ bychom měli u voleb dávat najevo, i koho nechceme. V důsledku bychom tak našimi negativními hlasy odpírali některým voličům, aby byli ve volených orgánech reprezentováni.

Je to zcela jistě inovativní a poměrně originální, byť nemám úplně pocit, že je to slučitelné s našimi představami o tom, co je to demokracie. Protože když se Petr, Ivan a Vítek a jejich voliči dohodnou, že Tomio je debil, tak Tomio v té Sněmovně prostě nebude, i když by si ho tam přálo třeba 15 % lidí.

(Jedná se o čistě modelový příklad. Jakákoli podobnost jmen se skutečnými politiky a politickými stranami je jen čistě náhodná.)

Infobox

Michal Bok (*1988)

(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.

Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zamněstavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.

Všimněte si prosím, že Karel Janeček tenhle svůj paskvil propaguje už drahně let, aniž se mu daří čehokoli dosáhnout. To nesvědčí o úplně velkých politických schopnostech.

Ostatně Janeček projevil svůj politický antitalent, už když stál u Nadačního fondu proti korupci. Tahle bohulibá aktivita totiž zplodila Andreje Babiše, vůči kterému se dnes Janeček vymezuje.

Buďme ale za Janečkovu kandidaturu rádi. Každá volba potřebuje své kuriozity úplně stejně jako každý královský dvůr v minulosti potřeboval svého dvorního šaška. K dokonalosti Janečkovy ezoterické kandidatury chybí, že jeho předvolební mítinky nebude moci uvádět legendární kartářka Jolanda, která bohužel před dvěma lety odešla na věčnost.

Možná že kdyby tu byla, tak by Janečkovi mohla říct: „Karle, ten prezident, velký špatný vidím.“

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.