ANO, KSČM, SPD i Piráti se shodli na tom, že referendum by mělo být závazné. Jenže jejich názory se velmi liší v tom, čeho by se mělo týkat. Přitom ale v programu zmiňuje referendum hned pět parlamentních politických stran. Jak si myslíte, že to dopadne? Budeme nakonec hlasovat o setrvání v EU a třeba také o odvolání prezidenta v referendu? 

Obojí může nastat. Co se odvolávání prezidenta týče, tak se trošku obávám, aby to v případě jeho prosazení nedopadlo tak, že o prezidentovi budeme hlasovat dvakrát nebo třikrát ročně. V případě hlasování o setrvání v EU je potřeba připomenout, že náš vstup do EU proběhl právě na základě referenda, proto je referendum také nejvíce legitimní způsob, jak z EU případně vystoupit.

Nejčastěji bývá referendum zmiňováno v souvislosti s naším členstvím v EU. Obvyklým argumentem proti je, že jde o příliš odbornou otázku. Co říci k názoru, jaký má například novinářka Petra Procházková, že prostě nechce, aby rozhodovali „nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony a manipulovatelné mozkové trosky…“ atd.?

Takové názory jsou pohrdáním voliči. Je zajímavé, že podobné úvahy nebyly slyšet v roce 2003, kdy to byli právě voliči, kdo v referendu rozhodl o našem vstupu do EU.

Lze předpokládat, že referendum zásadního významu by provázela bouřlivá kampaň. Hrozí, že se lidé nechají ovlivnit počtem billboardů v ulicích, nebo už je dnes vlastně všechno jinak, jak jsme viděli i na prezidentské volbě, kdy množství letáků Jiřímu Drahošovi k vítězství nepomohlo? Kopírovaly by, řekněme, propagační akce podporovatelů setrvání v EU a odpůrců EU způsob vedení kampaně, jaký vidíme před volbami? Na co se vlastně připravit?