Při proslovu v Národním muzeu premiér ocenil odvahu Václava Havla, která byla podle něj obdivuhodná. „Já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel. Navíc jsem nebyl v listopadu 89 v Československu,“ podotkl. Předseda vlády poděkoval zakladatelům Občanského fóra a dalších iniciativ, lidem, kteří pracovali v disentu a exilu, ale i těm, kdo Českou republiku přivedli do Severoatlantické aliance či Evropské unie.
Fotogalerie: - Věnce a svíčky po třiceti letech
Je dobře, že u památných míst 17. listopadu lidé pískali na Babiše, rektora Zimu a Václava Klause ml.?Anketa
„Nechci si hrát na vševědoucího, ale protože vím, že Andrej Babiš je pozitivně orientovaná osobnost, rozumím tomu. Třeba mohl volit jiná slova, ale nemluvil jen k Národnímu muzeu, ale také k EU a k části ‚našeho světa‘. Tak vlastně ani nemohl říct něco jiného,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
V neděli ráno uctil premiér Andrej Babiš památku sametové revoluce na Národní třídě. Lidé ale pískali, skandovali: „Hanba“, „StB“, a bránili mu, aby se na pietní místo vůbec dostal. K demonstrantům, kteří na něj čekali u památníku, pak pro novinky řekl, že „tito lidé žijí ve lžích“.
Fotogalerie: - Národní atrakce
„Žijeme s mnoha ‚zneuznanými‘, kteří nemohou předsedovi vlády prominout, že zbohatl a navíc nevyváží své peníze do zahraničí,“ reagoval Zbořil. „Traktoristé na Letenské pláni, kteří jsou vlastně ve střetu zájmů, spolupracovali na likvidaci českého zemědělství, cukrovarnictví, živočišné výroby dost často s firmami, které realizují své zisky v zahraničí. Proto potřebují své viny hodit na někoho jiného. Slavně likvidovali Slušovice a nyní pomalu nemají ani na to, aby si nakoupili své traktory za své. Volají po právním státu a nemohou se smířit s tím, že třikrát prohlásily nezávislé soudy obviňování Andreje Babiše ze spolupráce s StB za neprokazatelné a že odpovědní státní zástupci označili obvinění v tzv. kauze Čapí hnízdo za neoprávněné, možná i vylhané. Navíc se domnívají, že 17. listopad 1989 je významnější než 17. listopad 1939 a hodný větší pozornosti, a chovají se tak, aby se na rok 1939 zapomnělo. Snad se ještě dožijí doby, kdy se za tyto své postoje budou muset jednou stydět,“ dodal.
Nevoli vyvolala i fotografie z nedělního rána, kterou zveřejnil premiér na sociálních sítích. „Vážně hrdina... Připlíží se na Národní třídu za šera, aby byl viděn a případně konfrontován co možná nejmenším počtem lidí,“ zněl jeden z příspěvků. Přispěvatele do diskuse Petra Tomáše jako studenta, který tam byl zmlácen 17 .11.1989, Babišova přítomnost na Národní třídě urazila. Narážky přišly i na premiérovu kravatu, kterou si v tento sváteční den uvázal. Její barevné pořadí dělalo totiž namísto české ruskou trikolóru.
„Kdyby Andrej Babiš přijel na Národní tř. jako princezna Koloběžka, asi ani to by nestačilo. Jsou lidé, kteří si myslí, že 17. listopad patří jen jim, jiní, že patří StB, a jsou i takoví, kteří s tímto dnem už nechtějí mít nic společného. Dokonce už je i dost těch, kteří si myslí, že tam s těmi, co se narodili až po listopadu 1989 (ať již fyzicky, nebo jen ideově), být nechtějí,“ komentuje politolog.
To si měl Hamáček kleknout před Výborným a Kalouskem?
V klidu nepoložil květiny ani vicepremiér Jan Hamáček, kterého nazývali „ocáskem“. Hamáček poté v reakci novinářům řekl, že lidé mají právo vyjadřovat svůj názor, stejně jako on má povinnost si výročí připomenout. Mezi protestujícími prý viděl známé tváře, které podobné akce pravidelně navštěvují. Za to, aby mohli pískat, studenti podle něj před 30 lety bojovali.
„Kdo sleduje politiku Jana Hamáčka, dobře ví, že se pohybuje po minovém poli. A ty nášlapné výbušniny mu tam kladou dokonce i jeho přátelé a přítelkyně z ČSSD,“ reagoval Zbořil. „Po volbách pan předseda jistě dobře vážil svoje možnosti (a postavení ČSSD) a musel rozhodnout, zda bude ‚ocáskem‘ ANO 2011, nebo tovaryšem tovaryšů ostatních politických stran. Ty mu dávaly ostentativně najevo, že ho nechtějí, že mají raději okolí pana Chovance. A někteří mu po volbách nechtěli ani podat ruku. Tak si měl roztrhnout roucho, posypat hlavu popelem a pokleknout před panem Výborným nebo Kalouskem? Při jejich známé přelétavosti by to byl běh na velmi krátkou trať. Možná nejen pro něho, ale i celou ČSSD,“ dodal.
S protesty se setkal i Václav Klaus ml. „Ty zkurvysyne,“ musel si vyslechnout poslanec Klaus se svým doprovodem. Další mu nadávali do „Putinových děvek“. „Takovej ten pocit, když jako účastníku demonstrace 17. 11. 89 se vám po třiceti letech snaží samozvaný pouliční výbor zakázat zapálit svíčku na Národní,“ povzdechl si Klaus ml. na sociální síti.
„Možná pan Klaus jr. zažívá lynč samozvanců poprvé. Ale mohu ho ujistit, že něco podobného zažili jeho spoluobčané i v dobách, o kterých si myslíme, že byly po havlovsku demokratické. Jeho bývalí straničtí kolegové z Jesenice a Řeporyjí byli ve svých výrocích mnohem odvážnější. Možná, že jednou na jejich slova skutečně dojde a mnozí se budeme divit, kdo všechno sklidí bouři, kterou pomáhal zasít,“ podotýká politolog.
Bábovka, posera, neslo se Letnou na adresu Andreje Babiše při projevu Mikuláše Mináře. Ten nazval hnutí Milion chvilek pro demokracii Maxipsem demokracie a dal premiérovi ultimátum: Pokud se do konce roku nezbaví Agrofertu a nevyhodí Marii Benešovou, případně neodstoupí, může se v lednu těšit na další protesty.
„Václav Malý ve svém zahajovacím oslovení shromážděných vyzýval, aby své jinak smýšlející spoluobčany neuráželi. Ale nějak se to nepovedlo. Mnozí tam přišli, protože urážet chtěli, a někteří si snad i mysleli, jak doporučovali někteří interviewovaní v TV, že ‚vtrhnou s ozbrojenci na Hrad‘. Mnohem vážnější ale je, jak mne upozornil kolega Šulc, že výzva Milionu chvilek je ‚pokusem o ultimativní odvolání nebo odstoupení regulérně zvolené vlády (odstupuje-li premiér, padá celá vláda), což není ani demokracie ani svoboda, nýbrž jejich anarchistický opak – výzva ke státnímu převratu‘. A dodává, že veřejnoprávní TV a rozhlas v těchto souvislostech nepokrytě fungují jako ,klíčový prvek politicko-organizačního zajištění (POZ) fakticky protistátní akce‘. Takže, on ten Maxipes může mít i vzteklinu. A jak víme, nakažený pes se lísá, pak najednou kousne a pokousaný zcepení…“ popisuje Zbořil.
Spolek Milion chvilek vyzval na demonstraci na pražské Letné demokratické opoziční strany, aby se více otevřely veřejnosti, přišly do roka s uskutečnitelnou vizí a posílily své volební šance koalicemi. Mluvčí spolku Mikuláš Minář uvedl, že po ODS, TOP 09, lidovcích, STAN a Pirátech nechce společnou koalici, protože tak velká spolupráce by nefungovala. Do příštího roku by ale měly strany uvažovat o menších koalicích.
„Myslím, že to je velké nedorozumění pana Mináře. Politické strany, které vyzývá k otevření se, s tím mají špatné zkušenosti. Pokud se někdy otevřely (Josef Zieleniec říkal rozkročily), jejich členové spíše odcházeli, než aby se do nich hrnuli,“ komentuje politolog.
„Přetavovat“ se nebudou snažit jen Milionáři…
Sobotní demonstraci na Letenské pláni přišel do internetové televize DVTV zhodnotit herec Ivan Trojan. A zda je podle Trojana škoda, že spolek se zatím nerozhodl přetavit se v politickou stranu? „Zatím je v pořádku, že to zůstává v politické rovině. Je otázka, jestli nemá vzniknout nějaká nová strana. Ty opoziční strany... Zatím to není úplně ono, Možná, že určitý tlak, že by vznikla nová strana, je bude motivovat, že by měly zapnout a víc dělat, aby měly víc voličů, držím jim palce, ale trochu to skřípe,“ podotkl Trojan. Požadavky, které spolek Milion chvilek dal opozičním stranám, by Trojan bral spíše jako motivaci než jako výhrůžku.
„Jedna z nejstarších a nejjednodušších charakteristik politiky je její hodnocení jako realistické a idealistické. Pánové Minář a Roll svými postoji, svou slovní zásobou a temperamentem jsou vhodnými příklady tohoto rozdělení. Pokud jim chce Ivan Trojan radit, mohlo by to být užitečné. Problém je, že politici si většinou poradit nedají, protože jsou přesvědčeni, že všemu rozumějí lépe,“ uvedl Zbořil. „Pánové Minář a Roll už svou politickou kariéru nastartovali. Proto budou muset vážit své další kroky s velkou opatrností. Zatím považovali za své úhlavní nepřátele Marii Benešovou, Andreje Babiše a Miloše Zemana, ale nyní se to trochu změní. „Přetavovat“ se nebudou snažit jen Milionáři, ale hladově se rozhlížejí a na svou kořist číhají hyeny z různých politických stran. A také nám dosud neznámé ‚Milionářské zákulisí‘. A tam se nepohybují už jen nějací kandrdasové, ale borci těch nejtěžších vah,“ dodal.
Psali jsme:
Na Letné měli zájemci nejen možnost protestovat, ale i nahrát vzkaz pro Václava Havla o tom, jak společnost v posledních třiceti letech naložila se svobodou slova. A to v jeho „stříbrném blesku“ VW Golf. „Já jsem pomyslný spolujezdec Václava Havla a mám možnost říct mu, jak to tady po 30 letech svobody a demokracie vypadá. Pane prezidente, možná, kdybyste to tady viděl, tak se vám zatočí hlava, protože ta naše demokracie je taková nemocná. Vznikla nadávka: pravdoláskař. Já patřím mezi ty pravdoláskaře. A taky vzniklo slovo pro nás: havloid. Že jsme havloidi. To vás možná potěší, že tady s náma pořád jste,“ vzkazuje Svěrák zesnulému. Ujistil, že Letiště Václava Havla stále nese jeho jméno.
„Když jsem pracoval po svém odchodu z FF UK v Redutě, Václav Havel tam jezdil často autem. Tehdy neměl VW, ale zeleného mercedesa, se kterým později cestoval z Hrádečku a jezdil i přikulovat do trutnovského pivovaru. Ale nebuďme malicherní. Václav Havel nebyl ‚mužem z mramoru‘, ale docela normální, až jednoduchý člověk. Vzpomínky na to dobré, co učinil a napsal, soustavně a skoro systematicky ničí jemu oddaní ‚lavičkáři‘ a ti, co pojmenovávají každý čtvereční metr půdy, na který kdy vstoupil,“ reagoval Zbořil. „A pokud jde o tu demokracii, co rozkvétá, leč s kosmetickou vadou, mohl to Zdeněk Svěrák zpívat s Karlem Krylem už asi tak před dvaceti sedmi lety,“ dodal.
Řidičák pro voliče? Dobrý nápad. A pak už jen ustavit rychlý polní soud
Barbora Hrzánová v České televizi zavzpomínala na listopad 1989. Přidala i jedno doporučení. „Když budete chtít jezdit autem, tak musíte udělat řidičský průkaz. A já bych opravdu, a je to hrozný, co řeknu teďka, jsem si toho vědoma, já bych opravdu udělala takovej řidičák pro voliče. Jestli vůbec ten člověk je schopnej o něčem rozhodovat, natož o tom, jak bude žít ta druhá půlka společnosti, která volí něco jinýho. Ale jestli vůbec je schopnej se rozhodnout.“
„To je dobrý nápad! Podobně začínala v ČLR a v Kambodži tzv. kulturní revoluce. Tam ale tu nepohodlnou druhou polovinu často rovnou zabíjeli motyčkami. Tady by to šlo zařídit tak, že by někdo ustavil rychlý polní soud – a bylo by vybráno. Teď jen vědět, která polovina voličů by byli ti schopní. S těmi neschopnými věděli jak naložit už v letech druhé světové války. Organizoval to náš milý skoro krajan Adolf Eichmann,“ komentuje Zbořil.
Oslavy finišovaly Koncertem pro budoucnost na Václavském náměstí, na kterém vystoupil i kněz Tomáš Halík. Úvahy o minulosti mají podle něj smysl, když nám poskytují hlubší porozumění dnešku a připravují nás na budoucnost. „V tomto roce jsme několikrát na tomto náměstí protestovali proti konkrétním politikům. Ale problém není v politicích, ale ve voličích, kteří jsou ochotní nechat se zmanipulovat populisty,“ uvedl také Halík. Zdůraznil, že potřebujeme mít odvahu naslouchat svědomí a řídit se jím.
„Svědomí jistě máme naslouchat, ale jiní lidé mají jiná svědomí, a kterému z nich máme naslouchat? Snad ne jen těm, kteří se v závěrečném ceremoniálu vtlačili na podium, aby je bylo lépe vidět? A skoro do první řady. Navíc, každý máme jiný smysl pro humor a někteří jej nemáme vůbec,“ podotýká politolog.
V moři globalizace máme záchranný člun a tím je Evropská unie. Řekla na Koncertu pro budoucnost novinářka a bývalá komentátorka Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová. Hovořila i o Slovensku. To je příkladem, že, jak řekla: „Stačí jedny volby, aby se ukázalo světlo na konci tunelu.“
„Možná, že si ještě pamatujeme staré české přísloví, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Tak nechme paní Rakušanovou snít o světlé budoucnosti EU, kterou ozáří paní prezidentka Čaputová. Ta jako slavná Lady Godiva se zaslouží o prosperitu EU a pomůže jí učinit rajskou zahradou,“ uvedl Zbořil. „Nejsem si ale jistý, zda paní Rakušanová nejde nad výši svého platu a nepřeceňuje budoucí prosperitu EU a funkci slovenské hlavy státu. A naopak nepodceňuje práva a pravomoci vlády nebo vlád, ať už je sestavuje jakákoli koalice. Možná, že ti, kteří si myslí, že jsou dnes v nějakém tunelu, budou překvapeni, že z tunelu lze dojít také na kraj propasti. Zatím je EU záchranným člunem jen pro německou osídlovací politiku. Když odchází z EU Velká Británie, ve Španělsku se mluví o samostatnosti Kastilie, v Itálii a Rakousku mají vlády, které nejsou ochotny aplaudovat všem euronápadům, V4 je považována takovými významnými politiky, jako je Michal Kocáb, za smrtelné nebezpečí, je otázkou, zda Aladinova lampa paní prezidenty bude tím pravým světlem v temnotách,“ dodal.
Mnohé překvapil ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který si sice hned zpočátku na Václaváku pochvaloval „skvělou plnou Letnou“, ale pak pronesl pro mnohé účastníky šokující slova. Letná prý vede tak trochu „absurdní“ dialog s premiérem a to, že premiér Andrej Babiš okamžitě neodchází, „je na druhou stranu výraz fungující demokracie“. Nejhorší je prý si myslet, že ti, kteří tady nejsou, anebo ti, kteří věci cítí jinak, „jsou naši nepřátelé a jsou méně inteligentní“. „Jejich hlasy nejsou míň než naše hlasy, myslet si to je naše velká chyba,“ uvedl.
„Pokud to Šimon Pánek řekl, mohu jen potvrdit, že étos prvních revoluční dnů roku 1989 mu není cizí. Snad si uvědomí, že jeho generace přebírá spoluzodpovědnost za budoucnost ČR a že mladí alternativní a hystericky nestálí mohou dočasně být ‚umělci‘ ve svém ‚divadelním‘ prostředí, ale nikoliv v ‚dramatickém prostoru občanské společnosti‘,“ uvedl Zbořil. „Ještě jednou opakuji, pokud to Šimon Pánek řekl, pak udělal pro demokracii víc než oslavované shromáždění na Letné,“ dodal.
Kdo se zasloužil o pád režimu? Kocáb hnal sovětskou armádu tak rychle…
Když se vrátíme na konec 80. let, objevují se různé výklady toho, kdo se zasloužil o pád komunistických režimů jak u nás, tak v celém východním bloku. „S lehkou ironií bych řekl, že všichni, kdo byli na Národní třídě, na Letné a na Václavském náměstí. Potom ještě Michal Kocáb, který hnal sovětskou armádu tak rychle, že za sebou zapomněla zavřít dveře. A rusky mluvící mafie se k nám brzy vrátily. Gorbačov, Bush, Kohl se také trochu snažili, ale sevřeným šikům vedeným Monikou Pajerovou konkurovat nemohli. Jen mi není jasné, jak to ti naše nesmrtelní dokázali zařídit v ostatních zemích střední a východní Evropy. Neodstřelil snad někdo z nich také rumunského diktátora s jeho ženou?“ komentuje Zbořil.
Po roce 89 se mluvilo o zákazu KSČ, poté KSČM. Zdá se však, že komunistická strana nyní skomírá, byť svými hlasy podporuje vládu. Ale je idea socialismu starého střihu již mrtvá?
„Samozřejmě, kdo by dnes chtěl světovou revoluci s rudou hvězdou a srpem a kladivem. Od toho máme Piráty a ty, co umějí obsadit recepci naší slavné Alma mater nebo ochladit planetu případně ještě část jejího okolí. A k tomu navíc odstraní z FF UK ‚ruské šváby‘. Na to se skomírající KSČM nezmůže,“ říká Zbořil.
Jenže 38 procent Čechů starších 40 let podle průzkumu tvrdí, že za socialismu bylo lépe. „Je to tím, že příslušná agentura klade návodné, nebo dokonce zbytečné otázky. Je to jen vracení se k ztracenému času a nostalgie po tom, co už se nemůže vrátit. Přesto se mi zdá, že otázka, jak je položena, by spíše potěšila už dnes námi vzpomínané organizátory čínské kulturní revoluce, jejímž hnacím motorem byl boj proti staré kultuře, přežitkům, návykům, obyčejům a válka mladých proti starým. Asi se to málokomu zdá možné, ale vypadá to, že náš statečný boj proti čínskému komunismu nám pomohl převzít už i tyto čtyři revoluční axiomy rudé kultury Dálného východu,“ komentuje politolog.
A jak jsme si připomenuli 30. výročí od listopadu 1989? „V poslední době slavíme spoustu všelijakých výročí a domnívám se, že je to zejména proto, aby ČT měla příležitost dehonestovat funkci prezidenta republiky, jeho úřad a pomlouvat pracovní nasazení předsedy vlády. Od ní se snaží opisovat malá a velká média, někdy se zlým úmyslem, někdy z lenosti,“ reagoval Zbořil.
„Takže radovat se z oslav dokázali zejména ti, kteří se domnívali, že je to příležitost odstranit Marii Benešovou z křesla ministryně spravedlnosti, přinutit k demisi Andreje Babiše, a tím vyvolat vládní krizi. Zdá se, že rezignovali na pokusy zbavit se prezidenta republiky jako hlavy státu, takže ho pomlouvali jen ti nejvytrvalejší. Radovali se také ti, pro které tu byla příležitost ukázat se na veřejnosti a na různých místech, ačkoli mnozí jen předváděli, že jejich profesionalita má ještě velké rezervy. Zejména ‚spontánní‘ předčítání toho, ‚co si myslím‘, nebo toho, co si máme myslet, na Letné bylo zvláštní nahromaděním slov, pod která, jak řekl jeden TV komentátor, by se mohl podepsat i Andrej Babiš,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
