,,Lež, Greto a mládeži! Že 97% vědců je s vámi.” Profesor Holoubek, činný v OSN, nastoluje fakta o klimatu

01.10.2019 4:43

NEKOREKTNÍ PROFESOR Spousta lidí má pocit, že zcela jistě rozumí otázkám klimatu. Ve veřejném prostoru se zpochybňuje cokoli seriózního, co se v tomto smyslu řekne. Klimatologům je módní nevěřit, protože každý ví lépe, jak planeta funguje. Profesor Ivan Holoubek, který se ve své vědeckovýzkumné činnosti zaměřuje na osud a vlivy chemických látek v prostředí a hodnocení vlivů na životní prostředí, tvrdí, že tomu tak rozhodně není. Je podle něj dobré si uvědomit, že o problémech, které jsou dnes považovány za možné příčiny klimatických změn, se mluví padesát let, stejně jako o problémech znečištění složek prostředí a vlivu na lidské zdraví.

,,Lež, Greto a mládeži! Že 97% vědců je s vámi.” Profesor Holoubek, činný v OSN, nastoluje fakta o klimatu
Foto: Archiv IH
Popisek: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc

Jinak než vystoupením švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN nelze naše povídání začít. Co vás kromě emocí, které z jejího projevu tryskaly, a ostré kritiky na adresu politiků na její řeči zaujalo?

Tohle její vystoupení na mě zapůsobilo veskrze negativně. Když vystoupila na klimatickém fóru ve Varšavě, mělo to smysl, mělo to poselství, myslím, že zcela jistě zapůsobilo. Postupně se z toho ale stává trapná záležitost a toto poslední vystoupení toho bylo vrcholem. Zažil jsem podobná vystoupení původních obyvatel arktických regionů v rámci přípravy Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech – působivé, smysluplné, dotýkající se problémů oblastí, kde žijí a které jsou ovlivňovány něčím. Co je do těchto regionů transportováno z dalekých produkčních a aplikačních oblastí. Jednalo se o transport toxických látek, které mohly ovlivnit jejich zdraví kvůli procesům dálkového transportu, které na planetě působí. Něco podobného, jako je vystoupení Grety, se odehrálo také před lety na summitu v Riu. Takže osvědčený scénář pochopitelný snahou o řešení problémů, ale nesmí se z toho stát trapný cirkus, jakým bylo ono poslední vystoupení.

Fotogalerie: - Boj o sochu Koněva

Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...
Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v p...

V té souvislosti je docela úsměvné poslouchat názory různých všeználků o tom, jak jsem sice seděl třicet let v OSN, ale většinou jsem tam spal a nic neudělal a musela přijít Greta a obratem ruky vše vyřešit. Jasně, každý má právo na svůj názor, ale ani má nekorektnost mi nedovoluje napsat, co si o těchto lidech myslím.

Anketa

Vadí vám, že ministryně Schillerová citovala názor občana ve znění ,,je to opoziční a senátorská špína"?

6%
94%
hlasovalo: 9618 lidí

Generální tajemník OSN António Guterres, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které Zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii. „Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ konstatoval Guterres. Který z těch jím zmíněných úkazů svědčí nejvíc pro tvrzení o hrozící klimatické krizi?

Působím v současné době ve dvou brněnských centrech zabývajících se dopady lidské činnosti na životní prostředí a zdraví člověka. Prvním je RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Toto centrum, kde působím od jeho založení, se dlouhodobě zabývá problematikou vlivů nejrůznějších chemických látek na životní prostředí a živé organismy včetně člověka. Tyto problémy jsou řešeny od lokální přes regionální až po globální úroveň. Druhým je CzechGlobe, tedy Centrum pro výzkum globální změny Akademie věd ČR.

Proto bych nemluvil o klimatické krizi, ale o globální krizi nebo raději o globálních problémech. Znovu a znovu opakuji, že tím největším a zásadním problémem, před kterým civilizace stojí, je narůstající populace planety. To samozřejmě generální tajemník OSN velmi dobře ví, ale je velmi politicky nekorektní to zdůrazňovat, a ještě to navíc považovat za to nejvýznamnější.

Všechny ostatní problémy jsou s tímto hlavním spojeny a navazují na něj – znečištění prostředí s narůstající populací přes to všechno, co bylo do dnešních dnů uděláno, problémy vody, půdy, potravin, devastace krajiny, snižování biodiverzity a řada dalších.

Takže souhrnně – rozhodně nejsem klima- ani jiný skeptik. Čtyřicet let se zabývám problémy znečištění prostředí a mnohé z toho považuji za rozhodně zásadnější a závažnější, než je potenciálně hrozící klimatická změna.

Ale probůh, to přece není soutěž o to, co je největší problém. Planeta je jeden velký systém se vzájemně funkčně propojenými částmi a každý antropogenní, dlouhodobý a intenzivní zásah může znamenat problém. To, co potřebujeme nejvíce, je pochopení, jak co funguje, a porozumění tomu, co naše činnost může způsobovat. Kdybychom toto poznání a porozumění měli před sto lety, většinu dnešních problémů bychom neměli.

Takže máme řadu vážných problémů, vážných pro planetu – narůst lidské populace a s tím spojenou potřebu zajištění základních potřeb pro narůstající množství lidí na planetě, vážných pro lidskou společnost – sociální problémy, migrace, válečné konflikty současné civilizace, vážných pro planetu a jejích prostředí a jeho vliv na lidskou společnost – znečištění, odpady, dlouhodobé neřešení problémů, špatný management hospodaření, sucho, povodně.

Pokud tyto problémy existují, a to je mimo diskusi, je potřeba je řešit. A je mimo diskusi, že se řeší desítky let – jen je třeba je řešit efektivně a bez zbytečné hysterie a politického zneužívání.

Ze své pozice v čele OSN Guterres vzkázal státníkům, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“ a že „máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě“. To se snadno řekne, hůře provede. Vzhledem k tomu, že se ve své vědeckovýzkumné činnosti zabýváte vlivy chemických látek na prostředí, hodnocením vlivů na životní prostředí i hodnocením rizik, troufl byste si označit nejaktuálnější „konkrétní činy“, k nimž musí lidstvo bezodkladně přistoupit?

Myslím, že je dobré rozdělit dvě roviny problému – jednak tu politickou a pak tu realizační. Ta politická zahrnuje deklarace od úrovně OSN až po jednotlivé státy a jejich části. To samozřejmě má svůj smysl – víme-li o problémech a většina problémů, o kterých se bavíme nezná hranice – řešit je společně a ty proklamace nesmějí být prázdnými dokumenty. To se bohužel často děje a na to navazuje ta druhá – realizační – rovina. Za léta působení v rámci úmluv OSN jsem bohužel poznal, že ta realizační rovina je často velmi málo efektivní. Nemáme neomezeně finančních prostředků, a pokud je nevyužíváme účinně, je to vážný problém. Několikrát jsem hodnotil účinnost různých opatření především v rámci Stockholmské úmluvy a není to moc radostné. Úroveň realizace opatření řady globálních úmluv a jejich implementace na národní úrovni je často velmi nízká a formální a vložené prostředky nejsou rozhodně využívány efektivně. Toto já osobně považuji za velký rozpor mezi tou politickou deklarací a její praktickou realizací.

Je ale vůbec nesporné, že skutečně dochází k významným klimatickým změnám, za něž navíc může svou činností člověk? Jsou mezi vědci názory na to, že člověk tak důležitým činitelem pro změnu není, už jen okrajové?

To je, myslím, velmi nešťastná rovina problému. Řada lidí má pocit, že tomu zcela jistě rozumí, zpochybňuje se cokoliv seriózního, co se v tomto smyslu řekne, klimatologům je módní nevěřit, protože každý ví lépe, jak planeta funguje. Neví a je dobré si uvědomit, že o problémech, které jsou dnes považovány za možné příčiny klimatických změn, se mluví padesát let, stejně jako o problémech znečištění složek prostředí a vlivu na lidské zdraví. Že se člověk svými aktivitami na problémech znečištění prostředí podílí, je mimo jakoukoliv diskusi. Diskutovatelné jsou samozřejmě různé modely a scénáře vývoje – záleží nepochybně na tom, jaká vstupní data použijeme, jak moc jsme schopni problémy popsat, jak moc je chápeme a jsme schopni interpretovat výsledky měření a modelů. Za těch zmiňovaných padesát let se zcela jistě mnohé změnilo – nastal pokrok jak v instrumentální technice měření různých parametrů, tak obrovský pokrok ve výpočetní technice, pokročilo velmi významně naše poznání podstaty planetárních procesů.

Takže za největší nesmysl v tomto považují komická tvrzení typu 97 procent vědců souhlasí, tvrdí, má za to, že… a cirkus kolem, vyvolávaný především médii, pro která ta či ona katastrofická vize je příležitostí mít super zprávu. To je také vidět na tom, jak probíhají diskuse v médiích – jsou převážně zváni hlavně ti, kteří poskytnou politicky korektní a akceptovatelnou odpověď. Kritika, zpochybňování se nenosí nebo dostane okamžitě všelijakou fóbní/filní nálepku.

Je to ke škodě věci. Rozhodně vliv člověka nezpochybňuji. Ale mají-li se problémy řešit, musí to být založeno na pravdivých východiscích, bez hysterie, s jasnou analýzou všech možných řešení. A znovu a znovu – všechna opatření stojí neuvěřitelná množství peněz, které prostě v některých částech světa nejsou k dispozici.

Ti, kteří uznávají oteplování planety i teorii, že k němu dochází hlavně prostřednictvím lidských aktivit, se dělí na ty, co požadují okamžité a bezpodmínečné ukončení všech aktivit, které znečišťují životní prostředí nebo oteplují planetu, a na ty, co jsou přesvědčení, že moderní technologie nejsou samy o sobě problém, ale tvoří naopak řešení, jak ekologickou katastrofu zmírňovat a hlavně napravovat její následky. Jak by vypadal svět, kdyby se prosadil ten radikální přístup?

Chtít můžeme cokoliv, ale těch 35 let působení v OSN je mimo jiné také o tom, že když něco zakážu nebo omezím, musím současně přinášet náhradu – stejně účinnou pro vlastní technologii, proces, činnost. Takže cyklus výzkum – vývoj – inovace – aplikace a tato cesta je někdy velmi dlouhá a také drahá. A pokud něco celoplanetárně zakážeme či omezíme, tak to má významné ekonomické a sociální důsledky. Takže radikální výkřiky být mohou, ale ono se to samo nezaplatí a nebude to zítra proto, že se někdo rozhodl, že to musí být takto, a ne jinak.

A pokud jde o ten svět, kde by se prosadil takový radikální přístup, tak mohu říct jediné – v něm bych nechtěl žít.

Zastánci takového přístupu požadují ukončit využívání všeho uhlí či ropy. Vše se totiž měří uhlíkovou stopou, která snižuje aktuální stav tzv. klimatického rozpočtu – množství zplodin, které ještě můžeme vypustit, než nastane definitivní bod zlomu. Jak je to s často citovaným závěrem Mezivládního panelu pro změny klimatu, podle něhož skupina vědců tvrdí, že nám už zbývá jen dvanáct let, abychom ještě byli schopní dostat oteplování planety pod kontrolu?

Omezení využívání fosilních paliv má své racionální pozadí. Ale veškeré výkřiky typu za 12 let... do roku 2030 nebudeme používat fosilní paliva a podobně, nejsou většinou založené na zhodnocení skutečných možností takovéhoto omezení. A zase jiná je situace v ekonomicky silných zemích, ale ani ony si nejsou jisty reálným horizontem uskutečnění takových plánů. A situace v dalších částech planety není takovým rozhodnutím ekonomicky příznivá vůbec. Zvláště když alternativní zdroje vyžadují stále vysoké dotace pro pořízení a provoz. To se jistě změní pravděpodobně v relativně blízkém horizontu, ale zatím to nepředstavuje zásadní řešení energetické situace.

Greta Thunbergová spolu s dalšími mladými lidmi podala stížnost k Výboru OSN pro práva dítěte za údajnou nečinnost v boji proti klimatické změně na Francii, Argentinu, Turecko, Německo a Brazílii. Co říkáte tomuto výběru, patří právě tyhle země nejvíce na pranýř?

No, myslím, že jediná spojnice je, že jsou to relativně velké země. Úroveň péče o prostředí v Německu nebo Francii je přes řadu problémů legislativně, technicky jinde než u těch zbývajících tří. Což vím velmi dobře z vlastních zkušeností. Působil jsem dost dlouhou dobu v Turecku a znám i situaci v ostatních zemích. Stížnost je v podstatě prázdnou deklarací, ty země mimo EU mají řadu jiných problémů, ale rozhodně nelze říct, že by jejich vlády nedělaly nic, to je hrubé zjednodušování.

Ti, kdo souzní s pohledem švédské aktivistky, tvrdí, že musí skončit současná „anarchie“ v mezinárodních vztazích, v níž státy dbají pouze na své „sobecké“ zájmy a zapomínají na to, že už slovy Grety lidstvu „hoří dům“. Východiskem by mělo být zavedení nějaké formy celosvětové vlády, která by podle této teorie byla „rozumnější“ než volené vlády jednotlivých států. Jak jinak by se mohl prosadit často citovaný princip „klimatické spravedlnosti“, podle něhož zejména Evropa a další části západní civilizace musejí jít v boji s klimatickými změnami příkladem a vzdát se fosilních paliv, protože nesou největší historickou vinu na zamoření planety?

Ano, jsem rozhodně pro, aby skončila anarchie v mezinárodních vztazích, abychom si reálně uvědomili problémy, které musíme řešit, ale také to, co už bylo/nebylo uděláno, a poučili se z toho. Abychom skončili s anarchií typu „Greta radí vládám, jak na to“. Je skvělé, že si mladá generace uvědomuje problémy kolem sebe. Ale její aktivity by neměly být založeny na lžích typu – nic se nedělalo, nemá cenu se učit, za dvanáct let bude konec světa, 97 procent vědců říká a podobně.

A ten podíl na emisích dnes rozhodně není takový, že by Evropa byla jejich největším zdrojem. Je nutné vidět, co se v Evropě od konce sedmdesátých let pro snížení emisí udělalo a co se dělá v jiných částech světa. Ano, Evropa a USA jsou historicky velkými znečišťovateli většinou sledovaných znečišťujících látek, ale také už padesát let tento problém řeší ve srovnání s jinými částmi světa. Částmi světa, kde narůstá trvale populace a také znečištění prostředí, a části světa, jež nemá ekonomickou sílu na řešení těchto problémů. Lze oprávněně namítnout, že řada těch problémů a znečišťovatelů má svůj původ v Evropě či USA, ale to současné provozování v řadě velkých zemí ostatních kontinentů už není dominantně spojeno jen s Evropou či USA.

Přiznám se, že při diskusích a vyjádřeních ke klimatické hrozbě jsem od nikoho nezaznamenal, že by za největší problém planety označil nárůst populace, jak na to upozorňujete vy. Čím se to dá vysvětlit?

Je obtížné řešit problémy životního prostředí na všech úrovních, skutečně obtížné. Ale mnohá řešení jsou technická, mnohá společenská, politická a tomu lze porozumět, k tomu se dá vyjadřovat, aniž moc narazíme nebo se staneme foby/fily. Určitě tento názor není jen můj, je vcelku logický. To, co za opatření pracně vymyslíme, zavážeme se k realizaci v Evropě či v Severní Americe, bude dosaženo za poměrně velkých investičních vstupů a jen málo ovlivní globální situaci – za současných přístupů zbytku světa a pokračujícím nárůstu populace. Každá miliarda lidí navíc má tomu odpovídající potřeby a požadavky. To, co pracně a s velkou pýchou v EU ušetříme, nebude mít adekvátní odezvu v ostatních regionech.

Ale to skutečně neznamená, že bychom neměli nic dělat, jak často slýcháme od řady lidí, kteří reálné problémy prostředí nevidí, anebo naopak propadají hysterii. Jenže problémem je nízká realizační efektivita OSN, nízká zpětná vazba v řadě zemí, korupce a další problémy, které brání efektivnějšímu využívání těch finančních prostředků, které máme na řešení těchto problémů k dispozici. A pak je skutečným problémem nízká úroveň znalosti těchto problémů a možnosti jejich řešení v rozvojových zemích. Klasickým příkladem jsou současné problémy kolem plastů. Hrdostí se dmoucí Evropská unie z toho, jak se vypořádala s brčky a podobnými plastovými komoditami a jaký že je to příklad pro ostatní svět v kontrastu s řekami odpadů v řadě zemí, neexistencí systémů odpadového hospodářství. Kdokoliv některou takovou zemi navštívil nebo navštíví, si obrázek udělá sám. Jen některým aktivistům to těžko vysvětlit.

Vy jste si ke své vědecké činnosti přibral i politické břemeno. Ve volbách do Evropského parlamentu jste vedl hnutí Vědci pro ČR. Co s ním bude dál?

Od voleb do Evropského parlamentu uplynuly čtyři měsíce. Myslím, že jsme si v kampani nevedli špatně. A rád bych ještě jednou poděkoval těm z vás, kteří nám dali svůj hlas, i když věděli, že náš úspěch ve volbách by byl spíše zázrakem. Přesto tak učinilo 19 500 občanů. Pro nás bylo příjemným překvapením, že naše postoje oslovily a zaujaly takové množství lidí i přes naše malé možnosti se veřejnosti prezentovat na celostátní bázi.

Dostalo se nám slov uznání za náš přístup, ale i velmi vulgárních ocenění našich záměrů. Také jsme byli terčem různých ataků, až po úroveň, řekněme, slovních průjmů. Ale tak to asi v současné společnosti chodí a myslím, že není nutné se tím zbytečně zabývat.

Je samozřejmě otázkou, která – předpokládám – zajímá ty, kteří nám svůj hlas přes určitou nedůvěru přece jen dali, co dál.

Nutno přiznat, že nám bylo od počátku jasné, že do toho nejdeme s cílem založit politickou stranu a věnovat se tomu takříkajíc na plný plyn. Není to totiž vůbec jednoduchá záležitost a myslím, že většina z nás má jiné priority.

Pro mě osobně na tom bylo nejpodstatnější naše základní směřování – konzervativní přístup a snaha nazývat věci pravými jmény. To také na nás, myslím, nejvíc cenili ti, co nám dali svůj hlas.

Po volbách jsme jednali s některými pravicově orientovanými subjekty, převážně velmi malými, které trochu zaskočil počet našich hlasů. Ale vyplynulo mi z toho, že se žádné rozumné spojení nenabízí. Do toho vznikla Trikolóra, zatím ještě vzbuzující rozporuplné pocity, ale část členů hnutí Vědci pro ČR a původního Brno+ do nově vznikajícího subjektu přešla. Část z nás něco takového nepředpokládá ani do budoucna.

Těm z nás, kteří tak neučinili a nemají sil ani chuti věnovat čas vzniku něčeho skutečně nového, zbývají jen dvě cesty. Tou první je naši aktivitu bezezbytku ukončit, tou druhou je věnovat se nám blízkým, odborným tématům se zdůrazněním konzervativního přístupu a pojmenovávání problémů správnými jmény.

Kterou z uvedených cest jste si tedy v tuto chvíli vybrali?

Formou, kterou jsme zvolili, je vznik platformy v tuto chvíli nazvané „Konzervativní přístup“. Možná by se slušelo spíše využívat název „Konzervativní (nekorektní) vědci“ v návaznosti na aktivity hnutí Vědci pro ČR. Ale bude, myslím, rozumná širší orientace a zaměření.

Chceme i nadále nazývat věci pravými jmény. I nadále považujeme politickou korektnost v její současné převažující podobě za velmi škodlivou záležitost. A chceme, aby v diskusi k aktuálním problémům zněly i názory jiné než dnes převážně znějící liberálně demokratické, prezentované jako jediné možné. Takže ukončíme po formální i praktické stránce činnost hnutí Vědci pro ČR a začneme pracovat na vzniku konzervativní platformy – jak forma, název i obsah jsou ve stadiu zrodu a v počátku vývoje něčeho smysluplného.

Rozhodně nemíníme svou činností nikoho nesmyslně – jak je dnes běžné – urážet. Chceme, aby naše aktivity byly založeny na respektu k názorům druhých, svobodné diskusi a výměně názorů. Tedy otevřeně, kriticky a s hlavním motem – nazývat věci pravými jmény, což rozhodně nemusí být ve shodě s převažujícími a politicky korektními názory.

Předpokládáme, že se naše aktivity nebudou omezovat jen na sociální sítě, blogy a podobně, ale rádi bychom také pořádali kulaté stoly, diskuse, workshopy k aktuálním problémům s cílem vyjasnění názorů. Nevyhýbáme se diskusím s různými názorovými proudy, spíše jsme však pro cílené diskusní akce než bezbřehé diskuse na sociálních sítích. Přidat či názorově souhlasit můžeme kdokoliv, platforma je volné seskupení, které začíná hledat svou tvář, formu a místo na slunci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Islám je nenávistná doktrína k ovládnutí světa. Hrozí vyhlazení Evropanů, řekl poslanec od Babiše a představil zásadní projekt „národní fronty“, který chystá proti imigraci

16:27 Islám je nenávistná doktrína k ovládnutí světa. Hrozí vyhlazení Evropanů, řekl poslanec od Babiše a představil zásadní projekt „národní fronty“, který chystá proti imigraci

ROZHOVOR „Je to další otřesný důkaz selhání politiky multikulturalismu a celého toho šílenství s při…