Smysl, důležitost veřejnoprávních médií? Obejde se bez nich společnost?
Naštěstí je máme. Dá se žít bez veřejnoprávních médií, ale naše veřejnoprávní média jsou organizačně dobře postavena – máme ČT24, Český rozhlas má zase Rádio Plus. Nyní jde pouze o to, aby i personálně byli veřejnoprávní. Chyba zpravodajství je, že stojí většinou na jedné straně spektra a diváci to poznají. Mělo by být objektivnější, a ten management veřejnoprávních médií... musíme si uvědomit, kdo jsou vlastníci. Ti, kdo si média zprivatizovali v různých revolucích, obsadili vysílače? Nebo my, daňoví poplatníci?
To je ten problém. Já si myslím, že se management bojí lidí v redakcích, aby nevyvolali bouři, nesmetli je a nepřišli o celkem slušné peníze a odměny. Nás reprezentují různé rady včetně Rady pro televizní a rozhlasové vysílání – tam je asi chyba, že nedělají, co by měli – aby reprezentovali nás, vlastníky, kdo platí daně a koncesionářské poplatky. Takže problém není v tom, že by zde neměla veřejnoprávní média být. Naopak. Problém je v tom, jak se staví k situaci ve společnosti a ve světě. Ta média by měla být více objektivní.
Tedy objektivity se podle vás nedostává. Čím si myslíte, že je to ve veřejnoprávních médiích způsobeno?
Když se podíváte, jedná se o velice mladé lidi, kteří dostali ohromnou moc. Asi jim trochu vlezla do hlavy. Prostě je třeba více serióznosti a méně namyšlenosti. Problém je, že novináři obecně jsou dost pokleslí. Nevím, čím to je, osobně se na televizor často dívat nemohu, pokud se nejedná o sport nebo zajímavé zpravodajství.
Psali jsme:
Na Facebooku vznikla skupina, která varuje, že veřejnoprávní média jsou ohrožena. I kvůli neschvalování výročních zpráv. Pokud přijdeme o ČT, nezůstane nám prý k dispozici nic jiného, než výklad světového dění v podání majitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa, případně propagandistické pořady podobné těm, jaké se vysílají v totalitní Severní Koreji.
To je naprostá demagogie, vůbec to není pravda. Lidé mají rádi televizi, byli a jsou jí věrní a dívají se na zpravodajství. Podstatou je, zda bude patřit těm, kdo si ji přivlastnili, nebo se vrátí do rukou těch, kteří ji financují – daňových poplatníků. Považuji to za nesmysl, nikdo by si v této zemi netroufl zrušit veřejnoprávní média. Jedná se o zoufalce, kteří neustále někde bijí na poplach a něco svolávají. Buď tomu nerozumí, nebo mají nějaký důvod. Aby rozeštvávali společnost? Ale že by zde nebyla Česká televize nebo Český rozhlas... může se trochu změnit financování nebo se mohou změnit rady, nebo – což by bylo žádoucí – by měli přijmout jiné lidi a dát pryč jiné, kteří se už provařili.
Budu reagovat citací. Skupina uvádí: „Pokud se vám zdá, že se dnes něco podobného už nemůže opakovat, stačí se podívat do Polska a do Maďarska, kde má demokratická opozice zkomplikován přístup do státem kontrolovaných médií.“
Já jsem žádnou polskou a maďarskou neviděl, nemohu hodnotit, jak mají komplikovaný přístup. Ale řeknu vám, že komplikovaný přístup do České televize mají ti, kdo jsou ve vládnoucí vrstvě. Tedy ti, kdo nejsou Kalousky, Schwarzenbergy a podobně. Mohli bychom říkat: Podívejte, oni vůbec nemají přístup, a když mají přístup, tak jim skáčou do řeči a dělají z nich osly a hlupáky. Můžeme tvrdit z druhé strany totéž, co tihle lidé.
Obáváte se o budoucnost veřejnoprávních médií vzhledem k tomu, že prozatím nebyly schváleny výroční zprávy, což může skončit například výměnou vedení České televize?
Pokud byste mohli zaslat televizní koncesionářský poplatek dle svého uvážení, kdo by ho dostal?Anketa
Ve Spojených státech jsou média prodemokratická a prorepublikánská. Společnost tím pádem ví, jak vnímat jejich obsah a jak k informacím přistupovat. Tedy říkají jasně: Jsme na určité straně, dáváme to najevo. Co vy na tento způsob žurnalistiky?
Proč ne, svého času jsem byl občas v Bruselu, kde se reprezentoval východní blok asociací komunikačních agentur, a když přijeli Američané, říkali, že jsou lobbisté: My si platíme senátory, jsme označení a všichni o nás vědí. Jestliže je Fox pro republikány a jiné televize pro demokraty, diváci to vědí a i komerční televize plní jasnou úlohu, protože je jasné a zřejmé, na čí straně jsou. Nechť je na divákovi nebo posluchači, aby si vybral, na které straně stojí. Buď volí republikány, nebo demokraty. A tihle mu přihráli argumenty, proč má volit jednoho, a nikoliv druhého. To je naprosto demokratické a vůbec to demokracii neohrožuje, naopak ji to posílilo.
Je něco podobného použitelné v České republice?
My jsme trochu v jiné situaci. Jsme v Evropě a jsme zvyklí na něco jiného, vždy jsme měli státní televizi, takže jde jen o to, mít na ni nějaký vliv prostřednictvím občanů, nebo ať mají jednu redakci pro jednu stranu a druhou proti nim. Ale zoufalé snahy politiků proti Babišovi a ostatním jsou špatně. Lidé vidí jejich nenávist, a proto je nevolí. Oni prohrávají volby a jsou ještě více naštvanější. Chce to více rozumu a sebekritiky, více vize, více předvídavosti, a lidé je začnou volit. To znamená, že nemusíme mít program, ale program antiZeman a antiBabiš na lidi v této zemi nepůsobí, protože jsme zvyklí si dlouhá léta dělat názor sami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
