Můžeme se zeptat úvodem poněkud netradičně, čím vás Ivo Valenta nejvíce zaujal?

To je jednoduché. Napřed svým životním příběhem. A tím rozhodně nemyslím to, že se stal bohatým člověkem, takových lidí je v Česku víc, a můj respekt nemají. Ivo Valenta ano, protože jeho příběh je o cílevědomosti, pracovitosti, odvahou obklopovat se schopnými lidmi bez ohledu na své ego, ale také o moudrosti, s níž si zachovává rodinné vazby, a jak lpí na své rodině. Co mne pak překvapilo později, když jsme se blíž poznali, byla jeho normálnost (úsměv).

Což taky nebývá u lidí mající takové světské statky běžné. Nosí nosánky nahoru a lidi si drží od těla – to Ivo Valenta je úplně jiný případ. Mezi lidmi je jako ryba ve vodě, a o nosánku nahoře se vůbec nedá mluvit. Naopak – nejlépe se cítí mezi normálními lidmi. Vždy se s ním proto ráda setkávám, protože normálně „pokecáme“. Protože s ním se dá mluvit o všem. O politice i o dětech. Navíc je patriot jak blázen – jako já. Takže si notujeme.