Pane prezidente, válka na Ukrajině na základě ruského útoku trvá už přes čtyři měsíce. Očekával jste, že se konflikt potáhne dlouho?
Válku jsem, jako mnozí jiní a to mě neomlouvá, vůbec neočekával. Řekl jsem, že Rusové nejsou blázni, aby tohle udělali. Oni to udělali, takže se ukázalo, že jsou blázni.
Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)Anketa
Konec konců nedávno jsem v jiném rozhovoru říkal, že NATO mělo ve svých oficiálních dokumentech ještě velmi nedávno, že Rusko je strategický partner! Jak daleko od tohoto výrazu dneska jsme.
Jaké varianty ukončení války podle Vás připadají v úvahu nebo jsou reálné?
Nechci se považovat za vojenského odborníka, ale pokud vím, většina analytiků se shoduje v tom, že půjde o dlouhou a opotřebovávací válku.
Na Západě se vede spor, zda je důležitější nadále Ukrajincům masivně dodávat zbraně, protože Rusko musí být za každou cenu poraženo nebo má přednost cesta vedoucí k nastolení míru. Jak se k tomu stavíte?
Říká se, že Rusko rozumí především síle, takže diplomatické úsilí může mít úspěch pouze tehdy, bude-li podepřeno silou. Touto silou mohou být dodávky zbraní, které podporuji, mohou jí být ekonomické sankce, kde jsem ovšem daleko opatrnější, protože jednak může Rusko přesměrovat svůj export energetických surovin do Číny a Indie a za další, kdyby Putin zavřel kohoutky, nakonec na tom budeme biti především my, protože například Česká republika je do značné míry závislá na dodávkách ruského plynu.
Co z Vašeho pohledu znamená ruská agrese a válka pro svět a bezpečnostní architekturu do budoucna? Jaký svět je před námi?
Svět už se změnil, protože dvě neutrální země Švédsko a Finsko budou přijaty do NATO, a pokud vím, Turecko už jejich přijetí přestalo blokovat. Takže to, co si Putin nepřál, to znamená rozšíření NATO, právě svou agresí vyvolal.
Svět nebude bipolární, jako ostatně nebyl už posledních 10-15 let, ale bude multipolární s tím, že podle mého názoru rozhodující roli převezme Čína, která se už dnes stala ekonomicky nejsilnější zemí.
Zmínil jste ekonomické sankce proti Rusku. Ve své politické kariéře dlouhodobě nástroj sankcí kritizujete jako neúčinný s tím, že většinou víc zasáhne ty, kteří je vyhlašují. V případě ropy a plynu to teď zcela platí. Jsou tyto typy sankcí vůči Rusku vůbec k něčemu?
Především jsou málo účinné. Vezměte si, že i v případě ropy si Česká republika a některé další země vyjednaly výjimky. Jestliže sankce nezničily Kubu, vůči níž byly aplikovány 50 let, těžko zničí daleko početnější a větší zemi jako je Rusko.
Nejsou ty výjimky pokrytecké? Politici verbálně ruskou ropu odmítají, zároveň si však na její další dovoz domlouvají výjimky.
Ano, přesně tak. Kritizovali jsme Maďarsko, to alespoň postupovalo s otevřeným hledím, zatímco my jsme nejdříve halasili, že žádné výjimky nebudou a pak jsme si jeden po druhém potichu vyjednali.
Za jakých okolností si dovedete představit, že evropské země začnou v budoucnu po skončení války obnovovat obchodní a diplomatické vztahy s Ruskem?
Diplomatické styky existují, takže není zapotřebí je opět navazovat. Pokud jde o ekonomické vazby, realismus nás zřejmě povede v oblasti dodávek energetických surovin k tomu, aby po ukončení války na Ukrajině, ať už dopadne jakkoli, se tyto dodávky obnovily nebo dokonce rozšířily. Rusko bude nepochybně oplátkou vyžadovat dovoz některých soudobých technologií, což zase povede ke zrušení některých technologických sankcí.
Na druhé straně vaše otázka implicitně směřuje k tomu, zda lze očekávat v ruské společnosti určitou politickou změnu. Protože jsem milovník analogií, připomněl bych tady situaci Ruska po roce 1905, po prohrané válce s Japonskem. Přestože to nebylo dokonalé a zcela demokratické, zachovalo se samoděržaví, přece jen se posílila moc dumy a Rusko začalo být o něco liberálnější. Není vyloučeno, že pokud válka na Ukrajině nedopadne podle Putinových představ, zejména jestli povede k vysokému počtu ruských mrtvých, může po ukončení této války podobný otřes zaznamenat i Rusko a jeho politické struktura.
Lze natvrdo říci, že pokud v budoucnu nějaké bližší vztahy s Ruskem budou, tak spíš bez Putina v čele nebo po větší demokratizaci?
Demokratizaci se pokoušel dělat Gorbačov a Jelcinem to vyvrcholilo, jenže ten působil dosti chaotickým dojmem. Nedávno jsem četl knihu Alexandra Solženynica Rusko v troskách, která Jelcinovo období výrazně kritizuje. Rusko potřebuje silného vůdce, je to jeho tradice, dlouholetá tradice, takže bych neočekával nějakou mechanickou implementaci standardní parlamentní demokracie. Kdyby to byla osvícená diktatura, asi by šlo o vrchol, jehož by Rusko mohlo dosáhnout.
Fotogalerie: - Řehka generálmajorem
Za poslední měsíce vyšly stovky nebo tisíce článků analyzující Putinovu osobnost. Vy jste se s ním za svou politickou kariéru setkal mnohokrát. Jak na Vás působil?
Poměrně pozitivně. Bezesporu je inteligentní, to mu zůstalo. Je lehce cynický, ale to je každý politik, který je v čele velmoci, co bychom si nalhávali. Rozhodně jsem neměl pocit, že by trpěl jakýmkoli projevem duševní nemoci. Dnes po útoku na Ukrajinu si tím už nejsem jistý.
Pokud jde o vývoj kolem Ukrajiny, který nakonec skončil válkou, je možné najít nějaké chyby i na straně Západu?
Myslím si, že tady nic významného neexistuje. Že byl Západ vůči Ukrajině ostražitý pokládám za naprosto správné, protože nesmíme zapomenout, že na Ukrajině nebyla plná demokracie, probíhala tam oslava Bandery a jeho stoupenců. Stepan Bandera byl považován za národního hrdinu, pojmenovávaly se po něm ulice, stavěly pomníky a už to vypovídá o nedemokratickém charakteru Ukrajiny.
Nicméně soucit s utrpením ukrajinského lidu, bombardování civilních objektů, smrti civilistů, zejména žen a dětí, to vše vedlo Západ k rozšíření zbrojních dodávek, takže jsme tak trochu potlačili negativní rysy a jejich vnímání. I když jsem podporoval kandidátský statut Ukrajiny do EU, nezapomeňte, že ho má i Turecko. Kandidátský statut ještě zdaleka není plné členství.
Narážel jsem spíše na sliby či lákání Ukrajiny do NATO.
Ne, mýlíte se. Nikdo z odpovědných a reprezentativních politiků nic takového Ukrajině nesliboval. Naopak jsem zaznamenával celou řadu vyjádření ještě před ruskou invazí, která jasně říkala, že Ukrajina nebude členem NATO. Také by bylo dost podivné, kdyby byla, protože by to znamenalo válku s Ruskem. V každém případě to, čeho se může dosáhnout jako maxima, je neutrální statut Ukrajiny.
Prezident Zeman během rozhovoru s PL
Včera jste jmenoval nového ministra školství jako náhradu za Petra Gazdíka, který rezignoval po provalení jeho kontaktů s podnikatelem Redlem označovaným za mafiána. Je z hlediska vládní úrovně Gazdíkův odchod adekvátním řešením celé korupční aféry?
Nejsem si zcela jist. Nelze zapomenout, že toto je sedmý skandál hnutí STAN v řadě. Sedmý skandál! Nemusím je vyjmenovávat, všichni to známe. Jestliže tedy nějaké politické uskupení má sedm skandálů v krátké době za sebou, je s ním něco v nepořádku a nevyřeší to pouze odchod jednoho ministra.
Zdá se mi, že hnutí STAN je do jisté míry podobné dřívějšímu hnutí Věcem veřejným, které také vletělo do české politiky jako meteor, když se domnívalo, že je hvězda, zapadlo a dneska o něm nikdo neví až na to, že mělo jakousi detektivní kancelář a mafii navázanou na tuto detektivní kancelář ABL. Hnutí STAN není klasická politická strana a já se obávám, že jejím hlavním programem je přesměrování penězovodů z centrální na komunální úroveň, což se projevuje v tzv. rozpočtovém určení daní.
Předal jste ministru spravedlnosti Blažkovi podnět k prošetření okolností snahy zbavit Vás ústavních pravomocí během loňské hospitalizace. Jak ten tehdejší proces a snahy vidíte? Má to v polistopadové historii obdoby?
Nic podobného tu nebylo. Zažili jsme to za komunistického režimu v případě Ludvíka Svobody, kde se kvůli němu změnila Ústavy. Ovšem v jeho případě to byla nemoc dlouhodobá, dokonce několikaletá, nikoli několikatýdenní hospitalizace jako v mém případě.
Ing. Miloš Zeman
Dominik Duka skončil po 12 letech ve funkci pražského arcibiskupa. Máte dlouhodobě blízké přátelské vztahy. Jak jeho éru a působení hodnotíte?
Pan kardinál byl v úterý u mě v Lánech a dohodli jsme se, že někdy v blízké budoucnosti se setkáme ve třech i s panem arcibiskupem Graubnerem, který bude jeho nástupcem. Myslím si, že Dominik Duka podobně jako kardinál Tomášek vrátil církvi respekt. Zatímco někteří jiní církevní představitelé dosahovali opaku. Kardinál Duka se vyslovoval pro tradiční hodnoty, jako například rodina, dostal se tím do sporu s progresivisty, kteří vyznávají teorii, že existuje 90 pohlaví a v tomto smyslu byl docela blízko některým konzervativním, byť sekulárním, kruhům. V tomto smyslu katolické církvi výrazně prospěl.
Kardinál Duka nedávno v Praze zaštítil a zúčastnil se mezinárodní konference o sv. Vojtěchu a střední Evropě, která zdůraznila nutnost úzké spolupráce mezi středoevropskými národy a de facto rozšíření V4 o další státy jako Rakousko, Slovinsko nebo Srbsko. Měla by se o to politická reprezentace stačit?
Vidíte, o této akci jsem nevěděl. Již téměř 20 let bojuji za to, aby se Slovinsko stalo členem Visegrádské skupiny a nemám absolutně žádné námitky proti členství Rakouska, naopak. Jsem tedy velmi rád, že toto zaznělo a omlouvám se, že jsem o této akci nebyl informován.
Psali jsme:
Při jmenování vlády a počátečním odmítání Jana Lipavského na post šéfa diplomacie jste zdůrazňoval nutnost pokračovat v těsné spolupráci v rámci V4. Ta ale momentálně fakticky neexistuje. Jaký na to máte názor? Jde především o Maďarsko, do jehož lídra Viktora Orbána se řada koaličních politiků tvrdě pustila.
Pokládám pana Lipavského za nejslabšího člena Fialovy vlády a ta ostuda, která je spojena s jeho ministrováním se projevila například v jeho nedávném postoji vůči Izraeli. Je zajímavé, že i u lidí opačného smýšlení než mám já, třeba u pana Bartoška z KDU-ČSL a dalších, vyvolala tato aktivita pana Lipavského negativní reakci. Samozřejmě je to hrubá chyba, a protože za několik málo týdnů navštíví Českou republiku izraelský prezident, tak se mu za pana Lipavského jako hlava státu osobně omluvím.
Pane prezidente, do konce Vašeho mandátu zbývá něco přes osm měsíců. Jaké máte na toto období plány?
Jak známo, lékaři mně zakázali létat, což je také důvod proč jsem požádal premiéra Fialu, aby mě zastoupil na summitu NATO v Madridu. Možná, že absolvuji ještě jednu zahraniční cestu do Bělehradu, pokud budu mít příležitost otevřít tam Český dům. Rád otevírám České domy, například v Jeruzalémě nebo v Bratislavě, takže tohle bude třetí.
Zcela určitě v říjnu poletím na Slovensko na prezidentský summit V4, abych se rozloučil se svými kolegy i se Slovenskem. Když už jsme mluvili o Izraeli, neustanu v úsilí, aby se naše ambasáda přesunula do Jeruzaléma. Uvítal bych, kdyby to byl jakýsi můj dar na rozloučenou. Rozhodně lepší, než šifrovací telefony.
Zcela závěrem osobnější otázka. Máte zvykem začátkem letních prázdnin vyrážet na dovolenou. Jaké máte letos plány?
Několik dní strávím na Vysočině a jinak jsem se rozhodl, že prozkoumám masiv křivoklátských lesů, protože je to největší lesní masiv ve Středočeském kraji a já ho téměř neznám. Takže moje základna bude na zámku v Lánech a odtud budu vyrážet na nejrůznější procházky a výlety.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
